Land of Sinners

+odebere se do tělocvičny, pustí si hudbu na plné pecky a zapne běžecký pás. Prozatím ho nastaví na střední úroveň a dá se do běhu. Někde v koutku duše tuší, že běhání má ráda, a chce se jen rozhýbat, deset kilásku na start je akorát. Za chvíli ji začnou pálit stehna, jak se kyselina mléčná dosud přebývající ve svalech, začne hlásit. Syr jenom víc sevře ruky kolem madel a dusá dál. Začne z ní lít pot a tak ještě víc zesílí hudbu a její nohy pravidelně dusají do rytmu. Když to uběhne je zadýchaná, ale cítí že to prostě bylo málo, aby ze sebe vybila všechnu tu zuřivost. Jo. Boxovací pytel. Navleče a zalepí si rukavice a pustí se do něj. Vybíjí si všechnu tu zlost. Zrada Gabriela. Staromodní pravidla smečky. Všichni co ji tam nenávidějí. Lorelei. Lorelei. Lorelei. Zuřivě buší pěstmi, i nohama a koleny do pytle, až nemůže zvednout ruce a nohy se jí klepou. Pak prostě jenom žuchne na žíněnky, lehne si na záda, nohy pokrčené v kolenou a oddechuje.+

+když Devin odešel, strávil ještě nějakou dobu v kanceláři s Willem, který se mu snažil rozhodnutí o předání smečky rozmluvit. Nakonec se dohodli, že s tím ještě počká, ale stejně už je prakticky rozhodnutý a je mu jasné, že i Will to tuší. Zamíří zpátky do ložnice, ale pak po cestě zachytí Syrianinu vůni, otočí se a dojde po ní až do tělocvičny. Najde ji jak se vydýchává a zamíří přímo k ní.+ Syr...pojď se mnou nahoru. +osloví ji a způsob, jakým se na ni dívá jí mnohé prozradí+

Gabriel píše:V tom případě si toho ale asi fakt moc neprohlídnem. +ulpí na ní dlouhým, významným pohledem a v očích mu zablýskne+ Vánoční výzdobu? No to rozhodně, ujmeš se toho, coby paní domu? +líbne ji na nos+ Stromeček pak ozdobíme spolu, jo? +usměje se a když pak malou přebaluje, kouká na ni tak zvláštně, měkkce+ Tak hotovo? Jdeme se cachtat? +zvedne se pak a společně zamíří dolů+

Ale jooo, dám si na sebe nějaký pás cudnosti a to půjde +vrátí mu ten významný pohled, ale koutky jí u toho cukají.+ Och svěříš mi tak důležiý úkol? Zhostím se toho moc ráda, už dlouho jsem si pořádně nezakouzlila +uplně ji z toho zasvrbí prsty, tohle si vážně užije.+ To víš že jo, víš co, už se moc těším na Vánoce +a rozhodne se, že jak vrátí malou, tak bude péct:D+ jasně, jdeme +popadne ze šuplíka plavky, nějaký ručníky, taky hračky co měly včera ve vaničce a vyrazí.+
To si děláš srandu.... +vyvalí oči na ten bazén a pak na ten druhý menší...+ ty jsi normálně megaloman +zavrtí hlavou ale už se začne vyslíkat a převlíkat rovnou do plavek, když tam nikdo jiný kromě nich není. Trochu zakouzlí na Sophiině plíně, aby nepromokla a pak ji nachvilku odloží G do náruče.+ Já bych tam jinak nevlezla +usměje se omluvně a to už se rozběhne a skočí tam šipku a vyplave skoro v půlce, tak zas doplave ke kraji (k tomu kde došáhne na dno) a napřáhne ruce pro malou+

Snaha se cení, ale v tvým případě, mě nezastaví žádný pás cudnosti. +vyzubí se ďábelsky+ Už teď se těším na výsledek. +usměje se a dá jí pusu+ Jo, já taky. +pousměje se+
+když dojdou k bazénu, musí se pobaveně usmát tomu jejímu výrazu+ No, asi trochu jsem. +přizná bez rozpaků a vůůbec ji neočumuje, když se převlíká. Vezme si od ní Sophi a zálibně sleduje tu elegantní šipku+ Tak, půjdeš k tetě do vody, co? +usměje se a podá jí opatrně malou; pak se dojde taky rychle převlíknout a vleze za nimi, potom se přesunou do malého bazénku, aby se mohla Sophi cachtat a vůbec si to skvěle užívají+

