Озёрск- Челябинская область 40

[Syriana Spinnel]

+má přímo obrovskou chuť na cigaretu a taky by chtěla vědět, jak jsou na tom ti dva blázni dole. Má o Gabriela trochu strach. Ne sice že by mu nevěřila, to ano, ale Ozera nevypadá jako někdo, kdo by si nechal jen tak namlátit. A pokud vyhraje? ne opravdu nechce vést další smečku, to by byl strašný průser. Zavrtí hlavou a pokračuje ve čtení i když ... podívá se na Ninku a ano. Usnula. To je dobře. Opatrně ji položí na polštář, aby se nevzbudila a vyklouzne z pokoje. Jde za doktorkou, už musí něco vědět. Jednou dvakrát klepne a vejde do ordinace. Doktorka se na ni mračí, ale zrovna jí ze zastaralé tiskárny lezou první výsledky?+ Ja mogu? +když doktorka jen pokrčí rameny, Syr si vezme lejstro a začte se do něj. Je to srovnání její a Ninušky krve. A...+ Do prdele.... +zakleje a sroluje papíry do ruličky a jde zpátky do bytu. Tam si sedne ke stolu, k tomu hnusnému kafi, které po té co schládlo je ještě hnusnější a zase si ty papíry roztáhne. Ne, nezměnily se. Expozice gamma záření je vzhledem k částečnému homo sapiens fondu vysoko za hranicemi únosnosti pro lidský genofond. Ačkoliv se lupí genom a též magický genom snaží o léčbu napadlých buněk, je i magický genom velmi oslaben a lupí na záchranu celého prvku nemá dostatek energie.
Syr zavrčí.... celý prvek, jak neadresně popsat takové malé dítě. Zapálí si další cigaretu a přemýšlí, jestli chce vůbec vědět, co se děje dole. Vlastně... mohli by se začít chovat jako dospělí. Mají tady na starosti dost velkej průser, než aby ze sebe vymlacovali duši.

[Dimitrij Ozera]

+Dostane se do tranz módu. Nic ho nebolí, naopak se cítí absolutně v kondici a mohl by pokračovat do skonání věků. Nevnímá žádnou bolest, nic a nikoho kolem sebe. Jen svého protivníka. I když ten poslední náraz do starého žigulika byl trošku znatelnej. Vyflusne krvavý chrchel a vrhne se na něj zas a znova po tísící když v tom se na něj nemůže dostat. Jak to? Zkusí to znovu a skončí o dva metry dál.+ Net! +zařve zase a začíná ty pitomý kouzla nenávidět. Divoce zamrzká a setře si krev z obočí aby mu nezaslepovala oči. Podívá se na upírku a za chvilku mu dojde i výraz jejích slov. Trochu se narovná a... opravdu zrzka tam nikde není. To ale nemění nic na tom, že chce z Lupeie vymlátit duši. I když... Podívá se nahoru na panelák a cítí jak je smečka těsně před útokem. Donutí se, ač nerad, uklidnit a vyšle ke smečce vlnu klidu. Je to jako nenápadná tlaková vlna, která se přelije přes blízké domy.+ Seru na tebe. Jdu zjistit, co jsme zjistili. +Otočí se a jsou mu ti dva uplně šumák. Zrzka odešla, pravděpodobně z toho samého důvodu. Ještě se otočí.+ Dovoluju vám zůstat na mém území, pokud se budete chovat, jak se návštěvě přikazuje. Jinak na vás pošlu smečku. +Pohled má tvrdej a nepřístupnej.+

[Gabriel]

