Land of Sinners

(archiv příspěvků, které chci dočasně, nebo úplně odstranit z fóra Kapukurri)

+těsně před spaním, jako každý večer, nalije Styx oběma do sklenek lektvar od Marcuse, jednu podá Remusovi+ Tak aby nám to vyšlo +poctivě vypije lék do dna, ani se neušklíbne, jak už si zvykla+ Pojď ke mně, lásko +chytne Remuse za ruku, když si i on vypije svůj příděl a stáhne ho k sobě+ Mám na tebe hroznou chuť... víš? +vzdychne mu do ucha a obejme ho kolem krku a něžně políbí+

Odkdy je to naopak? Neměl by mít spíš vlk chuť na Karkulku? +zasměje se Remus a laškovně jí okousne krček+ Dneska se cítím ve výjimečné formě, že by v tom byl čert i s ďáblem, kdyby to dnes konečně nevyšlo +zavrčí jí vzrušeně do rtů a zmocní se jí se zvířecí vášní, jak se blíží ten úplněk+

+od rána se necítí dobře, je unavená a má teplotu, tak zůstane celý den ležet v posteli, asi s chřipkou nebo co, a Remus ji celý den obětavě obskakuje+

+když už to trvá dva dny a navíc se jí trochu přitíží, protože se přidá i nevolnost, Remus začne rezolutně trvat na tom, aby si došla k doktorovi, což Styx zatvrzele odmítá+ Je to jenom chřipka... je zrovna sezóna... brzy budu v pořádku, uvidíš +uklidňuje ho Styx a doktorovi pochopitelně nejde+

+Styx je už pár dní nějaká přecitlivělá a náladová a moc jí nechutná jíst a Remus si toho pochopitelně všimne+ Co je s tebou, Styx? Poslední dobou jsi nějaká... jiná +zeptá se trochu ustaraně+ Jsi v pořádku? +pohladí ji po tváři a pak se mu na rtech objeví nadějný úsměv+ Nejsi těhotná?

To bude brzy dobré, vážně +políbí ho, aby ho uklidnila, ale ani ona sama se sobě nelíbí+ Jsem jen trochu napjatá, jestli mi taky nepřijde povolávací rozkaz na Střední východ, jak tam teď řád vysílá bojovníky +obejme ho kolem krku a trochu posmutněle zavrtí hlavou+ Myslím, že nejsem... zase jsem to dostala...

+Remus si přitáhne Styx k sobě+ Nikam tě nepustím. Do žádného boje. Jen ať mi tě ten váš velmistr zkusí vzít! Na vlastní kůži pozná, co dokáže vlkodlak +zavrčí zlostně a pevně ji objímá, jakoby se už chystala narukovat+ Netrap se tím, lásko +políbí ji doprostřed čela+ vyjde nám to příští měsíc, uvidíš. Budu se snažit jako ďas +uculí se na ni povzbudivě+

Neboj se... nikdy tě neopustím +schová se Remusovi v náručí+ Já vím, že to vyjde +skryje před ním slzy, které se jí derou do očí, jak je poslední dobou nějaká přecitlivělá+ Jako ďas? +zasměje se nakonec+ Tak pozor na to, abys neudělal dvě najednou! +zažertuje+

No to tedy neusneš +uculí se s jistotou+ Ne, neboj... nedostala jsem žádný povolávací rozkaz. To bych se asi tvářila jinak +uklidní ho s úsměvem a dá mu pusu za to, že se o ni bojí+ Vlastně ani žádný nedostanu +usměje se záhadně a už to prostě nevydrží, i když mu to chtěla říct až později+ Něco pro tebe mám +podá mu obálku, ve které je fotka z ultrazvuku http://www.babyweb.cz/sites/bwcz/files/ ... 838799.jpg a napjatě ho pozoruje, jestli pozná, co to je+

