...FEW WEEKS LATER...
+Právě dnes je jeden z těch dnů, nebo spíš nocí, kdy by stokrát radši byla v terénu, než měla volno. A to nejen proto, že Vishous je v terénu. Už pár dnů se cítí podrážděná, neklidná, ale nedokáže zjistit, proč vlastně. Vždyť je všechno skvělý; své nové práci pro Bratrstvo se přizpůsobila rychle a dokonce ani práce v týmu jí nedělala takové problémy, jak očekávala. Částečně za to jistě může poděkovat své parťačce Xhex, která je mnohem zajímavější, než si z Vishousova stručného popisu vůbec dokázala představit. Ze všeho nejvíc ji překvapilo, že dokáže její pocity číst jen o trochu hůře, než pocity ostatních, kteří jsou jiní v tolika ohledech, v kolika to je jen možné; co se týče jejího vztahu s Vishousem, ani tam si nemá na co stěžovat. I když...ne tak docela. Od chvíle, kdy se vrátil, ho neviděla spát. Jasně, nejspíš prostě jen usínal a probouzel se dřív, než ona, ale...stejně jí to vrtá hlavou čím dál víc; u Syr a Gabriela je všechno taky víceméně v normě. Jak se ale blíží datum porodu, cítí to napětí pokaždé, když je v Bucurešti. Dá se říct, že snad denně děkuje tomu, že kdysi přivedli do smečky Wadea, protože jeho moc Omegy je to jediné, co drží příčetnost jejich Alfy v normálu. Takže...v čem je problém? Samozřejmě...v ní. Ačkoliv je teď Vishous zpátky a ona nemusí hledat krkolomné způsoby, jak zkrotit svoje horší Já, pořád nedokáže vyhnat z hlavy tu chvíli, kdy Bad-Bí převzala velení. Od té doby se to sice nestalo, ale dobře ví, že by mohlo. Kdykoliv. Už přemýšlela o použití magie, aby se pokusila o nějakou formu spoutání. Jenže to by vyžadovalo, aby si jiného kouzelníka pustila velice hluboko do své hlavy a to bylo něco, co by asi nezvládla. Takže je to věc, jejímuž vyřešení není ani po týdnech o nic blíž, než na začátku. Podrážděně zafuní, odhodí přikrývku a dá si rychlou sprchu. Pak se oblékne do svých oblíbených úzkých černých džínů, které jsou po stranách pospojované řetízky, černý top s výstřihem, který končí přesně tak hluboko, aby odhaloval drobný, lesklý kamínek mezi košíčky podprsenky; místo těžkých, kožených bot si obuje velmi nepraktické osmicentimetrové podpatky a nakonec přes sebe hodí koženou bundu. Černá tužka na oči už jen podtrhne ten dramatický gothic vzhled. Ušklíbne se na sebe do zrcadla a skoro slyší, jak by V vrčel, kdyby ji viděl. Což je tak jediný, co by s tím mohl dělat. Nakonec si vezme svoji Five-seveN a na stehno si připne dýku Bratrstva. Nejde do války. Jde se bavit.+ Let´s go fun. +poví svému odrazu, ze stolku shrábne klíčky od agery a vyjde z Doupěte. Díky bohům, že cestou nepotká Fritze, protože by nejspíš nedokázala odmítnout nějakou jeho nabídku pomoci a to teď tak úplně nepotřebuje. Nasedne do své bílo-rudé krásky a vyrazí do města; cíl má jasný. teMnoTa. Trezův klub a taky místo, kde se členové Bratrstva často schází. Pokud ale ví, většina z nich, včetně Bastardů, je dnes v terénu nebo má výuku ve výcvikovém centru. Zaparkuje před klubem na svém obvyklém místě a když podél tradiční fronty před vchodem zamíří rovnou ke vchodu, ignoruje podrážděné a mnohdy vysloveně nenávistné pohledy dámské části, ale i dost zaujatých té mužské. Kývne ochrance na pozdrav a když jí chlápek otevře dveře, vtiskne mu do dlaně dvě stodolarovky+ Kdyby se někdo moc motal kolem mýho auta...dej mi vědět. +sekuriťák jen kývne a Becca vejde do klubu, kde ji ihned pohltí šero až tma, rušená jen ostrými světly z parketu. Hudba tady není úplně její krevní skupina, ale není to nejhorší a navíc se k tomu prostředí hodí, temné, dunivé tóny jako by jí ihned vtáhly do sebe. Procpe se k jednu z VIP stolků vzadu ve zvýšené části, kde je trochu větší klid a hlavně skvělý rozhled po celém parketu i baru. Nechá si donést láhev Jacka, nalije si skoro vrchovatou skleničku a zatímco popíjí a sleduje všechny ty lidi a upíry, pohled jí přitáhne chlápek u vedlejšího stolku, který má před sebou tácek se třemi bílými hromádkami bílého prášku. Sleduje, jak z nich zkušeně vyrobí lajny a pak první i druhou vyšňupe stodolarovkou stočenou do úzké ruličky. Když vdechuje drogu hluboko do nosu, zachytí její pohled a zvedne jeden koutek v křivém úsměvu. A aniž by uhnul pohledem, posune tácek s poslední lajnou směrem k ní...+