Pokoj vlevo nahoře

[Wenai Lafayette]

+večer padne do postele, radši si vezme prášek na spaní a hned vytuhne a ráno vstane brzo, aby byla u snídaně dřív než Phill, obleče se, dosti nedbale v zrcadle si razantně zakáže jakýkoliv citový výlevy a odejde na snídani+

[Wenai Lafayette]

+dojde do svého pokoje, po snídani a sedne si na postel, chvilku kouká na knihy a ven, a uvažuje, jestli to má nebo nemá cenu, nakonec se zvedne, pořádně se obleče, protože venku je ještě zima a vezme si ve stájích Mefista a jde si provětrat hlavu, aby si utřídila myšlenky a dala si všechno do logických souvislostí a okruhů+

[Jean Tannen]

+dojde tam, za Wenai, aby ho teda magicky změřila, nebo co to bude dělat, zaklepe a nakoukne dovnitř+ Wenai? +zeptá se a rovnou vejde, když ji nikde nevidí, tak zamíří ke stolku a koukne na ty svoje knihy, co jí půjčil+

[Wenai Lafayette]

+vyjde z koupelny (kde je mimojiné tajná chodba k jistému tajnému suku) a utírá se do ručníku, nic jinýho na sobě nemá, pobrukuje si nějakou písničku a Jeana si všimne, až v půlce cestě přes pokoj+ Jeane! +vyvalí na něj oči+ Jsi tu dlouho? +motá se rychle do ručníku+ Éééé. +zakončí to inteligentně+

[Locke Lamora]

+jak se tam tak povaluje v ručníku, všimne si na stole Jeanova zápisníku, kam si pečlivě zapsal všechno, co si pamatoval o Nájemágovi, a zapomněl to s sebou vzít Wenai, tak to honem popadne a vyběhne za Jeanem, aby ho dohnal, cestou rozráží davy fanynek, co se mu snaží ukrást ručník, a vrazí do Wenaina pokoje+ Jeane, ty blbče, nechal jsi- +a pak mu poněkud dojdou slova, když mu zrak padne na Wenai zabalenou v ručníku, ještě mokrou ze sprchy, sklouzne očima po jejím těle, a nejradši by ji ohnul přes stůl+

[Jean Tannen]

+jen se musí uculit, když ji vidí+ No, fakt jste museli souložit jak kostlivci. +neodpustí si poznámku+ Ne nejsem tu dlouho. +nevejrá na ni a když tam vstoupí Locke, tak na něj koukne+ No jo, pravda, vidíš to. +našeptá mu+ Pálí po mě, podívej, jak je rozhicovaná. +přikývne a vezme si od něj zápisník+ Moje poznámky. +otočí se zase k Wenai a asi jako jediný se dobře baví+ Kde jsme to skončili? +zeptá se jí s úsměvem+

[Wenai Lafayette]

+vyvalí na Jeana oči a pak ještě víc na Lockeho, když tam vejde, pohled jí sklouzne po jeho rachitickým hrudníku ne nepodobném stojánku na topinky a kdyby byla chlap, tak by byla v ještě trapnější situaci, než už je, poněkud zrudne+ Totiž, já se obleču. Moment. +odejde spěšně do šatny, ani po cestě do ničeho nevrazí a jen ručník za ní povlává a ona si ho chytá, aby nebylo nic vidět+

[Locke Lamora]

+zato Locke poněkud trapný problém má, takže potlačí prvotní impuls pokoušet se jí přemluvit, aby si to s tím oblíkáním rozmyslela, a radši se honem posadí a šoupne si na klín polštář+ Prosím tě proč sem lezeš, když je nahatá? +sykne na Jeana polohlasem a nenápadně natahuje krk, kdyby bylo náhodou něco ze šatny vidět+ To ji jako vočumuješ? +obviní ho s přimhouřenejma očima+

[Jean Tannen]

Já? To ne, ona se svlíkla, až když jsem přišel. +uculuje se a významně hýbe obočím+ Takže, kámo, jsi přišel pěkně nevhod. Takže kdybych tě moh poprosit. +kývne ke dveřím, ale pak koukne směrem k šatně a tragicky si povzdechne+ To je stejně ztracený.

[Locke Lamora]

+nasadí ležérně machrovskej výraz, jakože je mu úúúúplně volný, před kým se Wenai svlíká+ No tak to ti gratuluju, kámo. +poplácá ho po rameni s falešným úsměvem+ To je fakt smůla, že jsme tady obchodně, a ne kvůli šoustání. Fakt bych ti to přál, ale nedá se nic dělat. +pokrčí rameny+ Já tady radši s tebou zůstanu, aby na tebe toho pokušení nebylo moc. +tváří se jako nejlepší kamarád pod sluncem+