Obývací pokoj

[Styx Lupin]

+opře se o něj zády a přikryje dlaněmi jeho ruce na svém břiše+ A tady se narodila Bella. To bylo nečekané, viď? +uculí se, když se jí vybaví, jak to tenkrát probíhalo. Zvedne hlavu a zadívá se na oblohu, posetou hvězdami+ Výjimečné místo, po všech stránkách +chvíli ještě tak romanticky rozjímá a pak najednou vyskočí a zhrozí se+ Úplně jsem zapomněla, že jsem tě ošidila o večeři. Určitě máš velký hlad +mávne hůlkou a vzduch se zachvěje a v trávě se objeví prostřený stůl, něco na způsob Ubrousku, prostři se:D+

[Remus]

Už se nemohla dočkat a spěchala na svět. +uculí se+ to tedy ano, zpětně si říkám, že jsme měli veliké štěstí. +pousměje se+ A ty jsi výjimečná žena, a já tě miluji. +usměje se, skloní se a otře se jí rty o krk, otočí si ji v náručí a lehce ji políbí+ tak... večeří nepohrdnu. +připustí pobaveně+ myslím, že máme tu nejluxusnější lokaci na večeři na celém světě. +zasměje se a dovede ji ke stolu, aby jim otevřel to víno+

[Styx Lupin]

+tiskne se k němu a oplácí mu polibek+ Já tě taky moc miluji +vyznávají se tam navzájem, až z toho doopravdy vyhládnou:)+ Noo, nepamatuji, že bychom někdy večeřeli originálněji +zasměje se a sedne si do trávy k ubrousku prostři se, kde je všechno, na co si vzpomenou+ Dokážeš si ještě vybavit naše svatební menu? +zkouší ho se smíchem a vezme do ruky skleničky, aby jim nalil víno+

[Remus]

to zní jako výzva, kterou bych se měl příští rok pokusit překonat. +zasměje se+ netradiční večeře a každé výročí, to zní jako pěkná tradice. +uculí se a nalije jim oběma sklenici vína+ Hmm... +přimhouří oči+ určitě jsme měli knedlíčkovou polévku, a taky steak pečenými bramborami. +uculí se+ Ale měl jsem tehdy trochu jiné starosti, než jídlo. +pousměje se a podá jí skleničku+ Mám pocit, jako by to bylo včera. +usměje se na ni+

[Styx Lupin]

To by bylo fajn... víš, jak jsem v těchto věcech romantická a jak miluji překvapení +pousměje se a vezme si od něj sklenku vína+ Přiznávám, že já bych se asi musela podívat do menu, co všechno jsme to tenkrát vlastně měli +uculí se+ Vážně? Mně to přijde naopak už hrozně dávno +zamyšleně kroutí snubním prstýnkem na prstu+

[Remus]

všechno si taky určitě nevybavím. +zasměje se+ ale tu polévku si pamatuji, protože jsme se jí měli krmit navzájem... pořád jsem čekal, kdy budu ty knedlíčky lovit pod stolem. +uculí se trochu+ Taky jsme toho od té doby už dost zažili. +pousměje se+ Hlavně celé to dobrodružství s dvojčaty... +usměje se+ Vážně? +podívá se na ni s úsměvem+ tak to by stálo za to si to připomenout... +přimhouří oči, vstane a za ruce ji vytáhne na nohy+

[Styx Lupin]

Na to si vzpomínám... jeden horký knedlíček mi při krmení spadl do výstřihu, ale nikdo si toho naštěstí nevšiml, ani ty +prozradí mu se smíchem po letech a vybírá očima, do které z těch dobrot se pustí jako první. Když ji Remus vytáhne na nohy, pořád drží v ruce skleničku+ Přípitek?

[Remus]

tak ještě že ses nepopálila. +uculí se+ možná jsme na to měli víc trénovat... na některé věci tě ani několik let společného života nepřipraví. +zasměje se a vezme ji za ruku+ Za chviličku. +přikývne, a ukáže jí jeden z masivních kamenů uprostřed+ Támhle... +přimhouří oči+ tam jsem stál, s Amonem, a čekal, jestli mi nedáš košem. +uculí se+ bylo trochu tepleji, než dnes, a vzduch se tak zvláštně tetelil, možná tou magií tolika hostů, nebo se mi to tak prostě jen zdálo. +pousměje se a otočí se s ní+ a támhle... +vyrazí pomalu za jiný kámen mimo kruh+ tam jsi byla ty, a taky Postrach+ Až do poslední chvíle ses mi schovávala. +uculí se a pomalu tam s ní trávou dojde, aby se z toho místa spolu podívali k oltáři+ Bylas nervózní? +podívá se na ni s úsměvem+

[Styx Lupin]

+odloží sklenku, zadívá se směrem, kam Remus ukazuje a před očima jí běží vzpomínky na tu noc, živé, jako by to bylo včera+ No, na okamžik mě napadlo, jestli tě nemám nechat trochu vycukat za to, žes mě na ten den nechal čekat celých šest let +rozesměje se+ ale tak hrozně se mi klepala kolena nervozitou, že bych vůbec nebyla schopná utéct ti od oltáře +prozradí mu se smíchem+ Postrach mě naštěstí podržel, takže jsem nějak k tomu oltáři došla, doteď nevím jak +culí se+ Víš, žes mi nikdy neřekl, jak jsem se ti líbila jako nevěsta? +opře si hlavu o jeho rameno a zasní se o té noci+

[Remus]

to jsi hodná, žes mi to nakonec neudělala. +uculí se+ Přede všemi. +představí si to a lehce se orosí + Ale našel bych tě. +mrkne na ni+ Tušil jsem, že ti to bude slušet, ale tady v tom nočním světle... +pousměje se+ Bylas nádherná. A jak ti svítily oči. +uculí se, a vtiskne jí polibek do vlasů+ A pořád jsi. +pošeptá jí tam, obejme ji jednou rukou kolem pasu a pomalu se s ní vrací cestou, kterou přišla k otáři+