+Je to uplně božsky strávené dopoledne. Ráchají se ve vodě všichni tři jak nějací vodníci. Když už začne mít prcek varhánky na kůži, je asi nejvyšší čas vylézt ven.+ Že si ji zas někdy půjčíme, že jo??? +dělá na Gabriela vlčí očička, když se vyhrabou ven a Syr suší malou, a ta se směje když ji lechtá na patičce.+

+pozoruje Syr s malou a usmívá se, protože je to tak hrozně hezkej pohled. Dojde se v rychlosti převlíknout a pak podrží malou, aby se mohla převléct i Syr+ Já doufám, že budeme shledání způsobilými k činnosti dočasných chův. +uculí se a dá jí pusu+ Teď jí udělám jídlo já, jo? +nabídne se, když spolu zamíří zpátky nahoru+ Říkala Vicky, v kolik si pro ni přijde? +koukne na ni tázavě+

Ne miláčku, +houkne na něj když se převlíká a vykoukne zpoza paravánu.+ To teda neuděláš. +Odpoví mu naprosto sebejistě.+ ty totiž teď nachystáš jídlo pro nás pro všechny +zahýbe na něj obočím a hůlkou si vysuší vlasy.+ Slíbils to víš? +oňufne mu krk a stoupne si na špičky, aby ho políbila.+ Noooo asi na večer, máš snad nějaké... plány? +v očích se jí rozhoří plamínky.+

Z toho všeho testosteronu šířícího se domem začíná být celkem unavená. A tak je celkem ráda, když Gabriel musí jednoho odpoledne jet na důležité jednání společenské rady palírny, kde je ředitelem a většinovým vlastníkem. V dome je docela klid, většina děcek je ve škole nebo školce, a lidi v práci ve městě nebo na pozemcích. Klid, božský klid. I od jejich hostů. Nina se přidala k dětem ve škole, kde dnes mají nenáročné vyučování. Za těch pár dní udělala pokroky, jak jiní za celé roky. A Dimitrij… kdo ví, kde ten je. Podle posledních informací šel trénovat sám někam do lesa. Asi si taky potřebuje vyčistit hlavu. Stejně jako zrzka, která právě uběhla skoro dvaceti kilometrů na běžícím pásu, při střední zátěži a dokonale si vyprázdnila lebku. Tělo jí zaplavují radostné endorfiny a představa ještě pár chvil v bazénu je víc než lákavá. Nahá vyjde ze sprchy hned u bazénů a skočí šipku do vody. Pod hladinou na jeden nádech doplave téměř do půlky, aby pak pod ní znovu zmizela. Když se objeví na druhé straně, a otočí se, že poplave zpět, uvidí Dimitrije, docela spokojeně opřeného o zárubeň dveří. Zavřených dveří, jak se na ni dost důkladně dívá. Syr znovu zmizí pod vodou, a když se vynoří tentokrát, má na sobě jednoduché černé bikiny. Doplave na druhou stranu, opře se rukama o kraj a zvedne obočí.

“Chceš mi něco říct, nebo se jen rád oddáváš voyerským choutkám?” Uhladí si mokré vlasy z čela, a z té jeho výšky ji brzo začne bolet za krkem.

Celou tu svou mužskou muskulaturu odlepí od kachliček, přičemž ze sebe stáhne triko a jeansy. “Bohové, má snad ještě širší ramena než Gabriel”, napadne Syr a kousek se přesune v bazénu, pomyslně od něj dál. A snaží se na něj nekoukat. Jako opravdu. Ale neujde jí docela dost modřin, které mu zůstali po trénincích s jejím mužem. Stejně jako Gabrielovi. Paličáci, museli se řezat vážně hodně. Když pak skočí do vody a vynoří se na dlaň od ní, tak Syr znovu kousek poodstoupí. Ale ujede jí ta úzká hrana a zmizí pod vodou. Tentokrát nedobrovolně. Dimitrij po ní chmátne a vyloví ji, a nepustí.

“Vím, že se mi vyhýbáš, čarodějko,” promluví konečně a dívá se do těch jejích zatraceně modrých očí.