G: +když se pokusí dostat přes bariéru kouzla, zabrní ho tou magií celé tělo a frustrovaně zavrčí. Podívá se na Beccu a pak se rozhlédne a zjistí, že nekecá. Zrzka tam není. Ale pak vidí, že se Ozera otočí a podle všeho jde za ní. Zase. Zavrčí a znovu zkusí projít za ním.+ Pusť mě, Bí. Nehodlám tady trčet, když on tam zase bude se Syr sám. +probodne ji pohledem+
B: +sleduje Ozeru, dokud nezmizí v paneláku a až pak se otočí ke Gabrielovi+ Přestaň s tím, Gabrieli. Má pravdu. Jsme na jeho území. Možná že ten vpád byl oprávněný, dokud jsi se bál o Syr. Ale očividně je v pořádku a navíc mu pomohla dobrovolně. Tak vychladni a začni používat hlavu a myslet na politiku. +zadívá se na něj naléhavě a fakt doufá, že se už bude ovládat+ Kromě toho...co jsem tak slyšela, tu panaceu potřebujete. +dodá ještě a konečně zruší štítový kouzlo.+ Tak pojď, jdeme za nima, ať víme,jak na tom ta malá je...+podívá se na něj a zamíří k paneláku+
G: +mračí se na ni ze své výšky, ale dobře ví, že to nemá žádnej efekt a tak toho po chvíli nechá.+ Jo, máš asi pravdu. +nadechne se a vydechne a když se na ni podívá znovu, oči mají zase svoji lidskou, čokoládově hnědou barvu+ A díky, žes to utnula. Asi bych ho zabil. +ušklíbne se+
B: +střelí po něm pohledem+ A nebo on tebe...+odpoví suše a když vejdou dovnitř, jde prostě podle pachu krve, protože na chodbě to vypadá, jak kdyby tudy sériový vrah táhl svou oběť:D U dveří se zastaví a krátce zaklepe, vážně umí být i zdvořilá a dobře vychovaná dívka:D Volat na ně, že to jsou jen oni nepovažuje za nutný, nepochybně o nich dobře vědí, ale doufá, že je nenechají stát na chodbě, jak tvrdý "y" To by asi Gabrielovi náladu nevylepšilo.+

[Syriana Spinnel]

S: +Zvedne hlavu v okamžiku, kdy vejde Ozera do dveří. Je-ži-ši Kristě. Ten chlap vypadá jak kdyby spadnul do Amonova moštovače.... Nasupeně stiskne čelist a nejradši by ho taky praštila.+ Ninka spí +řekne mu hned, aby tam nevpadl a neprobudil ji.+ Jdi se umýt, dám tě pak dohromady. +Pozvdechne si a sotva zapadne Dimitrij do koupelne, ozve se na chodbě dusot a pak zaklepání.+
D: +Otevře dveře a uvědomí si, že ho tak pravděpodobně uvidí Nina. A poprvé se zastydí. Nechce aby ho jeho holčička viděla celého domláceného. Otevře potichu a nakoukne dovnitř, krev mu kape z těla na koberec. Nicméně Ninku nikde nevidí, za to Syrianu ano. A zastydí se podruhé. Což se mu nestalo už... no mnoho let. Otevře pusu, ale zrzka ho předběhne.+ Da, spasibo... +poděkuje. Nejradši by ji políbil, za to že se zachovala dospěle aspoň ona a šla se o malou postarat.+ chorošo +zůstane na ní vyset pohledem o chvilku dýl než je nutný a pak zapadne do malé umakartové koupelny, rozsvítí a poprvé se na sebe zadívá. No... vypadal i hůř... pustí ledovou vodu a začne systematicky očišťovat svůj obličej... ale i přes tekoucí vodu slyší zaklepání. Má chuť vrčet, ale jen si svleče triko a zkontroluje hrudník. Nemůže ho vyhodit, ne když potřebuje jejich pomoc. Mlátit hlavou do zrcadla taky nezní zas tak hrozně....+
S: +Naprosto přesně ví, kdo za těmi dveřmi stojí a chvilku, pár úderů srdce má chuť nechat ho tam stát dokud z něj nebude socha. Je na něj naštvaná, neví přesně co je tím důvodem, ale je. Přesto se zvedne a dojde otevřít.+ B... +usměje se na kámošku, a je si jistá, že to ona může za to, že z těch dvou něco zbylo.+ jsem ráda, že jsi tady +Ustoupí aby mohla projít do kuchyňky a zůstane tváří tvář Gabrielovi. Jeho obličej nevypadá až tak hrozně jak Dimitrijův, ale... jeho postoj vypovídá o tom, že má zlomený nejmíň dvě žebra a celej hrudník pěkně zhmožděnej. I když si to sám asi ještě neuvědomuje. Založí si ruce na prsou a chtěla by ho seřvat. Sakra jednou ji mohl poslechnout, dát na ni... ne, on se prostě musel předvést a zjistit kdo z nich dočůrá dál. Jenom ustoupí bokem, tak jak před tím B. ale vůbec neví co mu má říct. Zavrtí hlavou, až se kudrny rozvrkočí kolem obličeje a jde do té mini pidi kuchyňky, kde začíná být přeplněno. Otevře okno, sedne si v něm na parapet a zapálí si. Dívá se na to mrtvé město a čeká, až si i ostatní přečtou lékařskou zprávu. Bojí se Dimitrijovy reakce, ale to se bude řešit posléze.+

