Озёрск- Челябинская область 40

[Dimitrij Ozera]

+První věc, kterou dělá každý ráno po probuzení je, že zkontroluje Ninku, jak je na tom další den. Potichu vejde do jejího pokoje a vidí, že ještě spí. Ale...přejde blíž, zdá se, že má o dost lepší barvu ve tváři než včera. Najednou má pocit, jako by mu z hrudníku sundal někdo atomovou bombu. Přejde k ní, pohladí ji po čele a přitom zkusí teplotu... v pořádku. Stejně tiše vyklouzne z pokoje a připraví čaj v samovaru. Když se stejně potichu otevřou dveře a do nich vstoupí nejvýš postavená alfa ve smečce s tácem briošků, jen se na ni vděčně podívá. A tak jak přišla, tak i odejde. Rychle se poumývá a když si oblíká triko, už na něj klepou.+ Dobroje utro. +zadívá se na Syr, jak je ještě taková... pomuchlaná a přemýšlí, jestli s Lupeiem měli sex na usmíření. Nenápadně zavětří a... ne. Pousměje se+. Nasnídáme se, a pak vyrazíme. Rebecco +pousměje se víc. Přece jenom ho nechala řídit auto. A pak se mu náhle čelo zkrabatí...+ uhm. omlouvám se, ale nemám nic co bych mohl nabídnout tobě, k snídani. +

[Rebecca Altamirano]

To si piš. Jedna za osmnáct...víme. +ušklíbne se na něj a plácne si se Syr+ Jasný, žádný zdržování a hurá na radioaktivní výlet. +vyjde s nimi ven a opře se tam někde trochu bokem. Vzhlédne k patrům nad nimi a chvilku vnímá tu spoustu chvějivé, vroucí vlkodlačí magie. Nakonec pečlivě vztyčí svoje metafyzický štíty a podívá se na Dimitrije, když otevře.+ Dobrý i tobě. +popřeje mu s úsměvem a pak se jí úsměv rozšíří+ s tím si nedělj starosti, zatím ještě nepotřebuju...snídani...+cukne trochu koutky+ a až budu potřebovat, mám nějaký...zásoby. +uculí se+ Ale jestli tu máš nějakej chlast...neodmítnu. +dodá ještě s úšklebkem a věrná svýmu drzýmu já se vetře dovnitř:D+

[Gabriel]

No jakobych měl proti vám dvěma šanci. +potřese hlavou s pobaveným úšklebkem+ Jo, jdem. +kývne a vezme Syr za ruku a přitáhne si ji blíž k boku. I on vnímá vlkodlačí magii poměrně ostře, ale slíbil, že bude hodnej, tak se toho snaží držet:D Úsporně kývne Ozerovi na pozdrav a pak se podívá na Bí, která se kolem nich prosmýkne dovnitř+ Jsi alkoholik, víš to, že jo? +oznámí jí přátelsky a zavrtí s úšklebkem hlavou+ Dobře, díky. +koukne pak na Dimitrije a vejde se Syr taky do bytu+

[Syriana Spinnel]

S: to opravdu jsi, v tomto absolutně souhlasím s Gabrielem +protentokrát nastaví ruku k plácnutí Gabrielovi+
D: +věnuje jim všem významný pohled a pak přejde ke kredenci, otevře ho a uvnitř jsou naskládané lahve+. Vodka +pokrčí rameny, jako by to snad nebyl ani chlast.+ dám si taky.
S: +jenom protočí oči a zavrtí hlavou, jak vidí, ty dva klopit chlast. To ona si vezme briošky a no smíří se i s tím humusoidním kafem. Protože bez kafe by opravdu umřela, kdepak nějaká radioaktivita.+
D: Ninuška vypadá dobře +pousměje se na Syr.+ no, vyrazíme? Do továrny je to kousek, půjdem pěšky.
S: To jsem ráda, jak se vrátíme, podívám se na ni a zopakujeme tu transfůzi. +přitom se koukne na Gabriela, kterému ztuhne čelist. Takže mu Syr stiskne ruku, možná krapet víc, než je přijatelné.+
D: Spasibo. +prokřupe si krk a ani jemu neujde Lupeiův výraz. V očích mu zahraje pobavení, ale nic neřekne. A opravdu je vděčný.+ Vy chodite za mnou, továrna stará a chatrná. Nechce spadnout do radioaktivních sraček.

