Obývací pokoj - největší pokoj v domě

[Syriana Spinnel]

+Trošku ji děsí, jak se B. tváří odhodlaně.+ Dala sis ráno moc kafe nebo co? že jsi tak naspeedovaná... +zamrmle si pro sebe a poslušně si sedne vedle Gabriela a ucmrndává svý kafe, a přitom poslouchá jak se B. rozjíždí.+ No ovšem ovšem, to že je to potřeba vyřešit je pravda pravoucí. Ale... +trochu se ošije a loupne pohledem z jednoho na druhého.+ já s vámi nepojedu. +Gabriel s tím už asi tak trochu počítal, ale rozhodla se vlastně napevno až teď.+ Za prvý bych nemohla zaručit, že bych po té kundě prostě neskočila a nezabila ji hned, jak ji uvidím, což by vám zcela jistě nabouralo vaše diplomatické kroky, a zad druhé... +zadívá se do kafe a fofrem to vysype a pak dělá že tam není.+ Je na mě v USA díky ní vydán tak trochu zatykač... +práskne to, co mělo být utajeno navěky.+

[Rebecca Altamirano]

+trochu překvapeně se na Syr zadívá, když oznámí, že nepojede. A když doplní důvody, povytáhne obočí o kousek výš.+ Ale neříkej...ta historka mě dost zajímá, ale poslechnu si ji, až se vrátíme. +uculí se na ni+ V nějakým pěkným baru, se skleničkou něčeho vysokoprocentního. Pořád je potřeba mít něco, na co se můžeš těšit. +pokrčí lehce rameny.+ No nic, takže poletíme já, Gabriel, Dave a myslím, že tak deset vlků bude stačit. Will a ostatní zůstanou tady. +koukne na Gabriela, který přikývne.+ Věřím, že náš nový soused se nepokusí rozpoutat válku, jako ten předchozí. +poznamená pobaveně+ Takže já si jdu sbalit nějaký hračky a ty, můj alfo, zmobilizuj ostatní, co jedou s námi a...+zablýskne jí ďábelsky v očích+ ...dobrou noc. +zamrká na ně významně, obrátí do sebe zbytek skleničky a dá ji do myčky+ Odlet zítra v šest nula nula. Zatím bye, děti. +mávne jim a zmizí u sebe v pokoj+

[Gabriel]

+sleduje Bí podobně jako Syr a chvilkama má co dělat, aby její myšlenkový obraty a zvraty vůbec stíhal. Když upírka odkráčí, pomalu vydechne a koukne na Syr+ Nevím na čem jede a asi to ani vědět nechci. +poznamená pobaveně, ale pak zvážní a zadívá se jí do očí+ Víš jistě, že nechceš jet? +zeptá se a zkoumavě se na ni dívá, jakoby to chtěl vyčíst z její tváře+

[Syriana Spinnel]

Nejsem si uplně jistá, že do nějakého baru budu vůbec moct... +zamrmle, protože Gabriel se sice tváří klidně, ale určitě TO přijde.+ B. vemte sebou Rinu. +Navrhne najednou, když to tam vyjmenovává, kdo pojede a nepojde.+ Určitě vám bude dost užitečná. Budu hlídat rodinný krb, hlavně už to tam vyřiďte a vraťte se domů +Mávne kámošce a nechá ji zmizet sbalit si "hračky". Možná by jí bylo i američanů líto... ale není.+

Věř mi, opravdu to nechceme vědět. +Zavrtí hlavou a trochu se usmívá.+ Ne. +řekne rozvážně.+ Nechci jet. +Sklidí po snídani do myčky a tak vůbec a pak se opře rukama o pult, hlavu trochu skloněnou.+ Nechci tam jet. Nechci vás dva vidět poblíž sebe, nechci vidět jak se na tebe dívá... +nenávist v hlase překvapí trochu i ji samotnou.+ A než se zeptáš, jo, jela jsem ji zabít. +řekne mu a konečně se otočí, a zjistí že stojí hned za ní. Přiblížil se tichounce, přesně jako vlk.+

[Gabriel]