[Rebecca Altamirano]

+jak tam tak stojí a čekají, až je pustí dovnitř, na okamžik se docela vyděsí, že to neudělá. Zamyslí se nad tím, kolik práce jí zabere v tom případě zpacifikovat zuřícího Gabriela a dostat ho odtud. Omračovací kouzlo a přemístění. Jo, to by šlo. Zašklebí se sama pro sebe, ale pak se dveře konečně otevřou a objeví se Syr.+ Kdykoliv, honey, vždyť víš. +usměje a zakroutí očima, když nepatrně kýve ke Gabrielovi a rty naznačí "Chlapi". Projde kolem ní do toho malého, starého bytu a dojde jí, že tahle smečka opravdu nemá na růžích ustláno a oproti té Gabrielově, doslova tře bídu s nouzí. Vidí na stole rozloženou lékařskou zprávu a prostě si ji přečte, přesně podle hesla "je lehčí žádat o odpuštění než o povolení":D A to co vidí...není dobrý. Vůbec není. Přejde k lince a opře se o ni, zamyšleně krčí čelo, pohled upřený někam do neurčita. Taky ale vnímá napětí mezi Syr a Gabrielem a jen doufá, že se ten cholerický zmetek už bude ovládat+

G: +čím déle stojí přede dveřmi, tím větší má obavy, že neotevře a že to tentokrát fakt přehnal. V hloubi duše se zastydí, že se tak přestal ovládat, ale sakra...není obyčejný člověk a to co Ozera udělal...to prostě nemohl jen tak přejít. Pak se najednou dveře konečně otevřou a přes Bí se zadívá na Syr a vidí jak je naštvaná a zklamaná a taky...bezmoc? Pocítí první neurčité bodnutí obav, když se podívá k zavřeným dveřím do druhého pokoje, kde nejspíš spí ta holčička. Ať je Ozera jakkoliv nesnesitelný idiot, nikdo neměl vidět umírat svoje děti. O tom on sám ví bohužel víc než dost. Vejde dovnitř a když prochází kolem Syr, jemně ji pohladí po paži a nakloní se k ní+ Omlouvám se...+řekne tiše a napadne ho, že se v poslední době omlouvá dost často. Zamíří k Beccy, která akorát dočetla ten list papíru na stole a tak do něj taky nahlédne. A...do háje. Tohle ne, tohle je zlý, fakt moc zlý. Narovná se, zhluboka se nadechne a vzápětí trohu překvapeně hekne protože ho zabolí žebra a to dost intenzivně.+

[Dimitrij Ozera]

D: +Očistí si obličej a tělo od toho největšího sajrajtu, ale z nosu mu pořád teče krev, jak ho má zlomený. Taky má pod očima modrofialové pytle modřin. Tak to chvilku leduje studenou vodou a nakonec si vezme ručník a připlácne si ho na nos a vyjde ven z koupelny.+ No.. +loupne po každém z nich pohledem a trochu ho zarazí jak jsou všichni potichu. Zadívá se na zrzku v okně a pak prostě přejde ke stolu a přečte si tu nejhorší zprávu. Takovou, kterou nechce číst žádný rodič. Čte to znovu a znovu a pak ten papír zmuchlá jednou rukou a drží ho v pěsti. Ten vztek, který v něm hořel ještě před chvílí je zase zpátky a hrozí, že ho spolkne. Nadechne se jednou, po druhé a musí polknout aby se ovládnul... divoce se rozhlédne po místnosti, a zakotví na té jediné osobě, která mu snad může pomoct.+

