Druhý pokoj pro hosty

[Maltezius]

Jistě pane. +ukloní se a odejde a tváří se u toho, jako pravý sluha+

[Locke Lamora]

+pootvírá pár nesprávnejch dveří, než najde pokoj s Jeanem, vleze dovnitř a padne do křesla naproti němu+ No. +praví po chvilce důkladného zírání na desku stolu+ To šlo docela dobře. Pomůže nám s Nájemágem. Mohl bys jí poslat ty knihy, než půjdeš spát? +koukne na Jeana a očima ho varuje, aby se zdržel všech pitomejch poznámek+

[Jean Tannen]

Řeknu ti, je to tady luxusní. A Maltezie, díky, díky, postavte to sem. +ukáže na stolek v pokoji, kam servíruje bohatou večeři+ A tohle doneste Wenai. +dá mu knihy a zavře za ním dveře+ Jo? +posadí se zpátky do křesla a přitáhne si talíř a mlsně si vezme vidličku+ Takže jste se dohodli. +už už chce něco říct, ale všimne si jeho pohledu+ Syrianu jsi neviděl? +zeptá se nenápadně a vezme si kus masa+ Ty máš pokoj hned vedle. +zahuhňá s plnou pusou a ukáže a stěnu+ Sám, kdybys náhodou potřeboval se s někým o samotě sejít a něco probrat. +neodpustí si nakonec+

[Locke Lamora]

+taky si přitáhne talíř, ale jen se v tom nípe a vidličkou honí maso po talíři+ Co? Ne, neviděl. +odpoví roztržitě, ale i kdyby viděl, pravděpodobně by ji přehlídl jak krajinu, protože má myšlenky plně zaměstnaný jiným odstínem zrzavý+ Žádný projednávání nebude, pokud se teda nerozhodneš se v noci stavit na návštěvu. +střelí po něm pohledem+ Možná tu nějakou dobu pobudem. Musíme vymyslet perfektní plán. +nadhodí jakoby nic+

[Jean Tannen]

Škoda. +zmumlá a vezme si nějakou tu zeleninu+ Mají vážně skvělýho kuchaře. Skvělýho. +pochvaluje si+ Já tu klidně pobudu. +pokývá hlavou+ Plán... No, to nechám spíš na tobě, ty seš v tom machr. +řekne jako by nic, ale je mu to jasný, hučet do něj nebude, je mu jasný, že to nemá cenu+ A budete ho vymýšlet v noci? V tom tvým pokoji? +zeptá se s pohledem upřeným na jídlo+

[Locke Lamora]

Kurva Jeane, jdi s tím už do prdele! +bouchne si do stolu+ Tohle už je prostě... pryč, rozumíš? Posral jsem to, a teď už je pozdě. +odstrčí znechuceně talíř Jeanovi, ať si klidně dá ještě, když mu tak chutná+ Uvidíme, co řekne Wenai, až si přečte ty knihy. +změní téma+ Plán budeme vymejšlet potom. +vstane od stolu a začne roztěkaně přecházet po pokoji+

[Jean Tannen]

Jak si přeješ, ty tu velíš. +pokrčí rameny a vezme si talíř a začne si na něj nandávat odevšeho trochu+ Já jdu do knihovny, minule jsem si tu všim knih, co se mi líbí a nestihl jsem si je přečíst, protože jsme museli zdrhnout. Ne, že by mi to vadilo. +uculí se na něj a vstane+ Já nejspíš tuším, co řekne, ale neměli by sme se tu zdržovat moc dlouho. +zvedne obočí a odejde do knihovny+

[Locke Lamora]

Hele Jeane... +uklidní se trochu+ já se omlouvám. +koukne na něj jako Locke na Jeana, a ne jako garrista na pezona+ Neměl jsem na tebe takhle vyjet. Mám pocit, že se topím v moři koňskejch chcanek, a pořád nějak neubejvaj. A tohle místo mi taky nepřidává. +rozhlídne se s povzdechem po pokoji+ Ale ona mi napsala první, chápeš? Ona mně. Tak jsem si říkal, že třeba... +potřese hlavou+ Já vím, neměli. +přikývne vážně+ Tak mi dej tři dny. A jestli se to za tři dny nikam nepohne +tváří se, že myslí plán proti Nájemágovi+ tak se sbalíme a vypadnem, a celý tohle místo prostě zapomenem. +stanoví si hranici a je pevně rozhodnutej ji dodržet+ A do knihovny nechoď, je tam duch. +poznamená mezi řečí+

[Jean Tannen]

+zarazí se, když uslyší to o knihovně a zavře dveře a položí zas talíř na stůl+ Jasně, kámo, v pohodě. +plácne ho po rameni+ Jsem přesvědčenej, že něco vymyslíš, je to přece čarodějka a ... ona napsala první. +usměje se+ Bude to dobrý. +sedne si ke stolu a vezme si teda jednu ze svých knih+ Oni mají ducha v knihovně?

[Locke Lamora]

Já nevím, Wenai říkala, ať tam nechodíme. +pokrčí rameny, jakože jsou věci, který testovat nemusí+ Jdu se natáhnout, třeba mi Dobrodinec pošle ve snu nějakej nápad, protože by byl kurva potřeba. +zamumlá si pro sebe+ Užij si prachový peřiny. +zazubí se na něj+