Kuchyně a jídelna

[Gabriel]

To naprosto chápu, jde z tebe hrůza. +pokýve vážně hlavou a koutky mu cuknou; ruce jí položí na stehna a občas lehce pohladí, jakoby si to ani neuvědomoval. Zadívá se na ni a trpělivě čeká, až se vyjádří. V první chvíli, když z ní vypadne ta první část, pocítí obrovskou radost. Která je vzápětí nahrazena hrůzou z toho, že se jí něco stane a že ji ztratí. Takže když řekne, že ne jejich, skoro se mu uleví. Dlouho nic neříká, jen se na ni dívá. Nakonec ji vezme za ruce a zadívá se jí do očí+ Ano, měla ses nejdřív poradit, ale chápu, že je lehčí žádat o odpuštění, než o svolení. +pousměje se a pohladí jí palcem po hřbetu ruky+ Ale nevadí mi, že jsi s tím přišla až teď, protože s tebou souhlasím. +stáhne si ji zase k sobě a políbí ji něžně na rty+ Postaráme se o to malé, pokud to jeho matka nezvládne. +slíbí s neochvějnou jistotou v hlase a pevně ji sevře v náručí+

[Syriana Spinnel]

+Pátrá mu v obličeji a všimne si každičké emoce. Vidí jak se mu rozsvítí oči radostí, a jak ji v zápětí vystřídá smrtelná hrůza. Až ji na vteřinu zamrzí, že mu to dítě nedá sama. Pak ale děsně dlouho mlčí, minuty se vteřiny trvají celé roky a pořád je ticho. Pod jeho pohled se vyloženě zmenšuje.+ Já vím, vážně. +Opře se čelem o jeho. Ale kdybys ji viděl... +odmlčí se a je to akorát včas.+ Bohové já tě tak strašně moc miluju +neskutečně se jí uleví a obětí mu stejně silně vrací.+ Děkuju +broukne mu do kůže na krku.+ Třeba to dopadne dobře +už teď jí hlas trochu zabarví smutek, ale jestli z toho, že by Maryka umřela, nebo z toho, že by to malé neměly, kdo ví.+ Tak, vyrazíme? +usměje se a zase ožije.+

[Gabriel]

A já tebe, Čarodějko. +zastrčí jí za ucho neposlušný pramen vlasů+ Jo, třeba dopadne. +ale sám si tím není ani trochu jistý a je mu z toho těžko u srdce.+ Vyrazíme. +přikývne nakonec a trochu potměšile na ni koukne+ A vy máte sbaleno, madam? +zajiskří mu vesele v očích, když se zvedne a postaví ji na zem+

[Syriana Spinnel]

+Triumfálně se zakření.+ A ty? Vážně se chceš pouštět do téma, kdo z nás dvou bude mít rychleji sbaleno? +pozvedne obočí v jasné výzvě, protože co si budem, má nějaké ty esa v rukávu, a hlavně vzadu ve skříni už týden sbalenou mega krosnu, což G neví.+

[Gabriel]

Já? Já mám sbaleno vcukuletu. +ujistí ji povzneseně+ Tak jdeme, ať můžeme vypadnout, než po nás zase bude někdo něco chtít. +prohlásí a najednou ji bleskově popadne, hodí si ji přes rameno a v klidu vyrazí k jejich ložnici. Tam ji postaví na zem a opravdu v rychlosti si pobalí pár nezbytností, je vidět, že kempovat do divočiny nevyráží poprvé a nezapomene na nic důležitého. Nakonec si hodí přes rameno sbalený stan.+ Rozluč se s pohodlím, lásko. +zazubí se na ni a kývne k jejich velkému, luxusnímu a útulnému domečku, který teď nějakou dobu neuvidí+

(mám dole vyrobit spešl témátko? )

[Syriana Spinnel]

+Vypískne jak si ji přehodí jak pytel brambor.+ Heeej, to jsou mi móresy, teda. +Ušklíbne se, a pak teda jako fakt kouká, ale aby si nemyslel, tak triumfálně otevře skříň a vytáhne krosnu skoro stejně tak velkou, jak je sama.+ No nečuč, kam si myslíš, že jsem nacpala všechny ty knížky, co mám v plánu přečíst +pozvedne obočí a vyrazí k tomu velkému teréňáku.+ Snad bude ve stejném stavu, jak se budem vracet. +Podívá se s láskou k domovu, naloží batožinu, usadí se na sedadlo, nohy si pěkně opře o palubní desku, zrcadlovky na oči.+ Let´s go baby

(jasně, a pokráčko můžem rozjet tam)

[Gabriel]

+povytáhne obočí.+ no jasně, protože je ti čerstvých dvacet, musíš takhle blbnout +zakření se, když tam doskočí jak šelmička a prkna protestně zaskřípou.+ Vážně, zdemoluješ nám celý dům. +polibek mu oplatí.+ Ale je to moc pěkný, +pochválí ho, protože je to pravda. Zamává klukům, tzn. Davovi a Willovi, kteří se neodvažují skočit jim na terasu a tak musí dokola. Taky mávne Wadovi a zavře za nimi.+ No, říkala jsem si, že dávat sem víc nábytku asi nemá význam. Takhel aspoň není co zničit, a co si budem říkat, ani ty, ani já, nejsme holubičí povahy, a dřív nebo pozdějc, a doufám, že za hodně pozdějc, se zas něco namane. +Ale je taky moc spokojená.+ Což ale nevylučuje to, že mi dlužíš novou knihovnu - vybavenou a taky mobil, +zatváří se děsně útrpně.+ Hlad mám, ale nevařím +uculí se a spokojeně jde vedle něj do kuchyně.+ Zavoláš jí ty, nebo já? +zadívá se na něj TAK, až by se jemnější povahy zakroutily.+