S: +Odhodí špačka dolů a dívá se jak mizí ve tmě. Neujde jí, jak Gabriel vyhekne, a i když by ho nejraději nechala, aby si to pěkně vylízal až do dna, přece jenom ho miluje. A představa že ho něco bolí ji fyzicky drásá nervy. To ale neznamená, že s ním musí mluvit. Sklouzne z okna a vklouzne mu dlaněmi pod tričko. Něžně přejíždí po hrudním koši, aby zjistila, která ta žebra jsou pochroumaná a pak díky episkey je vyhojí. Skončí akorát ve chvíli kdy vyjde Dimitrij. Zůstane tedy stát vedle Gabriela, bokem se mu opírá o rameno a když si Ozera čte tu zatracenou zprávu, má na chvilku strach, že zase skončí tam, kde byli před chvílí. Když na ní zůstane viset pohledem, ucítí jak vlk po jejím boku zase ztuhnul a napjal se.+ Všechno vyřešíme. +řekne rozhodně.+ Nejdřív ale musíme vás dva magory dát do cajku. Něco.... +podívá se na B. a pak na Gabriela.+ Něco mě napadlo, a... +zkousne si ret, protože nechce vyslovit zase nahlas že se to zvlášť vlkovi nebude líbit..+ no, až po tom. Teď ty... +ukáže prstem na Ozeru.+B. tě vyléčí a jestli uslyším jen jednu jedinou připomínku nakopu ti prdel tak, jak to nezvládl ani Gabriel. +Jo, vykulil na ni oči, ale pak zklapnul a obrátil svou pozornost na upírku.+ A ty pojď se mnou. +Vezme Gabriela za ruku a odvede ho do Ozerovy ložnice. Tam mu za prvé asi nadá, za druhé ho obejme a pak zmuchlá a pak ho vyléčí. Ne nutně v tomto pořadí.+

[Gabriel]

+skloní k Syr hlavu a políbí ji na šošolku hlavy a jen tiše stojí a nechá ji pracovat a taky si dost užívá dotek jejích dlaní na svém těle. Když vyjde Ozera z koupelny, nepohne ani svalem, ale je celkem spokojený, protože Syr se o něj opřela a tak je všechno v pořádku. Pozoruje Ozeru, jak si čte zprávu a vlastně s ním i docela cítí; tedy do chvíle, než se zase zadívá na Syr, jakoby byla jeho jediná spása. To že možná je, je jen tím horší:D Kvůli Syr se ale uklidní a navíc se docela baví tím, jak to tam organizuje. On je na to už za ty roky docela zvyklý, ale je si jistý, že vlkodlak určitě ne. A když mu navíc řekne, že ho ošetří Bí, má co dělat, aby udržel kamenný výraz, takže radši chytne Syr za ruku a jde s ní do vedlejší místnosti. Chvilku na Syr kouká, pak ji chytí za ruku a přitáhne si ji blíž. Zvedne ji za bradu aby se mu dívala do očí+ Zlobíš se, viď? +není to otázka, spíš konstatování+ Ale nemohl jsem jinak, zlato. Ne po tom, co si dovolil. +řekne tiše, ani ne jako omluvu, spíš vysvětlení+ Nemysli, si, vím jak na tebe působí. A právě proto ho beru jako větší hrozbu, než jakýhokoliv jinýho chlapa. +zadívá se na ni s vážným výrazem, pak se skloní a políbí ji. Pomalu, dlouze a s veškerou láskou, kterou cítí.+ Takže...jaký máš plán s tou malou? +položí tu zásadní otázku, když se odtáhne a zkoumavě se jí zadívá do očí+

[Rebecca Altamirano]

+začíná mít pocit, že jí hrozí akutní otrava testosteronem, ale drží pečlivě neutrální výraz a nechá zrzku řádit. No když rozhodne, že má vlkodlaka vyléčit, zvedne obočí a podívá se na Ozeru ve stejnou chvíli, jako on na ni. Tak jen pokrčí rameny, odlepí se od linky a zamíří k němu+ Sedni si. +kývne k židli, ale pak si vzpomene na alfa-ego+ Prosím. +dodá ještě a podívá se mu do očí+ Jen si nemysli, taky z toho nejsem kdovíjak odvařená. +ušklíbne se jedním koutkem+ A mimochodem, jsem Rebecca. Na etiketu nějak nebyl čas. +cukne koutkem a zvedne ruku+ Předpokládám, že zkušenosti s magickým léčením máš...? +zeptá se ještě, aby jí třeba nečekaně necuknul a ona mu nešťastnou náhodou vypíchla oko:D To by byl mezinárodní konflikt raz dva:D+

