Rebecca Altamirano píše:Dobrá práce. +pochválí Payne a pak se dívá do té mladé tváře+ Páni, tolik nenávisti. +zašeptá zaujatě+ Čímpak jsem si ji zasloužila? +zajímá se tiše+ Kdo jsi? +položí zásadní otázku večera a pak ho rychle prošacuje. Vytáhne mu z kapsy mobil a podá ho Payne+ Projdi to, jestli je tam něco, co nám řekne něco o našem hostu. +zároveň hledá případný další zbraně, už nic ale nenajde. Pustí ho a vstane z něj+. Žádný blbosti, ano, prosím? +požádá ho zdvořile a varování v jantarem planoucích očích je nepřehlédnutelné+
+kromě mobilu u sebe moc věcí nemá; jen hůlku, nějaký peníze, náhradní náboje, a druhej kolík. V mobilu nicméně nic moc nenajde, je to jeden z klasickejch Jadeových uniformních modelů, k uloženým číslům nejsou přiřazená jména, a smsky obsahuje jen jednoslovné pokyny, nebo časy. Jediná osobní, vybočující věc se dá najít v galerii; tři čtyři fotky Payne, které pořídil tuhle před Guns. Když ho pustí, trochu se uklidní, promne si bolavý zápěstí, a tváří se klidně, ale v duchu už hledá případný únikový možnosti+ Způsobuješ tolik smrti, že si to už ani nepamatuješ? +ušklíbne se ve svý nejlepší nápodobě Jadea; očima zalítne k Payne, a skoro by si přál, aby u toho nebyla, na chvilku vážně vypadá na svejch vyděšenejch šestnáct, než mu čelist znova ztvrdne. S potěšením zjistí, že ji zasáhl, možná jen trochu a povrchově, ale přece aspoň trochu; ten bolestivej knedlík v jeho hrudi poháněnej pomstou spokojeně zapřede. Ne že by přestal míň bolet. Ten pád a válení se na podlaze ho nicméně trochu pocuchaly, a z pod trika mu přitom vyklouznul přívěsek na kožený šńůrce; přesně takovej, jakej Jade občas nosí do akce, ve skutečnosti je to přenašedlo na ústředí aktivovatelný heslem+