To doufám. +pousměje se klidněji, podrží si ji u sebe v polibku... a na chvilku na nic jiného nemyslí+ Ty jsi dnes celá tajemná. +zasměje se, vezme si od ní obálku... nejdřív ho napadne, že je to poukaz na nějaký z jejich výletů... hned jak vytáhne obrázek, vzklíčí v něm tušení+ Ne... +vydechne nevěřícně. Dávno si pevně zakázal doufat, aby na něm nikdy nepoznala smutek a zklamání, když za ním přijde nešťastná z dalšího měsíčního krvácení. Zamknul si tu naději do koutu duše, aby mohl být pevným a klidným ramenem, na kterém se bude moct vyplakat. Na chvíli tomu nemůže uvěřit... pak mu nitro zalije nečekaná vlna štěstí+ To je vážně... +podívá se na ni dojatě, s úžasem v očích+ Čekáš dítě? +zeptá se konečně, když najde hlas a rovnováhu. Detailům toho, co je na ultrazvuku, nijak zvlášť nerozumí... natož aby ho napadlo počítat dutinky+

+tiskne se k němu, jak ji objímá a je jí u něj moc krásně. S napětím sleduje tu hru emocí v Remusově tváři, když hledí na tu fotku a srdce jí tluče tak, že to snad musí slyšet+ My dva čekáme dítě +upřesní a šťastně se na něj usměje+ Kolik dlouhých let jsem se těšila na to, až ti tuto větu budu moct říct +pohladí ho něžně prsty po tváři a poskytne mu čas vzpamatovat se z té noviny+ To ale ještě není všechno +pokračuje opatrně, aby s ním tolik novinek najednou nešvihlo+ My budeme mít rovnou děti dvě... +ukáže prstem na ty dva tmavé flíčky na fotografii+

+I když je mu to jasné už podle fotky, slyšet to potvrzené z jejích rtů je něco docela jiného. Chytne ji do náruče a sevře ji v objetí+ To je báječná zpráva. +usměje se na ni šťastně a políbí ji do dlaně+ Ano, to máš pravdu... ale tu těžší část odvedeš ty. +zasměje se+ Tak proto všechny ty zdravotní problémy. +uvědomí si, pořád nemůže z tváře smazat úsměv. Jemně ji hladí kolem pasu, úplně opatrně na bříško, pořád ještě ploché, ovšem pak ho zaskočí+ Dvě najednou? +užasne. Když mu to teď ukazuje na fotce, zdá se to úplně zřejmé... Nejdřív ho napadne, že si tolik štěstí ani nezaslouží, po tolika letech jistoty, že něco takového nikdy nepřijde... pak šok trochu opadne+ My budeme mít dvojčata. +vysloví to nahlas. Na rtech mu pomalu rozkvete nevěřícný, široký úsměv plný štěstí. Vezme její obličej do dlaní a políbí ji na rty+ Jak se cítíš? Je všechno v pořádku? Musíme se co nejdříve objednat k Marcusovi. +zvážní trochu, když se o slovo přihlásí jeho racionální stránka... ale oči mu pořád jasně a klidně svítí radostí+

Jsem šťastná, že máš z toho radost +políbí ho něžně+ Přesně tak... a já myslela, že je to nějaká viróza, nebo co +zasměje se a když ji pohladí po břiše, hrozně ji to dojme a položí dojatě svoji dlaň na tu jeho+
No jo, dvojčata... ne že by to bylo v našem rodě nějaké velké překvapení +zatváří se nevinně+ ale hlavně to záleželo na tobě. Ty když něco děláš, tak je to pořádně +zasměje se pobaveně+
Je mi zatím docela fajn... akorát mi trochu vadí pach z jídla... a nechutná mi jíst +proto s ním ani nejedla+
No, já už jsem u Marcuse byla +když Remus řekne, že se budou muset (oba) objednat k Marcusovi, dojme ji to, že chce být taky u toho a málem se rozbrečí, že tam šla sama, bez něj+ Promiň, že jsem ti neřekla, že k němu jdu... ale myslela jsem, že jenom nesnáším ten jeho lektvar. Netušila jsem, že jsem těhotná. Ale na příští prohlídku tě už určitě vezmu sebou +usměje se na něj mile+