Salón

[Syriana Spinnel]

+ošije se, trochu+ můžu se zdržet, jen... Nějak nevím, co říkat, jak se s tebou bavit. Sakra +prohrábne si vlasy+ Tobě to nepřijde divné? Jsi můj manžel... Kdo ví jak dlouho a ani nevím jakou máš práci, co děláš pfffh. +Povzdychne si.+ promiň, dáš mi ještě? +zakrouží prázdnou skleničkou+

[Viktor Lafayette]

Je to zvláštní. +přikývne a vstane a doleje jí skleničku a dá jí tam nový led a znovu si sedne+ Ano, jsme. +přikývne+ Od třetího dubna dva tisíce deset. +pousměje se+ Bylo to na zahradě a moc ti to slušelo. +koukne na ni, jako by si ji vybavoval v šatech+

[Syriana Spinnel]

Díky +upije, zvedne k němu hlavu a usměje se+ no tak to vidíš. +řekne přemoudřele+ Viktore... Co mám dělat? +Zeptá se ho vážně a se skleničkou v ruce si stoupne před okno a dívá se so ztemnělé zahrady.+ V zahradě říkáš? +Snaží se si to představit, vzpomenout si ale jen jo z toho rozbolí hlava+

[Viktor Lafayette]

+Viktor na ni chvili kouka a sleduje co dela+ Ja nevim Syriano. +Odpovi pak pomalu a rozvazne+ Vazne si na nic nezpominas? An na nejakou drobnost? Nejsem si jisty jestli v tomhle magie neco zmuze myslim ze pomuze jenom cas. +Povudechne si vstane a postavi se kousek za ni+

[Syriana Spinnel]

+Jenom zavrtí hlavou.+ Víš, to je právě to nejhorší. Vzpomínám si na lidi, známé, přátele, ale na sebe... nebo rodinu... +zas zavrtí hlavou a otočí se k němu.+ Pravda, čas... možná, ale kolik času? +Váhavě popojde ten kousek k němu a opře se čelem o jeho hruď.+ Chci si vzpomenout, už kvůli vám +zamumlá mu do vesty+

[Viktor Lafayette]

Tolik, kolik bude třeba. +pousměje se a položí jí dlaň na záda, aby ji utišil a trochu ji hladí po zádech+ Hlavně se do ničeho nenuť. Když se budeš moc nutit, tak tě to bude jenom trápit a určitě si nevzpomeneš.

[Syriana Spinnel]

+Má zavřené oči, opírá se o něj a cítí jak se zklidňuje.+ Hmm, +povzdechne si, když ji hladí po zádech, je to takové hezké.+ Jsem uplně grogy, odneseš mě prosím? Na jeden den toho bylo až až, ráno bych tu chtěla být, jak se koťata vzbudí.

[Viktor Lafayette]

Dobře, můžeš tu přespat, máme tu spoustu pokojů. +pousměje se a přikývne a pak ji chytne do náruče, jak to dělával a odnese ji do hostinského pokoje, kde ji položí na postel+

[Syriana Spinnel]

+vypískne, jak to absolutně nečekala a pak se zasměje+ myslela jsem do hotelu +culí se+ ale když jinak nedáš... +je to takové vzrušující, když si ji prakticky cizí muž nese do postele. Najednou jí ztěžkne dech, leží na posteli a Viktorovi vlasy ji zalrchtají na tváři.+ Děkuju +usměje se hezky+ dobrou noc pane manželi +popřeje mu a připomíná jí to scénu jak z knížky Jane Austenové+

[Victoria]

tak jo, my půjdem taky prznit. +zazubí se+ dík za pozvání. +usměje se na Wenai, a jde do salónu se všema se přivítá a poobjímá, a pak se uvelebí na gauči, na břicho si položí tácek s cukrovím a ujídá a zapíjí to vaječńákem bez alkoholu+