BYT DEANA A PAYNE, NEW YORK

[Payne]

+opírá se o linku, rukama svírá její okraj a hlavu má trochu skloněnou. Když vejde, vzhlédne a chvilku se na něj bezeslova dívá, protože naprosto neví, co říct. I když....vlastně ví.+ Víš, až teď jsem asi teprve pochopila, jak ti bylo, když ses dověděl o mých nočních výpravách. +řekne tiše a potřese krátce hlavou+ A asi jsem se ti za to ani neomluvila, takže...promiň. Mrzí mě, že sis kvůli mě připadal jako totální idiot. Protože přesně tak si teď připadám. A asi mi to patří... +zavrtí hlavou a rty jí zvlní hořký úsměv+ Jenom teď doufám, že ses aspoň neopil před tím, než ses šel nechat zmlátit...+zadívá se na něj pátravě a skoro se bojí toho, jakou odpověď by si v jeho očích mohla přečíst+

[Dean]

+olízne si rty a cítí, jak má sevřenej žaludek, ale to extempore včera splnilo svůj účel a i přes mlhu bolesti, která v něm doznívá, dokáže myslet docela jasně. Sklopí oči a prohrábne si vlasy+ Děkuju. +odkašle si trochu. jestli jí je tak jako tenkrát jemu... no tak jí je pěkně na hovno. kámen v žaludku mu trochu ztěžkne. Tuší, že to asi vypadá, jako by se jí teďka mstil, ale nic nemůže bejt dál pravdě+ Jo... a ode mě asi nebylo fér po tobě chtít, abys toho nechala. +odtuší a posadí se na gauč, protože moc neví co se sebou+ asi jsem nevěděl, jak moc... to pro tebe znamená. +pousměje se křivě, on sám toho taky během posledních měsíců dost pochopil+ Ne, nejsem idiot. +ušklíbne se trochu, a pak se omluvně usměje+ Nepiju před tím než... teď už ne. +zavrtí hlavou+ Opilýho tě do klece nepustí. +dodá. Jak to vypadalo na začátku, když se rval po hospodách, to vědět nemusí+ já... nevím, co ti mám říct. +pokrčí rameny+ nevím jak... přestat. +dodá trochu zoufale+

[Payne]

To je už teď jedno. +zavrtí hlavou a povzdechne si+ Je to za mnou...+pokrčí lehce rameny a zadívá se na něj. A když ho tak vidí, jak tam sedí, nejvíc ze všeho ji štve zjištění, že na něj nedokáže být ani naštvaná. Znovu si povzdechne, dojde k němu a sedne si na gauč vedle něj+ To jsi ani nemohl vědět, Deane. Nevyčítám ti to. +pousměje se měkkce a zavrtí hlavou+ A i když je pro mě těžk tohle říct...+nadechne se a na chvilku se odmlčí+ ...tak ani já to po tobě nemůžu chtít. Abys přestal. +upřesní a vážně se na něj podívá.+ Nevím, jakej koncept tomu dát, abych z toho definitivně nezešílela, ale...musíme něco vymyslet. +zadívá se na něj odhodlaně+ A taky je mi jasný, že nabízet sebe jako sparing-partnera nemá smysl...+poznamená a i když je s tím smířená, je vidět, co si o tom myslí:D Oddechne si a přikývne, když řekne, že před tím nepil. Jenže pak dodá 'teď už ne' a ona poněkud ztuhne+ Teď už ne?! +opakuje po něm tiše a trochu nevěřícně se na něj zadívá+ Bože můj, Deane... +zajede si zoufalým gestem do vlasů a musí na chvíli zavřít oči, aby se uklidnila+ Tvůj anděl strážný se opravdu překonává, když jsi pořád naživu...+poznamená pak značně sarkasticky, protože už si prostě nemůže pomoct+

