Archiv

[Remus]

To je pravda. Chceš to všem říct hned? Nebo počkat, až budeme mít jistotu, že je to v pořádku? +usměje se, on není pověrčivý, rád se přizpůsobí+ To bychom mohli. +přikývne s úsměvem+ V Paříži to neznám, budeš mě tam muset provést. +pohladí ji škádlivě+ Asi nějakou neutrální, když se chceme nechat překvapit. +zasměje se+ Musíme počítat s obojím. +uculí se taky+ To víš že ano. +usměje se přesvědčeně+ Nic hezčího už mi dát nemůžeš. A já nic víc nepotřebuju. +ujistí ji mile+
Ano? +zavolá z pokoje. Když uslyší její prosbu, musí se usmát. Svlékne si i zbytek oblečení, opatrně za ní vstoupí do sprchy, pohladí ji po rameni+ Moc rád. +zavrní tiše. Nabere si trochu mýdla, jemně jí ho začne roztírat po ramenou, na záda... spíš ji hladí po těle+

[Styx Lupin]

Ne, zatím si to necháme pro sebe... vyjma Vanessy... alespoň do té doby, než překonám ty první tři nejrizikovější měsíce +ona zase trochu pověrčivá je+ Pak to oznámíme přátelům a Amonovi. Takže se s tím prosím zatím nikde nechlub, i když vím, že už se nemůžeš toho dočkat +zasměje se+
Výborně, tak si spolu uděláme výlet do Paříže. Už dlouho jsme spolu nikde nebyli +už teď se začne těšit+
Tak vybereme nějakou hodně veselou barvu... žlutou, oranžovou, nebo tak. Ale to je ještě dost času. Vymaluješ to sám? Ty jsi na takové manuální práce hrozně šikovný. Vlastně na všechno +uculí se+
+když jí Remus začne roztírat gel po pokožce, zavře oči a užívá si jeho vlhké dlaně na svém těle+ To je tak příjemné... +vrni blahem a natáčí se mu tam různě, kam má ještě namydlit+ a ještě tady +vede mu úplně nenápadně jeho ruce na svá ňadra+

[Remus]

Dobře. +souhlasí spokojeně, jde mu hlavně o to, aby se ona cítila dobře a klidně+ Počkám s tím na tebe. +už přemítá, jak to za nějaký ten měsíc řekne Siriusovi+ Chceš, abych zamluvil hotel? Někde blízko Champs Elysée? +pousměje se+ Těším se. +zamručí jí tiše do ucha+ Barvy nechám na tobě, víš, že na to nemám talent. +zasměje se+ Jistěže sám, to je moje práce. +přisvědčí s úsměvem. Beze spěchu jí mydlí záda až k zadečku... potom dopředu až na bříško, a výš+ Tady také? +uculí se trochu. Ochotně pokračuje, ňadra jí důkladně namydlí, nevynechá ani kousek+ Je to... bezpečné? +zaváhá trochu+ Můžeme? +zeptá se pro jistotu starostlivě, nerad by cokoliv ohrozil+

[Styx Lupin]

Bude to naše tajemství +pošeptá mu do ucha s úsměvem+
Hotel? Vlastně... proč ne... původně jsem myslela výlet jenom na jeden den, ale proč v Paříži nezůstat déle, že? +usměje se+ Ostatně... teď se asi budeme muset na delší dobu rozloučit s těmi našimi dobrodružnými výpravami po světě, tak můžeme podnikat alespoň krátké nenáročné výlety do míst, kde jsme ještě nebyli.
Tady obzvlášť +uculí se, jeho mydlinkové laskání v ní pomalu začíná probouzet vzrušení a tělo se jí občas zachvěje příjemným elektrizujícím nábojem, když jí Remus přejede po tom správném místečku+ Co jestli je bezpečné... +ohlédne se na něj přes rameno+ ...milovat se spolu? +otočí se k němu tváří a usmívá se+ Já myslím, že teď ještě můžeme úplně bez problémů, vždyť jsou ještě takhle malinkaté +ukáže mu mezi palcem a ukazovákem jeden centimetr+ Neboj... nic se nám nestane +pohladí ho mokrou rukou po tváři a pak ho dlouze políbí+

