Black dagger brotherhood vs Lessers

[Vishous]

+Natáhne ruku a pohladí ji po vlasech. Jsou tak hebké a jemné, jako hedvábí mezi prsty.+ Mám dojem, že se mi zdáš. Je tohle další mučení? +zachraptí.+ Ne. není. +Potvrdí sám sobě a vtiskne jí polibek do dlaní.+ mám... +polkne ztěžka.+ Mám hrozný hlad. +přizná po chvílích, kdy se na ni nemůže vynadívat. Nabere na špičku prstů slzu z řas a palcem ji rozetře. Přitáhne ji k sobě. Konečně si ji přitáhne do náruče, zvedne do vzduchu a hladově políbí. Všechna kolečka zapadnou na své místa. Je živý.+ Ahoj. +zabrouká jí do rtů.+

[Rebecca Altamirano]

+usměje se a zavrtí hlavou+ Ne, nezdám. +potvrdí mu to a zároveň i sobě. Zavře oči a opře se mu do dlaně, když ji pohladí a pak ji konečně sevře v náručí a políbí ji a teprve v tu chvíli si je jistá, že se to opravdu stalo. Líbá ho, jakoby na tom závisel její život, prsty mu vklouzne do vlasů a sevře ty černé prameny v pěsti; je to tak známé a přesto téměř zapomenuté.+ Ahoj. +vydechne mu do rtů a tlumeně se zasměje. Chvilku se mu dívá do očí, pak se usměje a nakloní hlavu nastranu a shrne si vlasy přes jedno rameno, čímž odhalí hladkou linii hrdla+ Cos to říkal o hladu? +zapřede a cítí, jak se jí srdce rozbuší rychleji...je to tak dávno...+ Snad nebudeš opilý, trochu jsem...upgradovala. +uculí se tajemně+

[Vishous]

+Prsty má plné jejích vlasů a ten hlad, co se v něm skrýval se projeví v mnoha podobách. Stahuje mu vnitřnosti, ale také přeskupuje krev někam jinam. Špendlí ji tím svým diamantovým pohledem, hrudník mu splašeně pumpuje a žíly na rukou má naběhlé. Ztratil tam nahoře, nebo kde to vlastně byl, tolik sil, času, tolik mu toho uteklo. Nakrčí obočí, nevěří sám sobě, že je dobře, aby se poprvé po dlouhé době napil zrovna od ní. Když ale tak ochotně nastaví svou žílu, zuby se rozhodnou za něj. Než si to stihne uvědomit, zaboří ostré hroty špičáků do hebké kůže a první doušek mu smáčí polštářky rtů, a polkne. Je to jako napít se vysokooktanového benzínu. Přímo cítí, jako by se mu žilami, tepna, tepénkami a vlásenkami rozlilo slunce a celého ho prohřálo a naplnilo.V očích se mu rozsvítí žár. Pije, hltá a vysává z ní životodárnou tekutinu a cítí, jak s každým dalším polknutím sílí. Odtrhne se od ní jen horko těžko, s obrovským sebezapřením. Kmitne špičkou jazyka na ranky a vtiskne tam polibek. A pak se zasměje nahlas. A nepřestává se smát, ani když se tam vrátí ta trojka, obtěžkaná taškami a všichni tři na ně nevěřícně koukají. To ho ještě víc nakopne a směje se. Hlasitě, od srdce, možná by mu mohly téct i slzy. Tiskne k sobě Rebeccu a je tak šťastný jak ještě nikdy. Vždyť nakopali smrt do koulí a Omega to má sečtený.+

[Rebecca Altamirano]