[Rebecca Altamirano]

Kdyby to byl můj největší hřích, budu si pískat. +ušklíbne se jen a jednu láhev čiré tekutiny hned zrekvíruje. Sedne se na linku, spokojeně nasává a sleduje tu vlčí politickou operetu. Gabrielův výraz jí neujde, ale ani nic jinýho nečekala. Kromě toho sama hodlá dohlídnout na to, aby Syr nepřišla ani o jednu kapku krve navíc, než bude nutný.+ No bezva, tak jdeme. +sklouzne dolů a láhev si zmenší a zastrčí do kapsy. Asi do zásoby:D+ V radioaktivních sračkách jsem zatím ještě nebyla...+prohodí s úšklebkem a následuje Dimitrije a ty dva holoubky, čímž to jejich roztomilý procesí uzavírá+

[Gabriel]

+pobaveně se zašklebí a plácne si se Syr. Nalije jí do hrnečku kafe a podá jí ho a něco k jídlu si vezme taky. Je vlk a spaluje sakra rychle. No když uslyší "transfúze" poněkud ho přejde chuť a čelist mu ztuhne. Neřekne ale nic, protože včera s tím souhlasil, takže těžko teď může něco namítat. Krátce koukne na Beccu, která se tváří pečlivě neutrálně, ale je si jistý, že množství krve si taky ohlídá. Té holčičky je mu líto, ale Syr má přednost před kýmkoliv na světě.+ Fajn. Tak ať to máme za sebou...+odloží svůj dopitý hrnek do dřezu a se Syr následuje vlkodlaka před sebou+

[Dimitrij Ozera]

jdou opravdu jen kousek




Továrna je už od pohledu opravdu v děsném stavu. Vše je na pokraji rozpadnutí a vypadá to dost neútěšně. A přesto tam míří zástupy lidí. Dimitrij cestou mluví jen s hlídači, a když jsou uvnitř, konečně se k nim otočí. Dal bych vám ochranný obleky +pokrčí rameny+ ale žádný tu nejsou, už dávno se ony rozpadnuly. Půjdem až úplně dolů, na samé dno továrny. Dávejte pozor na žebřících. +A začne sestupovat jako první po zrezivnělých šprušlích dolů do nekonečné, špatně osvětlené hloubky.+

[Syriana Spinnel]

+Nejhorší na tomto výletu je to, že jí došli cigarety někdy včera večer, a vyptat si od místních nemá prostě odvahu. Protože kde by se tu vzal asi tabák hm? Zaboří ruce do bundy a prozatím je docela v klidu. Nelíbí se jí tady. Stáhne hlavu víc do bundy a i když není zima, je jí chladno. Má uplně studené ruce, a o to víc, když vejdou do továrny. No to mě poser, podívá se s rozšířenýma očima na Gabriela, jestli tady pracují ti lidé.... To je opravdu síla. Jen tak se nakloní přes zábradlí, který povážlivě zasténá a koukne až dolů..... to je tak 15 pater.. No to je.... trochu se jí zamotá hlava, ale vrhne se na žebřík hned za Dimitrijem. Prvních několik pater to jde, no pak jí na jedný zrezivělý šprušli, kluzké vlhkem ujede ruka.+

[Gabriel]

+v továrně, nebo spíš v té polorozpadlé ruině se mu ani trochu nelíbí. Přesto jde za Syr, za sebou jen tlumeně slyší kroky upírky. Když se zastaví u té tmavé hloubky, zachytí Syrianin pohled a pevně sevře rty. Neřekne nic, ale ze všeho nejradši by z týhle prokletý díry okamžitě vypadnul. Jenže to samozřejmě udělat nemůže a tak začne pomalu sestupovat za Syr. Vrzání žebříku se mu vůbec nelíbí, ale když sestupují stále níž, aniž by se s nimi utrhnul, celkem se uklidní a postupuje dál. No když pak zaslechne, jak Syr sklouzla ruka, krev mu zamrzne v žilách.+ Syr! Jsi v pořádku?! +zadívá se pod sebe, kde se Syr drží jednou rukou+

[Syriana Spinnel]

+Paží jí děsně škubne, jak na ní drží celou svou váhu, a co je největší sranda, není to to nejlepší rameno, které má v nabídce.+ Hmmmmpf... +zavrčí a hned se přitáhne druhou rukou k žebříku. Srdce jí tluče jak splašené. Jak se snaží najít stupátko, najednou je nějaká lehčí. Podívá se jen malinko pod sebe a vidí, jak ji Dimko podepřel nohu a pomohl jí ji dát na šprušli.+
D: Davej pozor +zavrčí na ni skoro naštvaně.+
S: no jo... +pak se zadívá na svého chlapa nahoru.+ Jo dobrý....+pokusí se o úsměv ale moc to nejde. Tak raději začne zase sestupovat dolů. Zbytek cesty je naštěstí v pohodě.+
+Když stanou dole, na pevné půdě, hned se cítí mnohem lépe a drapne Gabriela za ruku a je odhodlaná ji už nikdy nepustit.+
D: Tudy.... +vede je dál, a vypadá to skoro jako v podzemní jeskyni.+ Tak, tady je naše výrobna panacey. +Všichni můžou vidět rozsáhlou skoro kvalitně vybavenou laboratoř, s různýma kádinkama, křivulema a nádobama, v různém stavu pokroku.+ tady je základní bylina... roste tady v podhůří, naše ženy ji sbírají... Aby, vše bylo jak má, musí dlouho se sušit a pak prochází fermentací... tady... +ukáže do prava.+ A tady se tam přidává....
S: No to mě poser! +vykulí oči nejprve na Dimitrije a pak na tu káď a pak na své druhy.+ To je ta...
D: jo. Voda z jezera Karačaj +pokrčí vážně rameny+.