Bemount

[Jasmine Clarvik]

Jo, na to si taky vzpomínám. Myslela jsem, že Neferet sestru přetrhne vejpůl. +otočí se k nim Marius na chvíli s úsměvem, než se otočí zpět k Neferet a pokračuje v jejich rozhovoru+ Není, ale někdy stačí málo. +pokrčí zlehka rameny+ My ne. Sice je to ze strategickýho hlediska zajímavý místo, ale Neferet vyhlásila příměří na všech frontách. A od území Samuelovi smečky je tohle teritorium příliš daleko na to, aby ho dokázali ovládat. +pronese zamyšleně, až se za ní ozve nesouhlasné zamlaskání a přátelské zavrčení+ No co, ještě řekni, že nemám pravdu. Přes celou zemi kontrolovat jedno území je šílenství. +hodí po Samuelovi pobaveným očkem+ No já... jsem Neferetina sestra. +pokrčí výmluvně rameny jako by to znamenalo všechno+ Nef je něco jako... šéf. +snaží se vymyslet, jak mu to vysvětit+ Víš máme tady jednu... tradici, pravidlo... prostě od počátku všeho jsou v téhle zemi upíři, kteří se třídí do tří skupin a pak je tu člověk ovládající sílu, kterou se jim vyrovná. Má je na starosti, dohlíží na to, aby tenhle svět nadpřirozena zůstal skrytý. Aby nikde nadměrně nemizeli lidé, aby mezi sebou tyhle tři skupiny spolu s vlkodlaky neválčily a spoustu dalších věcí. Což jí dává poměrně dost vysoké postavení a moc. +snaží se mu to nějakým způsobem krkolomně vysvětlit, i když si nemohla nevšimnout, jak se Nef napřímila v sedle a ztuhla+Nemusíš chodit kolem horké kaše Jasmine. +promluví po chvíli Neferet+ Jsem jejich lidská královna, stejně tak jako byla naše matka předtím. +stočí k nim dozadu na chvíli pohled, když se zastaví na jedné z křižovatek+

+Samuel jen pozvedne obočí a zaujatě jí pozoruje, když se chová tak nepřátelsky+ Nemám v plánu vás kousnout, Victorie. +upozorní jí měkce, jako by si myslel, že přesně toho se bojí+ Proč nepřišel s vámi? Jeden člověk navíc nebo míň... +pokrčí neurčitě rameny+ Musíte mít svého bratra skutečně hodně ráda, když se k němu přidáváte v takovéto věci. +pousměje se na ní přátelsky+ Odkud vlastně pocházíte?

[Victoria]

No, to byste si mohl zkusit. +pozvedne pobaveně obočí pro změnu ona, ale oči jí vesele blýsknou+ Nepřišel. +pokrčí rameny a dál to nerozvíjí, a dává jasně najevo, že se o tom nehodlá bavit+ Tak to snad má být, ne? +pokrčí rameny+ Co má člověk víc, než rodinu a přátele. On pomůže mně, a já jemu. Staráme se o sebe a kryjeme si navzájem záda. +dodá, a upře na něj pohled v "přátelském varování" + To není zrovna praktická výzbroj. +poznamená, když mu sklouzne pohledem na holou hruď, a nad jeho otázkou se zamyslí, protože pochybuje, že by mu Francie něco říkala+ Ze země na jihu, kde je v létě teplo a v zimě nesněží, od vinic, slunečných lesů a moře, od vůně levandule a rozmarýnu a slaný vody. +pousměje se potom+

Nerespektují tedy dané slovo? +pozvedne obočí, v čem je teda problém, když jim slíbí, že jejich území se ovládnout nepokusí, a snaží se srovnat si, jak to tam u nich tedy je, aby náhodou někoho omylem neurazil+ Oh. +poznamená zaskočeně, když se dozví, že chodí se šlechtičnou + To je... překvapení. +odkašle si+ To musí být celkem náročná funkce. +přikývne, sám má problém udržovat mír mezi dvěma sestrama, natož mezi upíříma tlupama + Takže se to dědí v ženské linii? +zajímá se, a přemýšlí, jestli by bylo moc netaktní se zeptat, jaktože nikomu nevadí, že Neferet očividně normálně žije v jejich světě+

[Jasmine Clarvik]