[Syriana Spinnel]

+Ve vedlejším pokoji je temno a i přesto vidí každičký detail Gabrielova obličeje, postoj těla, strniště na tváři... Dívá se na něj přemýšlí že ho pěkně sjede. Jenom by si to zasloužil.. takhle si nechat namlátit... Nicméně přitáhnout se nechá.+ Vlastně jo, +zamručí a svraští obočí. Vážně, vážně by se na něj chtěla zlobit ještě chvilku, ale...+ jo, já vím, +musí uznat, že prostě má pravdu a to je právě možná to, co ji tak štve. Že má G. zase pravdu.+ Eh? +rozšíří se jí oči a trochu pootevře ústa v šokovaném výrazu. Nijak si neuvědomovala, že by z něj byla odvařená, i když.. musí si přiznat že na ni dost silně působí, a je náročné ho vnímat jen jako jiného vlka, když její vlčici se tak líbí. Cítí se celkem trapně a má nutkání se mu omluvit. Jenže když na něj znovu koukne, tak ji začne líbat.+ Stejně na tebe budu ještě chvilku nakrknutá... +zamrouká mu do rtů a přitiskne se na něj celým tělem.+ Aby sis nemyslel, že se můžeš chovat jak pitomec a vykoupit to jedním polibkem +kousne ho do rtu, trochu víc než obvykle a vzápětí ho políbí ona. Je v tom kapka zoufalství a velká potřeba ujistit se, že je všechno v pořádku. Že oni dva jsou v pohodě.+
No, co se tohoto týká... +ošije se trochu a prohrábne si vlasy...+ Chci ji dát krevní transfůzy... +podívá se mu hluboce do očí a vidí, jak se to tam odráží, ne, nelíbí se mu to.+ Prosím poslechni si mě, aspoň. +Sedne si unaveně na postel.+ Tím, že mám nulu negat, můžu darovat komukoliv, a věřím, vlastně jsem nad tím dlouho uvažovala, že když nemá vlčí genom dostatek síly, aby leukémii porazil, tak má krev by mu mohla napomoct, má oboje a je hodně silná... +Křupe si průběžně s prastama, je dost nervozní a vlastně na to fakt hodně sází, i když je jí to skoro citelně nepříjemné a má z té představy totální hrůzu a paniku. Vlastně, když nad tím tak uvažuje, tak se jí celkem blbě začíná dýchat...+ Noo, a když by se přidala B. s trochou toho jejího léčení.... +dlouze se nadechne a vydechne, aby se uklidnila.+ jenže to je krátkodobé řešení a myslím, že všichni víme, co bude následovat z toho dlouhodobého. +Zvedne k němu unavené oči.+

[Dimitrij Ozera]

+Než se stihne vlastně vůbec rozkoukat, tak ti dva zmizí a zůstane jen o a upírka. Teda Rebecca.+ Da, pravda, jsem Dimitrij. +Ozera, mocný vůdce čeljabinské smečky, neporazitelný alfa.... po krátkém zaváhání jí stiskne ruku a sedne si vedle ní.+ To maj všechny ženský tam u vás vlastnost rozkazovat mužům? +Docela ho to zajímá, protože podle všeho to tak opravdu vypadá.+ No... +překývne a pohled mu ztvrdne.+ da, mám +nechce vůbec vzpomínat na to, kdy a hlavně kdo ho léčil. Ty vzpomínky moc bolí, a jsou zamčené hluboko, hodně hodně hluboko.+ Myslíš, že tam budou dlouho? +pohled mu pořád zalétává k jeho vlastní ložnici, kde je uplně jiný alfa pár... a zatraceně, nebudou spát v jeho posteli, že ne? Podívá se trochu vyplašeně na Rebeccu, jako by u ní hledal odpověď, protože to by asi nerozdýchal+.