Pokoj vlevo nahoře

[Wenai Lafayette]

Ale já mám celej život tady. +máchne bezradně rukama+ Bráchu a Byrona a ... to je všechno. Patřím sem. +rozhlídne se kolem+ I když to bylo špatný nebo dobrý. Bylo to tady. A teď jsme spolu a najednou bych to tu měla opustit... Je to těžký. +koukne na něj bezradně+ Líbí se ti? +usměje se na něj+ Můžu ti večer udělat malou svlíkací šou.

[Locke Lamora]

Já vím že jo. +přitáhne si ji k sobě+ Jenže já mám povinnosti ke Cappovi, a zodpovědnost za kluky, a zlodějina je to jediný, co vlastně umím, a když nebudu moct dělat tohle, tak... nevím, co se mnou bude. Nevím, jestli bez toho pořád budu ten samej člověk, kterýho si chceš vzít. +pokrčí rameny poněku nešťastně+ Nějak to zvládnem. +obejme ji kolem pasu a dá jí pusu+ Budem to střídat, a zvládnem to. +usměje se na ni+ Jo? +rozsvítí se mu oči nadšeně+ No, to by mi docela vyhovovalo. +zazubí se+

[Wenai Lafayette]

Jo, jasně. +pokývá hlavou+ Ale já nechci, abys to přestal dělat. Starat se o chrám nebo krást. Ale taky nechci, abych se musela podřídit jenom proto, že nejsem garrista a velkej šéf. Abys věděl, tak já mám práci. +koukne na něj vzpurně+ Jsem majitelka a ředitelka hotelu a taky mám galerii. Musím se o ně starat. +zamračí se+

[Locke Lamora]

Ale já po tobě přece nechci, abys odsuď odešla navždycky. +zavrtí hlavou+ Chápu, že to nejde, tak to prostě budeme muset nějak skloubit. +pokrčí rameny+ Nechci se s tebou hádat, pojď se radši najíst. +lapne ji za ruku+ Nějak už to vymyslíme. +usměje se povzbudivě+ A nosíš taky takový ty ředitelský sukně a hranatý brejle? +zajímá se nenápadně+

[Wenai Lafayette]

+bojovně proti němu vztyčí ukazovák+ Rozhodně si nemysli, že jsi to tímhle ,,pojď se radši najíst" zameteš pod koberec! +zavrčí na něj a rázným krokem se vydá do jídelny, kde si kecne na židli a přitáhne si k sobě talíř s koláčem+

[Locke Lamora]

Já vím, že si o tom jednou budem muset promluvit, ale proč zrovna dneska? +povzdychne si a táhne se za ní+ Do svatby budeme tady, a zbytek vyřešíme, až to bude aktuální. +pokrčí rameny, posadí se ke stolu, pozdraví ty dva, co tam po sobě lezou na druhým konci stolu a nandá si vejce+

[Locke Lamora]

+strašlivě si povzdychne a chvilku za ní kouká, pak odloží vidličku a krušně koukne po Byronovi+ Přivaž ji k posteli a nepouštěj ji z pokoje. +doporučí mu vztahovou radu a odebere se teda za Wenai, dojde ji na chodbě kousek před pokojem, čapne ji za ruku a bez možnosti protestů ji dotáhne do pokoje, zavře za nima dveře a otočí klíčem v zámku, načež se otočí k ní a tváří se poněkud sveřepě, oči mu blýskaj trochu naštvaně a hlavně hodně vzrušeně, několika kroky bleskově překoná vzdálenost mezi nimi a tělem ji připíchne ne zeď, a jakýkoliv protesty by snad mohla zkoušet, utne polibkem, naléhavým a poněkud dominantním, až jim cvaknou zuby o sebe+ Ticho. +zavrčí jí do rtů, když se snad snaží něco namítnou, a znovu ji políbí až skoro hrubě a divoce, jednou rukou jí posune korzet na těle trochu níž a vyloví ňadro jen těsně nad lem výstřihu, a druhou rukou už jí vyhrnuje ty nekonečný sukně k pasu a šmátrá prsty pod nima, frustrovaně zafuní, když mu to trvá a nemůže se dobrat konce, až konečně ucítí holou kůži, přejede prsty po lemu podvazků a zamíří rovnou do klína, kalhotky jen odhrne stranou a začne rovnou laskat, rozhodně nijak něžně, tělem jí tiskne na zeď, jednou rukou jí sevře obě zápěstí k sobě a přpíchne je ke zdi nad její hlavou, drží ji pevně, ale kdyby vážně chtěla, mohla by se u vymanit, druhou ruku má zabořenou v jejích kalhotkách a nemilosrdně v ní probouzí vzrušení, a jak je na ní natisknutý, může přes všechny ty vrstvy látky cítit jak se jí na stehno tiskne jeho erekce+