+vidí, jak bojuje sám se sebou a z toho jeho výrazu jí naskočí husí kůže, až jí proběhne zachvění celým tělem. Uvědomuje si, jak riskuje, když mu nabízí krk, ale do háje, o to přeci jde. Cítí, jak jí stoupne hladina adrenalinu, v očekávání bolesti, protože si je jistá, že tohle bude bolet. Ale nemůže se dočkat, vždyť už to je tak dávno. A pak to najednou příjde, ostrá bolest, když zaboří špičáky do tepny; zasténá a ten zvuk je jak bolestný, tak vzrušený. Obejme ho nohama kolem pasu pevněji a nehty mu zatne do ramen tak pevně, až se objeví krvavé půlměsíčky krve. Zpočátku je vidět, že se nehojí, ale čím víc její krve vypije, je vidět okamžitý účinek. Uvědomuje si, že už brzo to bude příliš, i upír může umřít na vykrvácení. Respektive upír její rasy. Ale přesto ví, že ho nedokáže zarazit, pokud toho sám nenechá. Znovu tlumeně zasténá, ale pak se konečně odtrhne a je si jistá, že ji zdobí největší cucflek v historii cucfleků, ale je jí to naprosto fuk. Zhluboka se nadechne a trochu se jí točí hlava, ale to brzo přejde. No když se V. najednou začne smát, zarazí se a překvapeně na něj kouká. Všimne si, že se vrátili ostatní a koukají stejně překvapeně. Vlastně ne, Syr je překvapená, ale Polda s Rhagem vypadají spíš...vyděšeně.+ To nic, myslím, že je jen sjetý z mojí krve. To přejde. +ubezpečí je a koukne zpátky na Vishouse+ Mám dojem, že trochu děsíš své bratry. +poví mu a zatahá ho za vlasy, když musí na chvilku chytit dech v tom záchvatu smíchu+

[Butch]

Syr: +No panejo. On se směje! Je to celkem nakažlivý a tak má rty v úsměvu za chvíli taky a tak nechápe, co se na tom těm dvěma, co stojí vedle jak solné sloupy, nelíbí.+ Co je?

Rhage: Hej V. brácho,... +ošije se, prohrábne si blond kštici a trochu zoufale koukne na poldu. Má pocit, že mu něco nepříjemnýho šplhá po zádech. Co když jí teď ukousne hlavu, nebo je tu všechny zabije tou svojí zářící prackou....+

Polda: +tak jo, žil s tím chlapem několik let a nikdy, NIKDY, ho neslyšel smát se. Ani ho sakra neviděl se smát! a teď...+ uh, no... donesli jsme jídlo. +Bude dělat jakože nic a třeba to bude v pohodě. Starej známej V.+

Vishous: Kdybyste - hahahaha - viděli - hahahaha - jak se tváříte - hahahaha - dělal bych to častěji. +Nicméně smát se přestane, ale usmívat ne.+ Kotě, co jsi sakra dělala, když máš takový grády? +zeptá se se zvednutým obočím, ale pak zavrtí hlavou.+ Vlastně, na to bude času dost. +Podívá se na ně na všechny a nakrčí čelo.+ Je tady něco, co tu nemám co dělat... +otáčí hlavou dokola, až neomylně najde tu hnusnou knížku.+

Syr: Jo, tady... +vyskládá na stůl všechno to jídlo a moc pěkně to tam voní.+ Hele bloncko, půjdeme to vrátit a... +zkousne si ret.+ Butchi, mohl bys... no možná by měl někdo ostatní připravit na smějícího se Vishouse.... +naznačí mu taktně, že by bylo fajn informovat ostatní z bratrstva, že se polobůh vrátil. A taky tak dá těm dvěma víc soukromí, než by těm dvěma chlapům došlo.+

[Rebecca Altamirano]

+celkem se při pohledu na ty jejich výrazy baví+ Aaale, nic moc. Jen jsme se Syr a pár známými sejmuli egyptskýho boha. +mávne rukou, jakože o nic nešlo a vesele na Syr zamrká+ Hm..co? Jo tohle. +když koukne na knížku+ Pěkně odporná věco a to jsem už pár hnusných magických artefaktů v životě viděla. +nakrčí znechuceně nos+ Jo, to je dobrej nápad. Doufám, že z toho nikoho neklepne. Třeba Fritze! +trochu se vyděsí, páč starý doggen je toho klidně schopný:D+ Myslíš, že bys mě už mohl postavit na zem? +koukne zas na V a uculí se+

[Vishous]

V tom případě je všechno v pohodě, jen abych si na tebe dával bacha. +mrkne na ni a má v plánu se o tom dozvědět víc, později.+ Hmmm počkej, ne, nemám tě v plánu pustit už nikdy, na zem. +Dodá, aby se nevyděsila. Hned.+

Polda: Ok, projedou budu posel dobrých zpráv, ale už teď tě varuju, že ten pošahanej anděl udělá nějakou párty. +ukáže prstem na V. Nejradši by toho bastarda obejmul, ale jen popadne klíče od buicku a zdekuje se.+

