Vstupní hala

[Locke Lamora]

Ale to je blbost. +bakuli oči, jak si vůbec může myslet něco takovýho+ tak si furt připadám ja. Ty seš tak krásná a perfektni a parádní, a umjs úžasný věci, a ja jsem akorát trapně obyčejném kluk z camorru. +pousmeje se trochu trpce+ mám pocit, že se musím děsně snažit, abych ti vůbec sahal po kotníky. +usměje se a na chvilku ztichbe, ovšem než se stihne rozkoukat, je tam maltezius ak radši nic neříká, aby to neschytal, posadí se slušně a kouká co bude+

[Wenai Lafayette]

+sedne si vedle něj na pohovku a nohy si skrčí k sobě a obejme so je jednou rukou, protože v druhé drží sendwič a počká až Maltezius odejde+ Ty přece umíš všechno Locke. +usměje se na něj+ Jsi nejlepší zloděj na světě. A nejlepší kluk na světě. +usměje se na něj a radši se rychle zakousne do sendwičw, protože sedí moc blízko a on by si moh všimnout, že furt brečí+

[Locke Lamora]

Ale houby, mám rychlý prsty a dívek slušnou schopnost improvizace. +pousmeje sr+ proti tobě jsem úplný máslo. +pokrci rameny, a taky si vezme sendvič, spíš aby zaměstnal ruce a tak nějak smutně na něj kouka+ ale ukrad bych pro tebe modrý z nebe, kdybys o něj stala. +pousmeje se trochu a zvedne k ni oci+ nebrec... +koukne na ní tak pečlivě+ prosím tě nebrec. +zamumla, a úplně se mu z.toho svírá břicho, a nejradši by ji k sobě pritulil aby už nebyl smutná, ale ví že nesmí+

[Wenai Lafayette]

Ale dyť já vůbec nebrečim. +otře si ubrouskem obličej a vysmrká se+ Já nechci modrý z nebe, Locke. +koukne na něj tak prosebně a zoufale, ale aspoň už nebrečí+ Já chci, aby to zas bylo tak hezký a vůbec jako dřív. Jako když sme vymýšleli blbosti, jak napálit Phillipu a když bylo jedno jestli sme tady nebo tam. Promiň, že mi to nedošlo dřív,

[Locke Lamora]

Já to vidím. +pousmeje sr+ to nevadí, ja ti ho ukradnujenom tak. +usměje se. Na ni, a je rad, že prestne brecet+ a myslíš, že to půjde vrátit zpátky? +koukne ba ní tazave+ ja bych fakt moc rad. +ptikyvne rozhodně+ když bysme měli ten portal, tak by to přece i šlo, chodit tam a zpátky, prijit na noc jinam a tak. +pokrci rameny+ můžeme to zkusit kdybys chtěla. +koukne na ní prosebne+

[Wenai Lafayette]

Tak jo teda. +usměje se+ ALe musíš ukrást takový to, jak je tam spousta druhů bonbonů. +koukne na něj, aby věděl+ Já doufám, že to půjde. +koukne na něj a trochu se usměje+ Portál tu je tak to... zkusíme. +pokrčí rameny a je ráda a děsně nervózní, tak se zakousne do svýho sendwiče+

[Locke Lamora]

No jasne, jaký budeš chtít. +usměje se+ cokoliv budeš chtít, kustko. +koukne na mi tak hezky+ fakt? +vydechne úplně překvapeně, a taky hrozně potěšeni+ tak jo. +ptikyvne akorát, aby to nezkazil, a široce se na ni usměje, ujida svuj sendvič a jen se cíli jako úplný pako+

[Wenai Lafayette]

No, můžeš jich donýst víc. +navrhne nenápadně a pak pokývá hlavou jakože fakt, chvíli oždibuje svůj sendvič a pak na něj koukne, jak se usmívá a jak je celej šťastnej a musí se usmát taky+ Tak jo. +pousměje se+ Teďka mi dej nějakou tu chvilku, ať to vstřebám a tak. +požádá ho+

[Locke Lamora]

Jasny. +prikyvne+ příprav si sklep. +zazubi sr na ni a je moc rád, jem po ní občas pokukuje jestli je taky ráda+ no ji. Chces abych šel pryč? +koukne na ni tazave a trochu dělá psi oči, aby nemusel+ jestli chces mít čas. Jako sama. +kouka na ni ještě honem do zásoby, kdyby ho faktchtela poslat pryc+

[Wenai Lafayette]

Do sklepa je to daleko. +pousmeje se a kouká jak na ní kouká a je z toho taková rozpačitá a dost na vážkách+ No... To to totiž já bych to potřebovala. +zakokta se+ To nechat usadit. +usměje se na něj+ Stalo se toho děsně moc za ty dva dny. +kouká na něj a trochu se usmívá+ Já se nemuzu soustředit když tu jseš.