Ale ano, respektují. Tedy více méně, ale v tomhle slovo dodrží, ale místní smečka je podezřívavá. Jedna z mála, které odmítají přijmout, že doba největších válek je pryč, skládající se zejména ze starších, kteří si drží svá místa zuby nehty a mladí to respektují. Není to dvakrát běžné, ale tyhle případy stále existují. +pokrčí zlehka rameny+ Jsou prostě paranoidní a s takovými se hůře vyjednává. Zejména když na jejich uzemí máme v plánu přinést spoustu magie. +potřese nad tím hlavou+ Dobrý? +koukne Jasmine na Chrise trošku starostlivě, jak tuhle informaci zpracovává a Neferet jen skryje úsměv, když zabočí na křižovatce, aby pokračovali dál+ Ano, je to velmi náročné. +odpoví jen nechávajíc víc vysvětlit Jasmine+ S tím souhlasím. Byla doba, kdy jsem sestře záviděla, ale pak mě tu nechala a já jí musela zastoupit, když odešla na nějaký čas do vašeho světa a no... už jí to nezávidím. +zakroutí nad tím trošku podmračeně hlavou+ Vlastě, ne... není to zcela běžné. Naše magie se projevuje u několika málo lidí, někdy na první pohled naprosto náhodně, ale jen jeden z nich je předurčen k tomu mít takové postavení. +zavrtí hlavou+ Jednoduše řečeno. Kandidát musí podstoupit zkoušky v rámci kterých prokáže, že je dostatečně silný a vhodný... navíc ještě musí obstát před Radou. Většinou tyto... kandidáty nebo jak bych to nazvala, vybírá předešlý lidský král nebo v tomhle případě Neferet a předtím naše matka. Což není běžné. Jsme taková místní rarita. +pousměje se trošku+ Pamatuji si, na jeden z matčiných deníků, ve kterém popisovala všechen ten nesouhlas, když jí její předchůdce vybral. V našich dějinách byly do té doby datovány dvě ženy v tomto postavení a nikdy to nedopadlo dobře, takže nebylo moc divu, když s ní ostatní nesouhlasili. Měla to mnohem horší, než my dnes.

+Samuel se tiše zasměje a pokývá hlavou+ Kdybyste o to měla zájem stačí říct. Nemám sebemenší problém kousat sličné dámy, pokud o to samy stojí. +blískne po ní svým bělostným chrupem+ Jistě, rodina by měla být na prvním místě. Bohužel tyto hodnoty jsou často opomíjené. +pokrčí zlehka rameny akceptujíc, že se o svém muži nechce bavit až pojme podezření, že by jejich manželství nemuselo být šťastné, což by mu mohlo otevřít cestu + Prosím? +zamrká poněkud překvapeně, koukne na svojí hruď a pak zpět na ní, a pak se vesele rozesměje+ Ve skutečném boji, který by nás mohl ohrozit, nepoužíváme takové zbraně jaké máte vy. +zvedne k ní pohlede a jeho oči na chvíli naberou více zvířecí podoby+ Slunečných lesů? +zopakuje a zdá se, že se na chvíli zasnil+ Tam musí být nádherně.

[Victoria]

+obočí jí vyjede až někam k vlasům, ale nemůže se nezazubit+ Myslím, že tohle vynechám. +zavrtí pobaveně hlavou+ No, rodina je poněkud zavádějící termín. +vzpomene si na Alex a trochu se zamračí+ Řekla bych... svoboda, milovaný lidi a čistý svědomí. Ne nutně v tomhle pořadí. +pousměje se+ Že je nepoužíváte neznamená, že vás nemůžou zranit. +pokrčí rameny a pro jistotu se ujistí, že má dýku pořád na místě+ Máme málo jehličnatých lesů, ne jako vy. U nás jsou lesy... míň hustý, přátelštější, plný světla a zeleně. Ne tak strašidelný. +rozhlídne se okolo+

+Chris poslouchá a nestač se divit, koho si to nasadil domů + Jo, tomu rozumím. +přikývne, staré názory a patriarchy rodů obrostlé mechem zná moc dobře z vlastního světa, a je mu jasné, jak těžké je s nimi vyjít+ Takže... vládnete buď ty nebo ona? +pozvedne obočí, jestli to pro něj znamená, že když se Neferet rozhodne žít v jejich světě, bude Jasmine muset zůstat tady+ Tak to jste jako Dalajláma. +uculí se nad tou asociací + Ten si taky svého nástupce vybírá podle klíče, kterému rozumí jen on sám. +já za to nemůžu + Ženy to tu nemají moc snadné, že? +dodá opatrně+