B: +na okamžik se na ni zamyšleně zadívá a pak přikývne+ Vezmu, dobrý nápad. Díky. +pousměje se ještě, než zmizí na schodišti+

G: +pozoruje ji s rukama založenýma na hrudi a pečlivě zkoumá pocity, které v něm vyvolá další pokračování na téma “nápady mojí manželky”:D Nakonec dojde těsně k ní a když se otočí, zadívá se jí do očí a jemně odhrne pramen vlasů, který jí spadá do tváře.+ Asi se mi líbí, jak moje malá vlčice žárlí a chrání mě. +pousměje se jedním koutkem+ Ale zároveň mě tahle tvoje impulzivnost a tajnůstkaření trochu děsí, protože kdyby se ti něco stalo, nebudu mít ani tušení, kde jsi nebo co se stalo. +sevře jí předloktí pevněji, ne bolestivě, ale je v tom náznak toho skrytého násilí, které musí mít za všech okolností pod kontrolou.+ Tak už to prosím nedělej, ano? +požádá ji tiše a zadívá se jí naléhavě, neústupně do očí+ Až se budeš chtít příště vydat na nějakou vražednou misi, ať už z jakýhokoliv důvodu, rád bych o tom aspoň věděl. Když už bych se nemohl zúčastnit taky. +dodá a koutek mu trochu cukne, což jí naznačí, že se vlastně ani moc nezlobí+

[Syriana Spinnel]

+V první chvíli ji napadne, že by se měla možná cítit aspoň trochu provinile, ale... ne. Proto mu opětuje pohled a do zad ji tlačí kuchyňská deska.+ Vážně doufám, že nějakou další Lorelei v budoucnu nemáš v plánu, +odpoví mu vážně,+ protože můj milovaný muži, tohle je slib, který ti prostě nemůžu dát. Nebudu ti lhát a slibovat něco, s čím nejsem vnitřně ztotožněná. +Dost si uvědomuje pevný stisk na rukou, a přesto...+ Úplně to vidím: zlato, dneska večer nebudu doma, jedu zabít tu kundu co nám ze života udělala peklo, užij si večer.... Jasně miláčku, pěkný výlet... +napodobí celkem přesně Gabrielův hlas. Všimne si jeho cukajících koutků, a kdo ví proč, trochu ji to naprdne. Že se i ve chvíli, kdy má pocit, že by nejradši rozmlátila cokoliv poblíž (což je pokaždé co si vzpomene na tu blond děvku), dokáže usmívat. Ví, že je to iracionální, a že to není mířeno jako že se směje jí, ale prostě...+ pusť mě, jsem naštvaná a nechci se s tebou hádat, nezasloužíš si, abych si na tobě vybíjela svou frustraci.

[Gabriel]

+zase jednou mu zdá se uniká, co udělal špatně tentokrát, ale nechá to být; nechce se pohádat před odjezdem+ Ne, žádnou další Lorelei v plánu nemám. +ubezpečí ji poněkud chladně a už jen při vyslovení jejího jména má chvíli pocit, že se asi pozvrací. Místo toho se přinutí všechny tyle pocity vzít a zavřít je prozatím hluboko v sobě, aby je v příhodném okamžiku mohl ventilovat správným směrem. Což by s trochouu štěstí mohlo být brzo.+ Dobře, nechme toho. +zavrtí trochu unaveně hlavou, ale její žádosti, aby ji pustil, nevyhoví. Místo toho si ji přitáhne blíž, skloní se a políbí ji.+ Nechci se hádat. Chci dnes prostě být s tebou, abych za oceánem mohl čerpat sílu z těchle vzpomínek. +poví jí a zadívá se jí do očí+ Miluju tě, víš to, že?

