od Syriana Spinnel » 05 říj 2018 20:32
D: Pamatuji si, že bylo 29. září. Jsme na poli sklízeli brambory. Najednou jsme slyšeli silný výbuch, země se zatřásla pod mýma nohama. Všichni jsme byli v šoku. My lehaly na zem a starší lidé, otec myslel si, že začala nová válka. Vylezli s děduška na stromy, aby zjistili, odkud ten výbuch přišel. K nebi stoupal špinavý mrak... Byl skoro úplně černý a vypadal jako kouř, co stoupá z pece.... +Otočí se konečně od těch křivulí k těm třem.+ Byl jsem malý... Umřelo mnoho lidí a mnoho jich umřelo na následky.... Děti se rodili černé a umírali pár dní po narození, vypadali vlasy... +Prohrábne si ty svoje, snad aby se ujistil že je má....+ mnoho našich lidí v ten den zdivočelo, masakr.... Trvalo dlouho než jsme na to přišli. Ta obrovská dávka radiace... je to jak když ty očkuješ se. Musíš do sebe dostat to špatné, aby sis udělal protilátky... +pokrčí rameny, vlastně je to uplně jednoduché+. Tak, ty víš, podmínka splněna.
S: +Je opřená o Gabriela a má nějak tušení, že se jí nebude moc líbit, to co uslyší, ale když slyší i po těch letech bolest v Dimitrijových slovech... bože on to všechno prožil.. to ale znamená... rychle počítá.. skoro šedesát... podívá se na něj znovu a no.. páni. Tomu říkám vedlejší následky.+ Je mi líto tvých ztrát , neumím, a ani si to nechci představovat.. +Podívá se na Beccy, která je zdá se skoro stejně zaujata, a tak nějak tuší že ona jí určitě pomůže, aby se tam měli tihle všichni lidi líp+
Feels like I drown in your every word
And every breath that's in between
Somehow you got me where it really hurts
It's killing every part of me