[Styx Lupin]

+když si k ní Remus lehne, přitulí se k němu a položí si hlavu na jeho klíční kost+ O jménech? Ještě ne... je to moc brzy +pootočí k němu tvář+ I když vlastně... já ani nemusím přemýšlet. Vždycky jsem chtěla dát svému dítěti jméno po mých rodičích, na počest jejich památce. Nicolas nebo Isabelle +usměje se+ Ale... aby to bylo spravedlivé, ty vybereš jedno a já to druhé +uculí se+ Takže už můžeš začít pomalu přemýšlet.

[Remus]

To jsou krásná jména, a hezké gesto. +usměje se, přehodí přes ně přikrývku+ Já vím, ještě je čas. Ale přemýšlet o tom můžeme. +uculí se na ni, mávnutím ruky kouzlem zhasne světla+ Isabelle Lupin. +řekne to na zkoušku nahlas, nezní mu to vůbec špatně+ Myslím, že u dvojčat by k sobě jména měla trochu sedět... +zamyslí se nad jménem Hope, po jeho matce...+ Nikdy jsem o tom neuvažoval takhle konkrétně... děti byly vždycky příliš vzdálená naděje. +pousměje se+ Něco vymyslím. +políbí ji něžně do vlasů+

[Styx Lupin]

Lektvar! +vzpomene si ještě a dá jim pravidelnou dávku před spaním+ Určitě musíme nad tím ještě pořádně popřemýšlet... aby nám jednou děti nevyčetly, co jsme jim to dali za jména +uculí se a uvelebí se mu pohodlně na hrudi+ To jo... budeme muset vymyslet vhodnou kombinaci dvou dívčích jmen, anebo dvou chlapeckých, či smíšených. Musíme počítat se všemi variantami +taktně mu zatají, aby neurazila jeho matku, že jméno Hope se jí vůbec nelíbí:D+ Tak dobrou noc, Vlčku +nežně ho políbí na rty a spokojeně zavře oči+

[Remus]

Vidíš, ještě že na to myslíš. +zasměje se a vezme si svou dávku+ Máme na to spoustu času... určitě vybereme perfektní jména. +usměje se na ni s naprostou jistotou. Počká, dokud se u něj neuvelebí, jemně jí probírá vlasy+ Připraveni na všechno, to se mi líbí. +uculí se do tmy, to ještě neví, že jeho otec byl Lyall + Dobrou noc. +popřeje jí taky. Únava ho brzy přemůže, s její hřejícím tělem v náručí se nechá unést spokojeným spánkem beze snů+

[Remus]

Už úplně? Takže tam žije sám? +podívá se na ni tázavě+ Nebo ho tam pořád navštěvuje Vanessa? +uculí se potutelně+ Na Vánoce... +počítá v duchu+ ... už jim budou skoro čtyři měsíce. +pousměje se+ To už snad budeme zvládat. +zasměje se, je mu jasné, že to je naivní představa+ Nepřipadá mi to podstatné. +usměje se a pohladí ji po tváři+ Ještě další? Ten ultrazvuk nestačil? +uculí se+ Já také ne. +přikývne s úsměvem+ Ale máme ještě spoustu času si na to zvyknout, než nám vtrhnou do života. +usměje se+

[Remus]

Nejspíš si je od tebe budu muset půjčit. +zasměje se taky+ No vidíš, úplně mi vypadlo, že čekají. +usměje se+ Tak budeš mít s kým vozit kočárek. A nastuduješ to v praxi. +políbí ji do dlaně+ Dělají se vůbec kočárky pro dvojčata, nebo budeme muset mít dva? +uculí se, jaké pěkné starosti teď mají+
Já pro jídlo doplavu. +nabídne se, ale Styx je rychlejší+ Myslíš, že budou mít magii? +napadne ho přitom+ To vypadá báječně. +usměje se spokojeně. Vezme si kus uzeného a pustí se do něj+