No co, tak ho zase postavíme. +pokrčí lehce rameny+ Ty jsi jako architekt očividně skvělá. +uculí se pobaveně+ Knihovna je samozřejmost. +přikývne pak jen a usměje se+ Můžeš si vzít buď některý z volných pokojů, nebo vytvoř další pokoj. +navrhne+ Žít s čarodějkou je fakt bezva. +prohlásí spokojeně a zašklebí se na ni. Vejdou společně do kuchyně kde se právě kupodivu servíruje večeře. Přelétne pohledem tu hromadu jídla, od steaků, přes různé přílohy, zeleninu až po saláty a je fakt celkem překvapený+ No páni...na tohle bych si zvyknul. +zazubí se a spokojeně a uznale kývne Rině a několika dalším členkám smečky, které to mají podle všeho na svědomí. Vymění si spolu potěšený úsměv+ No tak, sednout a jíst. Umírám hlady. +pobídne je všechny a sám své výzvy neprodleně poslechne+ Hmm..to potěšení ti asi přenechám. +cukne koutky na otázku, kdo zavolá Bí+ Ale teď jídlo. Šup. +zajiskří mu v očích+

[Syriana Spinnel]

Ty jsi teda vůdce, hned bys ze mě sedřel kůži +zakření se.+ Člověk podá prst, a sežere mu vlk celou ruku. +Jemně mu stiskne prsty a na prahu kuchyně zůstane překvapeně koukat, asi si tu jejich ranní poznámku vzali k srdci.+ Já rozhodně taky, +přikývne souhlasně a sedne si na svoje místo.+ O nene, ty jsi mě nepochopil, drahý, +přejede mu prstem po rtu.+ TY mi dlužíš knihovnu, +dá na to slůvko důraz, aby jako bylo konečně jasno+, to znamená, že TY mi ji zařídíš. +Založí si ruce na prsou a tváří se naprosto triumfálně, jak ho pěkně potrestala. Ženám v kuchyni pobaveně cukají koutky. Nabere si zeleninu, potřebuje totiž doplnit kyselinu listovou. A taky steak. A brambory, a tunu tatarky...+ Dobrou chuť, +popřeje jim a s chutí se pustí do jídla.+ Ale abys neřekl, že jsem kruťas, můžu ti dát můj wishlist, +přimhouří spokojeně oči, protože...+ Rino, je to vynikající. +Pochválí ji uznale, protože žádné jídlo nechutná tak skvěle, jako to, co připravil někdo jiný. Ještě si přidá. nenažraňa. Když je naprosto a dokonale nacpaná, má dojem, že je vše krásné a zalité sluncem.+ Tak jo, telefon... +nastaví ručku, že povolá Zubatou +

[Gabriel]

Hmm, to si piš...+souhlasí, ale jeho výraz dává tušit, že myslí na trochu jiný "sdírání z kůže":D+ Opravdu? +podiví se tak upřímně+ Dobře, wishlist mi stačí. +pokrčí pak lehce rameny, jakože žádný problém. Vlastně už docela vidí, jak nakoupí náklaďák knížek a ten pak přijede jim to tam vyložit uprostřed lesů. Jo, to bude sranda:D+Souhlas, je to naprosto skvělý. +přidá se k hodnocení večeře a pak s úšklebkem vloží svůj telefon do její drobné dlaně+ Užij si to, honey. +vyzubí se na ni, pohodlně se opře a spokojeně tráví:D+

[Syriana Spinnel]

+Pod jeho pohledem zčervená. Protože je dost explicitní.+ Nebyl by špatný nápad, udělat nějaký rozpis kdo kdy bude vařit, +zapřemýšlí nahlas, protože Syr a G. mají na starosti opravdu asi dalších milion věcí, než je vaření.+ Rino, zvládneš to nějak rozplánovat? +navrhne jí, a určitě se najde spousta ženských, co se zapojí.+ Tak jo, +vezme si mobil a najde v kontaktech B.

Počká až to několikrát zazvoní a pak uslyší kámošku.+

Ne ne, zlato, to jsem já. +odpoví jí se smíchem.+ Máš prošvihaná ruská slovíčka? +zeptá se jí ledabyle.+ Potřebuji doručit zásilku červeného. +řekne jí tajemně, ale je jí jasný, že ona to pochopí, přece jenom je tam spousta dalších lidí kolem.+ Jo, fajn, budu na tebe čekat. +přikývne souhlasně, na něco co slyší.+ Jo a prosím tě, vem mi cestou nějakej novej mobil, platí ho Gabriel, tak se nemusíš držet u zdi. +Uculí se tentokrát na muže a hovor ukončí.+

Jdeme. +Zvedne se od stolu a odnese talíře do myčky.+ Děkujeme za jídlo, +a zamíří do pracovny, kde se mají sejít s Beccy.+