Na cestách s Vicky a Byronem

[Victoria]

já jsem byla přesvědčená že je mít nebudu. a myslím že s nikým jiným bych je ani neměla. +usměje se a dá mu pusu+ že jo? všechno se stalo tak nějak správně. +pousměje se a poslouchá šumění moře+

[Byron]

Jo, strašně moc správně. +přikývne+ Jako by to byl osud, nebo co. +zamyslí se+ Prostě... lepší už to bejt nemůže. Nebo myslíš že jo? +koukne na ni+

[Victoria]

no, třeba je. +zasměje se+ jseš můj osudovej kluk? +koukne ně něj s dá mu pusu na rameno+ já nevim... nechci přemejšlet nad tím, co by mohlo bejt. chci se naučit užít si to co mám teď. moc mi to nejde, ale je to sakra boží.

[Byron]

no, máš pocit, že jsem tvůj osudovejkluk? Já teda docela jo. +koukne na ni+ Naprosto osudovaj, pro mou osudovou holku. +přizná se jí+ Prostě si to užijeme.

[Victoria]

mám pocit, že to takhle asi mělo bejt. nevím, jestli to je osud, ale líbí se mi to. +uculí se+ a líbí se mi, že ty si to myslíš. +pohladí ho po boku+ jo. +přikývne, zavrtí se mu v náručí a posune se na záda, aby viděla na hvězdy+ je to jak kdybysme byli úplně sami na celým světě.

[Byron]

No jasně, že je to osud, jako v Hvězdnejch válkách, že jko. +koukne na ni, že je to jasný+ Ty seš moje Leia. +zamrká na ni spiklenecky+

[Victoria]

jsem? +uculí se a dá mu pěknou pusu+ ale doufám, že to s náma dopadne líp než s nima. +usměje se a uvelebí se mu na rameni+

[Byron]

No tak samozřejmě, protože já vím, jak správně vicbičit mladýho jedie, že jo. +řekne, protože to je přece jasný+ My si napíšeme vlastníkonec.

[Victoria]

myslím, že se sophií ti to jde moc dobře. +zasměje se a pohladí ho po břiše+ jo. líbí se mi to... bejt prostě vicky a byron. +koukne na něj, jakk se mu v očích odrážej hvězdy, a cítí se děsně zamilovaná+

[Byron]

jo jo, Sophie bude nejmocnější Jedi, co kdy žil. +přikývne s přesvědčením.+ Vkládám do ní všechny naděje a až Zoe začne chodit, začneme i s ní a bude taky nejmocnější, to je úplně jasný. +usměje se pyšně+ Sme spolu, kočko. +zazubí se na ni šťastně+