Obývací pokoj

[Styx Lupin]

+líbá ho s vášní a dravostí, poháněná touhou, a když ji Remus zbaví nejnutnějšího oblečení, sedne si na kraj kamenného oltáře, nedočkavě omotá nohy kolem jeho pasu a z hrdla se jí vydere slastný vzdech, když do ní pronikne. Čím víc Remus přitvrzuje, tím hlasitěji se Styx projevuje. Tuto noc to není žádné něžné, romantické milování, ale animální spojení dvou divokých šelem, vlka a lvice. Během pár krátkých okamžiků se její tělo zachvěje a prohne a ona naposled vykřikne na vrcholu extáze a pozvolna se propadá do sladké rozkoše+

[Remus]

+oplácí jí polibky se stejnou dychtivou touhou, koluje mu v žilách a čiší z každého jeho doteku, z každého stisku a pohybu v ní. I přes ranní chlad mu na těle brzy vystoupí pot, jejich hlasité steny dravé vášně se odráží od kamenů kolem nich a jen násobí jeho vzrušení+ Styx... +zasténá na samotné hraně slasti, v báječném opojení rozkoše, která ho stahuje do svého víru, popustí jí uzdy a sklouzne do něj spolu s ní, s tichým výkřikem na rtech. Na okamžik spočine čelem na jejím rameni a rozdýchává ten nápor vzrušení, jeho sychtivé sevření se pomalu promění v něžné doteky, lehce jí klouže po odhalené kůži, palcem pohladí drobnou stopu po kousnutí, kterou jí zanechal+

[Styx Lupin]

+objímá jeho zpocené tělo a vydýchává ten nával vzrušení, její horký dech se mu rozbíjí o kůži. Tělo má tak rozpálené, že vůbec nevnímá chladný kámen pod sebou. Něžně mu pohladí pár drápanců na zádech, co mu způsobila a vtiskne mu pár polibků, plných lásky, na lesknoucí se kůži. Dívá se mu do očí a není potřeba žádných slov k tomu, aby Remus poznal, co mu říkají její oči... že ho miluje nade všechno+ Merline, to bylo něco +uchichtne se a obezřetně se rozhlédne, jestli je náhodou někdo neviděl, protože slunce už dávno vyšlo. Rychle se začne shánět po oblečení, než sem začnou proudit první turisté+

[Remus]

+ještě jí bloudí rty po kůži na krku a trochu se do ní usmívá, až najde její rty a políbí ji, aby věděla, že cítí to samé+ To tedy ano. +zasměje se tiše a ještě ji pohladí, než se mu zahalí+ Někdy si člověk zkrátka nemůže pomoct. +uculí se a začne si zapínat kalhoty a upravovat zbytek oblečení+ Měli bychom rychle zmizet. +pousměje se a oči se mu ještě tak spokojeně lesknou+ Než nás tu někdo najde... +porozhlédne se, jestli tam něco nenechali, a vezme ji za ruce, aby je přemístil domů+

[Styx Lupin]

+neochotně ho pustí z náruče a oblékne si svetr, začíná jí být trochu chladno, jak vzrušení opadlo+ Škoda, že doma se v tom musíme držet trochu zkrátka +uculí se a seskočí z kamenného oltáře+ Koukám, že jsme to stihli akorát včas +kývne pobaveně ke vzdálenému parkovišti, ke kterému se blíží první autobus s turisty. Chytne Remuse za ruce a přemístí se domů, než je tam někdo zahlédne+

[Remus]

báječné načasování. +uculí se, jednou rukou ji obejme a přemístí je domů, kde je ticho a klid a naopak noc, takže mají akorát tak čas se osprchovat a zahřát v teplé vodě, vklouznout do postele a ještě s chvilku povídat, než si usnou v náručí, a po pár krátkých hodinách spánku je ze sna vyžene smích a žvatlání z dětského pokoje, kde Bella s Nickem obchází zábradlí svých postýlek+

[Styx Lupin]