[Dean]

jo... no, to máš kliku. +pousměje se trochu hořce. Napadne ho, že by si nejradši zapálil, ale v bytě kouřit nechce, a už vůbec ne, když se hádají+ Já vím, že nevyčítáš. +přikývne. svým způsobem se díky tomu cítí ještě provinilejc, a pak nad její reakcí poněkud sklouzne hloubějc do gauče, ne že by svoji vytáhlou postavu mohl schovat+ Ehm... promiň? +zkusí to, no úplný nakopnutý štěně+ no, to asi jo. +pokrčí rameny nad tou poznámkou o andělech, tak... trochu děsivě lhostejně+ Nemůžu s tebou bojovat. +zavrtí hlavou+ ani v tréninku ne, a takhle už vůbec ne. +dodá s jistotou. Navíc někde hluboko v sobě trochu pyšně pochybuje, že by ho dokázala ona zmlátit do kuličky, kdyby na to došlo. Nedokáže jí vysvětlit že nejde ani tak o ten boj, nebo rozhodně ne technicky+ třeba to jednou přejde. +zadoufá neurčitě+ časem... +pokrčí rameny a poprvé ho vážnějc napadne, že by zašel za Jadem, ale ta představa mu furt připadá trochu bizarní+

[Payne]

+trochu přivře oči, sama si nemyslí, že má kliku, ale nechce teď být vztahovačná, tak to nechá být. Dívá se ze strany na jeho tvář, když tak lhostejně konstatuje skutečnost, že je naživu a při představě, že by ho měla ztratit, jí přejede mráz po zádech tak intenzivně, až musí potlačit zachvění. Ani si neuvědomí, kdy se z gauče přesunula před něj a sevře jeho ruku ve své, tak jako v noci, než zbaběle utekla.+ Nemůžu o tebe přijít, Deane. Potřebuju tě. +zadívá se mu naléhavě do očí a stiskne mu prsty pevněji+ Samo to nepřejde...+řekne pak tiše a zavrtí hlavou+ Vymyslíme něco jinýho. Ale než mě něco napadne, tak...+nadechne se, protože tohle pro ni není lehký a znovu si uvědomí, jak asi bylo Deanovi+ ...tak tam choď dál. Ale chci to vědět. Kde budeš. +zadívá se mu neústupně do očí+ A když to bude nutný, přijdu pro tebe...+dodá a vypadá, že o tom není ochotná moc diskutovat+

[Dean]

+pousměje se a lehce stiskne její prsty+ Payne, já... si nic neudělám, toho se nemusíš bát. +zavrtí hlavou trochu rozpačitě, přijde mu zvláštní mluvit o tom nahlas, ale tímhle si je jistej. Přinejmenším na 90%+ Nemusíš mě zachraňovat. +zamumlá a uhne pohledem, ale pak překvapeně zvedne obočí. Chvilku neví co říct, olízne si rty, a pak mu koutky chtě nechte cuknou nahoru+ to se celkem vtipně převrátilo, co? +uculí se, protože přesně tohle řekl kdysi on jí+ Vždycky jsem schopnej odejít. +poznamená, možná uklidňuje sebe stejně jako ji+ Já... +nadechne se, je mu skoro fyzicky nepříjemný o tom mluvit, ale ví, že musí+ je mi jasný, že to, cos viděla, vypadalo děsivě, ale... takovýho chlapa jsem ještě nepotkal. +ušklíbne se+ Normálně to neschytávám takhle strašně moc. +dodá, aby si nemyslela, že je nějaký máslo + Skoro vždycky jsem lepší. +zvedne trochu koutek+

[Payne]