[Rebecca Altamirano]

+Cítit jeho vůni, je tak známé, uklidňující, cítí se v bezpečí. Jsou v autě, výborně. Nikdo neumřel. Umíní si, že za to musí B. poděkovat, protože je to určitě její práce.+ BUCH! +dveře prásknou a Gabriel se vrací k domu. Ne, ne, ne, ne, ne! Snaží se posadit a otevřít, ale prostě na špatný straně, aby se jí to povedlo. Cítí smečku - Ozerovu smečku - je napjatá. Nadzvedne se, aby viděla z okýnka, a je celá frustrovaná z toho, jak je imobilní. Vidí jak ji Dave zamyšleně sleduje přes zpětné zrcátko a věnuje mu pohled s nadzvednutým obočím, jestli chce něco říct.+ B. Co se ti stalo s obličejem? +Zeptá se nakonec, když se minuty vlečou a Gabriel tam něco řeší. Když uslyší v hlavě Ozerův hlas, trochu sebou škubne a zadívá se jeho směrem.+

D: Bylo mojí povinností jí pomoci. +Přikývne jenom, a vidí, kolik ho to stojí sil, a musí ocenit, jeho odhodlání.+ Ať se brzo uzdraví. Jsme ochotní kdykoliv pomoci. +kdyby bylo potřeba, smečka je k dispozici. Je si jistý, že to Gabriel pochopil. V mysli se spojí se zrzkou Budeš mi chybět zrzule. Brzo se uzdrav.

S: +Když se G. nalodí, podívá se na něj. Ale ty jeho ostrý rysy.... chtěla by mu toho tolik říct, ty jo, tolik, ale bude lepší až budou doma. Opře se týlem o jeho rameno a zavře oči. připadá si jak nezvedené děcko, které si rodiče odvážejí domů z tábora průserů.+

G: +jenom krátce přikývne a v autě mlčí, vypadá to, že ani moc nevnímá, o čem se mluví. Jenom vezme Syr za ruku a jemně ji stiskne.+

B: Řekněme, že jsem nebyla jediná, kdo ty tři lovil. +poznamená tak neurčitě a trochu se ušklíbne+ A než jsme si vyjasnily, že nám jde vlastně o totéž, vymetla se mnou podlahu tak, jako už dávno nikdo nezvládl. +koutek jí cukne a koukne v zrcátku na Syr.+ Ok. Jsme doma, tak pojď, pomůžu...+začne, ale když vidí jak Gabriel bezeslova vystoupí, vezme Syr do náruče a odnese ji do domu, jen maličko protočí oči a jde za nimi.+ Dobře, než ten krunýř sundáme, zjistím, jak na tom jsi. Nerada bych to ještě zhoršila, pokud to není dost zahojený, ok? +podívá se na Syr a pak i na Gabriela, který jen úsporně kývne, ale nehodlá se od Syr hnout ani na krok. S povzdechem zavrtí hlavou a začne pomocí magie opatrně zkoumat Syriany zranění+

[Syriana Spinnel]

+to že Gabriel vůbec nemluví, je děsivé samo o sobě. Tak se zaměří na B. No než to stihnou rozebrat víc, jsou doma.+ Jo dělej co potřebuješ. +no i jí je jasný, že ruka na tom moc dobře není, pořád totiž ještě nehýbe s prstama. Takže ji B. Oskenuje a zjistí, že ji může ulevit od bolesti a společně s doktorkou se shodnou na zmírnění sádry. Jenom po rameno. Jupí jej. Když je hotovo, Gabriel ji zase beze slov vezme a odnese k nim domů. B. Je jim v patách a když jsou doma, opatří místnost kouzlem. Není potřeba aby tuhle konverzaci slyšelo víc lidí.+ Gabriela mluv se mnou. +řekne mu po chvíli hrobového ticha, kdy už to nedokáže snýst+

[Gabriel]

+dívá se, jak ji doslova vyříznou ze sádrového krunýře a když vidí její ruku, má pocit, jakoby mu srdce na okamžik přestalo bít. Opravdu mohla umřít. Zase. A zase tam nebyl. Stiskne rty ještě pevněji a mlčí, dokud není všechno hotové a i potom, co zůstanou sami. Když pak Syr promluví jako první, podívá se na ni+ Proč jsi tam byla? Proč jsi byla tak blízko jeho území? +zeptá se pak, hlas tichý, pečlivě kontrolovaný, ale oči má bledě žluté+