Hlavní pokoj

[Rebecca Altamirano]

Jo, to tak většinou bývá, když do něčeho až moc rýpeš, něco ti to ukousne. +zasměje se+ Výhoda to je rozhodně velká, může ti to často v poslední chvíli zachránit krk. +přikývne souhlasně+ Ale houby naruby, nesmíš být takový máslo, víííš? +polechtá ho na žebrech a v očích jí uličnicky jiskří+ Možná že až se budu já učit lítat, tak budu tebe učit, jak udržet žaludek na místě během přemístění. +straší ho zlomyslně a koutky jí cukají smíchy+ Jo, takový situace nejsou vůbec vyjímečný. Takhle se třeba jedna moje kamarádka seznámila s jedním mým známý. Chvíli to vypadalo, že jim to vyjde, ale bohužel...+pokrčí s povzdechem rameny+ Jako dohazovačka bych se určitě neuživila...+uculí se+

[Tobiáš]

Jo, to ukousne, usekne nebo něco podobně příjemnýho...*ušklíbne se* Tak máslo, jo? *v mžiku je nad ní, ruce jí svírá na podušce nad hlavou a tiskne ji k matraci pod nimi* No, jsi dobrá v jiných věcech, tak co...*usměje se mírně a v očích mu zablýskne*

[Rebecca Altamirano]

Jejda....+zatváří se stráášně překvapeně, oči jí o odstín potemní, ale okraje duhovky opět nepatrně zezlátnou+ Takže teď jsem tvůj zajatec? Mám vyjednávat? +zavrní tiše a promyšleným pohybem jazýčka si navlhčí rty a nepatrně se pod ním zavrtí, pokrčí nohu a zlehka se otře o jeho bok a prsty na nohou přjede po lýtku+ Takže v jiných? +pohne boky proti němu a dívá se mu upřeně do očí, hlas nepatrně zastřený vzrušením+ To mě zajímá, povídej...+pousměje se a na okamžik si jemně zkousne spodní ret, nepřestávajíc ho propalovat pohledem+

[Tobiáš]

Můžeš to zkusit...*přejede jí palci po zápěstích* třeba mě to přesvědčí, abych tě pustil...a nebo naopak...*poznamená, když se pod ním zavrtí a přitiskne se k ní pevněji* v jiných...*přikývne souhlasně, přechytne si její drobná zápěstí do jedné ruky a druhou přejde zlehka po hrdle* třeba že jsi dobrá...hostitelka, chovatelka vlků...*sjede ji prsty ke klíční kosti a zabloudí pod okraj osušky (neoblíkli se nám někde po cestě, že ne )*

[Rebecca Altamirano]

Potíž je v tom...že nechci, abys mě pouštěl. +vydechne a zachvěje se pod jeho dotyky vzrušením a přitiskne se k němu celým tělem a podvědomě zavlní boky proti němu.+ Hmm, dělám co můžu... +zavrní tiše a přivře slastně oči, pozorujíc ho skrz řasy a nepatrně popustí svou moc, která mu sklouzne po kůži jako hebká, hřejivá přikrývka a vzduch jakoby se naplnil vůní exotického koření a horkých letních nocí (nene, zbytečná práce navíc )+

[Tobiáš]

To je tedy potíž...*přikývne* jak chceš....jen aby sis to v průběhu nerozmyslela...*skloní se k ní* pak už bude pozdě...*horký dech ji políbí kůži u ucha* Tak co můžeš...*následně trochu lapne po dechu, když se o něj otře něco..co nevidí, nedokáže pobrat, ale přesto fyzicky vnímá...nasaje vzduch těsně nad její kůží...volnou rukou jí zbaví osušky a prozkoumává každý kousek těla, jako by se snažil tu moc zachytit...zkouší ten nový pocit, koupe se v něm. Ruce ji ale nepustí, takže pod ním pořád zůstává uvězněna*

(to je fakt )

[Rebecca Altamirano]

Nerozmyslím..to se neboj. +zašeptá s nepatrným úsměvem na rtech a pozoruje jeho reakci na energii kolem nich. Je to jakoby se ho sama dotýkala, lehce klouzajíc po jeho kůži rukama, přestože jí ruce stále svírá nad hlavou. Tlumeně zasténá pod jeho dotyky a prohne tělo proti tomu sladkému mučení, vychutnávajíc si ten pocit převahy, kterou nad ní má. Podvědomě trochu pohne rukama, zkoušejíc, jestli by se dokázala uvolnit z jeho sevření, aniž by to ale opravdu chtěla, zároveň ale cítí téměř nutkavou touhu dotýkat se ho+

[Tobiáš]

Fajn...*kousne ji do hladké kůže na klíční kosti, tam kde pod ní slyší šum krve, docela citelně, pak místo políbí. Když se pokusí zkusmo vyprostit, zvedne k ní oči, upřeně se na ni zadívá* jen drž...*sevření nepovolí, naopak je o něco zpevní, aby mohla i ona skutečně pocítit sílu, kterou v prstech má. Zároveň s tím, jak ji obemkne pevněji zápěstí, ji zlehka štípne do bradavky*

[Rebecca Altamirano]

+zachvěje se, když ji kousne a je pro ni stále těžší udržet tělo v klidu, každý jeho dotyk se jí propaluje hluboko do kůže, takže se nedokáže soustředit na nic jiného, než na něj a vlastní krev divoce jí šumící v žilách. Už jen pohled, který na ni upře ji na okamžik znehybní, ale vzápětí jí znovu zalije prudká vlna vzrušení a když ji štípne, trhne sebou a tiše vykřikne a celé tělo jí brní touhou a vzrušením+ Prosím...+vydechne sevřeným hlasem, neschopná souvislé myšlenky. Donutí se otevřít oči a zadívá se na něj, oči zastřené divokým chtíčem a touhou+

[Tobiáš]

*usměje se* copak bys chtěla? *zavrní ji u obličeje a lehce přejede svými rty po jejích. Oproti tomu jemnému dotyku se jí naopak docela nesmlouvavě vecpe mezi stehna*