Ne, sám asi ne...+poznamená tiše a zadívá se na něj, víc tohle radši rozebírat nebude, protože by se docela určitě pohádali.+ A kdo by měl, když ne já? +nakloní lehce hlavu na stranu a pousměje se+ Tys zachránil mě...+dodá vážně+ Jo, to asi bude ta podělaná karma. +ušklíbne se trochu a kdyby to nebylo tak nahovno, možná by se i zasmála+ Vždycky...+povzdechne si+ ...vždycky je trochu moc dlouhý slovo na to, aby to byla pravda napořád. +potřese hlavou a trochu unaveně si povzdechne+ To byla taky klika, žes ho nepotkal dřív. Stejně si myslím, že nejsi mrtvý jen proto, že tě ve skutečnosti nejspíš opravdu zabít nechtěl. +střelí po něm trochu podrážděným pohledem, ale pak se musí usmát+ Jsi nejlepší. A můj. +pousměje se a palcem ho pohladí po hřbetu ruky, o nic se ale nepokouší. A uvědomí si, že částečně už je to i ze strachu z dalšího odmítnutí.+

[Dean]

+není si úplně jistej, jak přesně by jí měl vysvětlit ten intenzivní pocit, že se musí zachránit sám, a že nechat ji, aby ho zachraňovala, by byla daleko větší osobní prohra, než to, co se mu děje teď, ale tak nějak tuší, že by si to vzala osobně, tak to radši neřekne. on ostatně taky neví, kde celou noc byla, a má pocit, že nemá nárok se na to ptát+ jo, to je docela možný. +přikývne, nemá problém s tím si přznat, že ten týpek byl v ledasčem lepší+ I když nevim, jak by se zachovaly moje magický instinkty, kdyby na to došlo. +pokrčí rameny+ jo. +uculí se trochu, a obejme ji kolem ramen+ Mám chuť dělat něco úplně normálního... objednat pizzu a pustit si film, nebo tak. +koukne po ní tázavě+

[Payne]

No...pak by to asi teprve začalo být fakt zajímavý. +poznamená na tu magii a trochu se uculí+ Hmm, to zní skvěle a jsem pro. Protože se mi ani trochu nechce vařit a vůbec nic dělat. +oznámí mu a v očích jí zajiskří+ Tak něco objednej a vyber film, já se jdu převlíknout. +zaúkoluje ho hned a odběhne do ložnice, kde se převlékne do pohodlnýho domácího trička a volných, lehkých kalhot. Pak ještě v kuchyni dá do mikrovlnky popcorn a z ledničky vytáhne colu, naprosto záměrně ignoruje všechno alkoholický a donese to na stůl.+ Tak co jsi vybral? +zajímá se zvědavě, když se pohodlně usadí vedle něj a misku s popcornem položí mezi ně, aby na ni oba dosáhli+

[Payne]

+S úlevou za sebou zavře dveře od bytu, opře se o ně a zhluboka se nadechne a vydechne. Připadá si naprosto vyčerpaná a přitom jen byla s Beccou venku. Na kafi, jak se tak říká. Nebo spíš ona byla na kafi a Bí na panáku. Odlepí se od dveří a dojde ke gauči, sedne si a rozhlédne se, ale nic kolem nevidí. V duchu si přehrává celý rozhovor a uvědomí si, že až když to ze sebe všechno dostala, zjistila, jak moc se jí jenom tím ulevilo. Jen tím vědomím, že už to nemusí zvládnout sama. Že na to není sama. Řekla jí všechno, přestože ví, že na ni Dean bude naštvaný. Tentokrát možná i na ni, ne jen na Bí, ale to byla prostě ochotná risknout. Jediné, co si nechala pro sebe, byl Billy. Tedy, to co se stalo tehdy v noci. Protože to s jejich problémy vůbec nesouvisí. Nicméně svůj názor na to, že za ním Becca šla, si pro sebe nenechala. Trochu se pohádaly, ale vlastně ne tak moc, jak čekala. Ze všeho nejdůležitější ale je, že možná na něco přišly. Nebo spíš Becca možná našla řešení, aspoň částečný, dočasný, Deanova problému a to by stálo za mnohem větší hádku. Podle ní to je skvělý řešení, ale co na to řekne Dean, se nějak neodvažuje odhadovat. A kromě toho se to nejspíš brzo dozví...+