Salón

[Syriana Spinnel]

Tak to vítej do klubu, snažím se to řešit od té doby co.... +jen zavrtí hlavou+ to je jedno. Snaž se si odpočinout. Neboj se, kdyby něco, budu volat SOS. +Pak docela překvapeně ztuhne, a jakmile se Viktor vzdálí, tak zapadne zpátky do pokojíku+
Tááák, už jsem tady, tak co, postavíme hrad, velikánský +buchne sebou na koberec za drobotou, na tváři úsměv+ Limču přinese Maltézius, a pak vás dva +cvrkne dvojčata do nosíku+ okoupem, že Nicci, pomůžeš mi? +A tak tam tráví téměř celý večer hraním, z pokoje je slyšet smích a občas pištění.+

[Viktor Lafayette]

+usměje se na ni a přikývne a vrátí se k sobě, naleje si sklenici whiskey a sedne si do křesla, upíjí a přemýšlí a hledí u toho z okna+

[Syriana Spinnel]

+Když už jsou prťata uplně zmordovaná, tak je okoupou a hodí do peřin, kde jim s Nicci na střídačku čtou pohádku, dokud neusnou. Pak uloží i ji a dlouho si povídají, nebo spíš Syr se ptá a Nicci povídá všechno, co ví, až z toho nakonec taky usne. Syr se usměje, je to moc hezká, chytrá malá čarodějka. Opatrně, aby ji nevzbudila se vypeleší, nebo by tam taky usnula a vyklouzne z pokojíku. A dle jejích instrukcí najde Viktora. Jemně zaklepe na dveře, kdyby náhodou spal, aby ho nebudila. Pootevře dveře a vejde.+
Ahoj, nevzbudila jsem tě? +Usměje se a sedne si vedle něj.+ Teda, jsem uplně zničená +zakření se a fakt je to fakt.+ Jak to proboha můžeš zvládat každý den? +zeptá se ho, tak trochu s tónem obdivu.+

[Viktor Lafayette]

Ano. +Zvedne hlavu od knizky a kdyz vidi ze je to ona tak se usmeje+ Vubec ne cetl jsem si nejake poznamky z vykopavek v Chajrumu. +Odplozi papiry a narovna se+ Muzu ti neco nalit? +Zepta se ji+ Ani nevydrzi m jak. Deti jsou... no vsechno. +Pousmeje se+ Kazda vterina kerou jim venuji neni ztacena.

[Syriana Spinnel]

Ne, ne, děkuju, jsem tu autem a ještě mě čeká cesta do hotelu. +Rozloží se v tom křesle a na okamžik zakloní hlavu dozadu a zavře oči.+ Nedokážu si představit +začne pak se zavřenýma očima+ jaké to teď pro tebe je. Pro mě je to přece jen jednodušší, nic si nepamatuju, ale +rozloupne oči+ ty víš všechno. A to je to. +Opře se lokty o dlaně v naprosto nedámském gestu.+ Nechci ti nějak komplikovat... situaci. +Nakonec na ni dolehne všechna ta únava a smutek z toho všeho a nechce se v tom pro dnešek už patlat. Času bude ještě spousta.+ Vykopávky v Charjumu? můžu se podívat? +zazubí se zvědavě+

[Viktor Lafayette]

Muzu te tam premstit i s autem jestli budes chtit. +Usmeje se na ni trochu+ Ano neni to zrovna jednoduche. Hlavne vysvetlovat dvojcatum co se vlastne stalo. Ale strasne nerad jim vesim na nos nejake buliky. +Povzdychne si a prejede si dlani oblicej+ Chces se podivat? +Koukne na ni tazave+ No jiste. +Prikyvne a poda ji slozky+

[Syriana Spinnel]

Hmm tak ale takovou nabídku nejde odmítnout, nuže nalej a je mi jedno čeho, hlavně ať to má grády +zakření se a otevře složky+ takže jsi archeolog jo? +zeptá se s hlavou zabořenou v papírech a pak zvedne obočí nad objevy+ teda pane jo +vydechne a prohlíží si přiložené obrázky+

[Viktor Lafayette]

Dám ti whisky. +pousměje se na ni a naleje jí a podá jí sklenci+ Je z naší rodinné palírny. +usměje se na ni a sedne si do křesla+ Ano. +přikývne+ Bradavice a pak kouzelnická odnož Oxfordu, archeologie a staroověké právo. +pousměje se+

[Syriana Spinnel]

Tak jo +vezme si skleničku, přiťukne si spíš tak ze zvyku a napije se. Whisky hřeje jako oheň a ten se jí rozlije do žil a prohřeje tělo.+ Och, ta je! +zapálí si k tomu a poživatelsky znovu upije+
Teda to je pěkný výčet +usměje se+ jsi úspěšný muž. +pak se ale zarazí je jí děsně divně, nějak neví co říct, aby se nějak neshodila.+ asi bych už měla jít , máš ještě určitě spostu práce

[Viktor Lafayette]

Jo je dobra. +Usmeje se a prikyvne a taky si zapali+ Coze? A proc? Myslel jsem ze se jeste muzes nejakou dobu zdrzet... +odmlci se+ Deje se neco? +Zepta se pak opatrne+