Syr: +zaregistruje B. pohled.+ Ano mami já vím, chovat se slušně a vrátit se včas. +Zakoulí očima a zabalí tu knížku do staré deky. Nechce na ni šahat. Vůbec sakra ne.+ Tak mě veď kocoure. +mrkne na blonďáka a je zvědavá na tu jejich svatyni. Snad se před dveřmi nerozplácne. Ale když se nerozplácla B. tak ani ona by nemusela.+

+Když se to tam vylidní, zase, zadívá se B. do očí sakra z blízka. Jakoby v nich chtěl něco vyčíst.+ Jak dlouho jsem byl pryč? +drží ji pod zadečkem, a když mu řekne že tři roky, jen zatne čelist.+ to je kurevsky dlouho... +zaskřípe zubama.+ máš, hmm.... +polkne a zkusí to znovu, do tváře se jí ale nedívá, spíš na bradu, obloučky ňader.+ Máš někoho? +dostane to ze sebe a cítí skoro pachuť těch slov. +Prootže je možná idiot, ale tři roky jsou kurva dlouho, na to aby tak pěkná ženská zůstala sama. I když je to jeho ženská a on zabije každého, kdo se na ni jenom podívá.+

[Rebecca Altamirano]

To nemusíš. No...možná trošku. +uculí se potom a pořád jí to všechno přijde neuvěřitelný+ Ne? No co se dá dělat. +pokrčí rameny, jakoby vlastně o nic nešlo a koutek jí trochu cukne. Sleduje jak se ostatní dekují pryč a Syr odcházející s Rhagem sleduje možná s trochu přivřenýma očima.+ O to druhý obavy nemám. +zavolá za ní pobavneně a potřese hlavou+ A to se jí blonďáci nikdy nelíbili. +prohodí s úšklebkem, no když se jí zeptá, jak dlouho byl pryč, úsměv jí trochu přejde.+ No...skoro tři roky. +řekne pak a koukne mu do očí a tuší, jaká asi bude další otázka.+ Ne, nemám. +zavrtí hlavou, ale pak dodá+ Ne nastálo. +pohledem ale neuhne, protože odmítá cítit vinu kvůli tomu, že nežila jako jeptiška. Nehledě na to, že by ani nemohla...+

[Rhage]

+vezme Syr pevně za ruku a přitáhne ji k sobě+ Tak se pořádně drž, ať tě někde neztratím. +zazubí se na ni a pak má chvilku pocit, jakoby je něco táhlo a najednou jsou zpátky na rozlehlém nádvoří+ Vítejte v nebi, příjemný pobyt a nepošlapte nám trávníky. +zadeklamuje a zamíří společně zpátky, kde knihu vzali. Sleduje, jak ji vrací zpátky do vitríny a když ji zavře, celkem dost se mu uleví+ Bezva. Tak konečně můžu udělat to, co chci udělat už pěkně dlouho. +zvedne koutek v úsměvu a pak ji k sobě bez varování přitáhne a dlouze, hluboce a vášnivě ji začne líbat, dlaněmi jí sklouzne po zádech až na zadek a přitiskne ji k sobě ještě víc+

[Vishous]

+Má pocit, že mu z hrudníku slezl minimálně nosorožec, protože když by řekla, že někoho má, musel by jít zabíjet ještě dřív, než si myslel. Chvilku mlčí a jenom to vstřebává, zadek jí mne prsty, jak ji drží.+ Fajn, to je v pohodě, +přikývne, protože ani žádnou jinou možnost nemá. Rozhodně ji nemíní zase hned ztratit, teď, když se vrátil. Dravě zase zaútočí na její rudé rty, a má radost z toho, že vůbec může něco takového udělat.+ Je tady v tom zpropadeném baráku nějaká sprcha? +zavrčí jí do rtů a nechá se odnavigovat do dané místnosti. Má trochu problém překomunikovat to, co by jí chtěl sdělit, co by chtěl, neví jestli má vůbec nárok, po tak dlouhý době...+ Zatraceně... +zavrčí frustrovaně. Na tohle nikdy nebyl, vždycky si vzal, přesně to co chtěl. Postaví ji na zem, poprvé asi po dvou hodinách a najednou má děsně prázdný ruce. Promne si bradku a opře se o zeď, civí na ni.+ Dal bych všechno na světě vidět tě zas nahou a být v tobě, ženská. +zvedne koutek v tom svém starém známém úsměvu.+