[Wenai Lafayette]

+už už se nadechuje k protestu, když je jí jakýkoliv mluvení znemožněno. I tak jí to nevadí, poddá se jeho rtům a přímo pod jeho rukama taje. Oplácí mu polibky, chvějícíma se rukama rozepíná košili a jemně ho hladí po hrudi a pase. Když jí řekne že má být potichu, jen bez dechu pokývá hlavou, že mu rozumí. Kousne se do rtu, ale ani to jí nezabrání hlasitě sténat, nemůže si pomoct, protože Locke v ní vzbuzuje neskutečnou touhu a silné vzrušení. Jen roztáhne nohy, aby ji mohl polaskat v klíně, to už nevydrží a hlasitě zasténá. Přitisklá ke stěně, zbavená možnosti pohybu, na něj vzrušeně hledí, pohledem ho napůl prosí, napůl vyzývá, aby si něco zkusil. Z úst se jí přes všechny její snahy řinou vzdechy. Natáhne se k němu, aby ho políbila, ale nedosáhne tam, tak si poněkud zoufale skousne ret a koukne na něj+

[Locke Lamora]

+rukou pracuje v jejím klíně, vjede do ní dvěma prsty a nepolevuje ve svém tempu, a druhou rukou jí tiskne obě zápěstí do tapet, sklouzne k jejímu krku a zuby polaská její místo, několikrát poněkud dravě olíbá dekolt a pak se skloní k tomu ňadru, co si tam tak pěkně vysvobodil, vtiskne na něm několik polibku a pak se přisaje k bradavce, zatahá za ni zuby a jen tak zničehonic z ní vytáhne prsty a podívá se jí do tváře+ Už žádný urážení. Žádný ksichtění. Žádný vztekání. +zavrčí na ni takovým nízko položeným tónem, a rysy má úplně kamenný, jen na očích je mu vidět ta skoro neovladatelná touha+ Jasný? +zeptá se poněkud autoritativně, a jen ji zlehka hladí špičkami prstů, aby dal najevo, že má takhle nad jejím vzrušením absolutní kontrolu, ovšem ve skutečnosti se sotva drží a dělá mu hodně slušný problémy myslet na cokoliv jinýho než na to, jak moc chce být v ní+

[Wenai Lafayette]

+kroutí se v jeho sevření a pod jeho tělem, ale ne tak, aby se doopravdy dostala na svobodu, tiše sténá, slastí přivírá oči+ Oh, Locke. +vydechne+ Promiň, omlouvám se. Už nikdy... to... dělat nebudu. +vydechne přerývaně a urputně kýve hlavou, že mu rozumí a že už bude hodná+ Miluju tě a... budu hodná. +v rozkroku cítí jeho prsty, snaží se ho pohyby pánví přimět k tomu, aby se do ní ponořil, aby jí to udělal, aby něco udělal, protože tohle je k nesnesení+ Udělej mi to. +zaprosí vzrušeně+ Jsem tvoje.