“Máš pravdu, nechci totiž odklízet tvou mrtvolu z mého domu,” ušklíbne se Syr a lehce cukne s rukou, aby ji pustil, i kdyby měla znovu skončit pod vodou. Jenže se zdá, že ho jen pobavila.

“Něco ti povím, moje malá krásná čarodějko,” pronese pomalu a skloní se k ní, líčko opřené o mokré vlasy, kůži rtů se lehce dotýká ušního boltce. “Porazil bych ho, kdybych chtěl.” Je to jen polohlasem, ale přesto to v Syr zarezonuje až v morku kostí. Špičkou jazyka okmitne tu jemnou kůžičku pod uchem a zas se odtáhne. “Ale prozatím nechci.”

Srdce jí tluče proti kůži, i když se tváří absolutně netečně. Tohle by mělo být pasovaný jako smrtelná zbraň, takový hlas. “Nedělej to, věř mi, nechceš tohle posrat.” Podívá se na něj, děsně vážně, protože mu musí být jasný, jak by to skončilo. Pro všechny.

“Vždyť říkám, že nechci, prozatím.” Rty mu zvlní hajzlovský úsměv, a jak ji u sebe drží, tak ji zvedne, aby mu hleděla do očí. “Mohl bych porazit i tebe, připoutat si tě k sobě, a být ti králem, jako ty mě královnou. Byli bychom dokonalý pár. Viděl jsem to video, vím, kde udělal Rollo chybu,” roztáhne svou širokou dlaň na jejích bedrech a přitiskne ji na sebe, pevně, tak, aby cítila celé jeho tělo. “Tvé a Lupeiovo spojení nebude nikdy takové, jaké by být mělo. Minimálně ne po spirituální stránce….

“To máš sakra štěstí,” zavrčí mu v odpověď a o snahu se mu vymanit z objetí už se ani nepokouší. Prozatím. Oči ale přimhouří, protože tohle sakra připomíná výhružku, a to se jí nelíbí. I když nejspíš mluví jen pravdu. Jakmile ji na sebe natiskne, zapře se dlaněmi o jeho hrudník, aby měla aspoň jakýs takýs balanc. “To je nejspíš pravda, jenomže jsem si vybrala, vybrala jsem si ho už dávno před tímhle…” mávne rukou do vzduchu, jakože myslí Lupismus. “A teď mě pusť.”

“Čarodějko, čarodějko,” zavrtí zamítavě hlavou. “Už jsem ti minule řekl, že ty tady rozkazy nedáváš. Nět.” Zvedne koutek v úšklebku. “Jen mi dovol, dát ti ochutnat. Pažalujsta.” A pak ji políbí. Políbí ji hluboce a podmanivě, majetnicky a divoce. Nechá do ní vklouznout svou moc a moc své smečky a pozdraví se s její vlčicí. Tak krásnou, velkou, zrzavou a nespoutanou. Dokázal by jí z ní vytáhnout během pár vteřin, téměř bezbolestně, pokud by si to přál. Přátelsky na ni zavrčí v pozdrav, a v jejích ústech se to rozlehne jako tiché předení motoru. Síla smečky, tak jiná, se do ní vpíjí jako teplo do polštáře po dokonalém milování. Je to o tolik přirozenější a jednodušší. Jako přivítání doma po daleké cestě. A pak je to pryč. Stejně jako Dimkovy rty a tělo. Jen dlaň na paži ji drží nad vodou. “Tak, ty vidělas. Cítilas. Jednou přijdeš, vím, že přijdeš, moj maljenkaja volk. “ S těmi slovy zmizí z bazénu, stejně rychle jako přišel a Syr tam zůstane sama. Dokonale rozhozená, roztřesená a tak tak, že příčetná. To, co cítila… bylo neskutečné. Dechberoucí a vášnivé. Lákavé a příjemné. A tak strašně moc známé. Celým svým bytím, by se chtěla koupat v těch emocích, vyválet se v jeho vůni a teplu. Její vlčice, by to chtěla. Dlouze vydechne. Tak dost. Ještě dva tři dny, a bude zase klid. Nakonec těch bazénů dá ještě padesát a pak jen několik desítek minut splývá na hladině vody. A snaží se vyhnat tohle všechno z hlavy. Když konečně vyleze z vody, má svraštělou kůži jak sušená švestka a je cítit chlorem na sto honů.