[Jasmine Clarvik]

+no jo, když on se nikdy neptal na tohle snad + Proto se s nimi setkám osobně a půjde se mnou pouze sestra s Mariusem. +oznámí Neferet po chvíli přemýšlení, když už mluví o dané smečce+ Ve skutečnosti vládne pouze Neferet. Já jí zastoupila pouze na dobu, kdy chtěla zkusit žít ve vašem světě. A popravdě? Netoužím po tom si to vyzkoušet. To že jsem její sestra mi dává určité pravomoce, ale to že mě respektují, jsem si musela z velké části zasloužit. Ale vyjít s nimi a udržovat si jejich... řekněme oddanost... jako sestra jejich paní je mnohem snažší, než to dělat z její pozice. +pokrčí zlehka neurčitě rameny+ Jako kdo? +zamrká poněkud nechápavě, takovýho chlapa prý ona nezná + Jo, pravda. Nikdo nechápe podle čeho si předchůdci vybírají své nástupce. Někdo o tom hovořil jako o zvláštním spojení, někdo o volání magie... ale těžko říct. To nejspíš zjistím až něco takovýho postihne Nef, což se zatím nestalo. +pokrčí rameny a natáhne se pro lahev vody+ Chceš taky? +nabídne jí Chrisovi, když se napije+ Záleží na tom s kým jednáš, ale všeobecně nemají. +souhlasí s ním trošku posmutněle+ Na většině území zde převládají staré hodnoty, na kterých je naše společnost vystavěna a ženy se jich až na pár výjimek drží a ani jim to nepřijde... nepříjemné, svazující. Jistě, jsou tu u nás ženy, které nosí dýku a meč, protože tyhle hodnoty neuznávají. Taky tu máme ženy, které vedou vlastní podniky, ale většinou proto, že jejich muž zemřel a ony si nenašly nikoho jiného. Ale všechny do jedné musí mít ostré lokty, aby to všechno mohli ustát. V tom nadpřirozeném světě je to o něco lepší. Ženy jsou mužům více rovny, ale to spíš hlavně proto, že nemají nedostatek síly na to někomu nakopat zadek, když je třeba. +pousměje se, když koukne za sebe na ženu, co má na starosti bezpečí Vicky. ta se na ní jen vesele zazubí a souhlasně pokývá hlavou, jakože nakopala už spoustu zadků, ale když stočí pohled ke svý svěřenkyni zase se začne tvářit nepříjemně+

+pokývne hlavou ve stylu "Kdybyste si to rozmyslela víte kde mě najít" a vesele se na ní zazubí+ Copak se svoboda a milovaní lidé nevylučují? +zajímá se filozificky, zřejmě si myslí, že uvítá každé téma, aby se Vicky odreagovala a trošku uvolnila+ My se hojíme rychle, ale lichotí mi, že máte starost o naše bezpečí. +pousměje se měkce+ Až nás uvidíte v akci, pochopíte, že nemusíte mít o naší kůži strach. +vysekne jí pokývnutím hlavy mírnou poklonu+ Strašidelný? +rozhlédne se kolem+ Vám naše lesy takové připadají? +zamrká trošku překvapeně+ Počkejte až je uvidíte za dne. To si je jistě zamilujete. +pousměje se opět vesele+

[Victoria]

Proč by se měli vylučovat? +koukne po něm zmateně+ To si asi vybíráte špatný lidi. +uculí se trochu+ Láska přece není o tom k sobě někoho přivázat. +zavrtí hlavou přesvědčeně a na chvilku pobídne koně do větší rychlosti, aby se dostala mezi Jasmine a Chrise+Můžu tu kouřit? +zajímá se, než dostane odpověď, a zase koni uzdu přitáhne, aby se dostala na svoje místo+ No, když tě hned odkrouhnou, +nakloní se k němu spiklenecky+ pojede vedle mě moje bodyguardka, a ta mě fakt nemá ráda. +uculí se, než jí dojde, že mu omylem začala tykat, tak to nechá bejt, protože jí to stejně přijde přirozenější+ Možná ne samy od sebe... spíš to bude tím, že tuším, co v nich číhá. +pousměje se+

+ho to nenapadlo, no , a už se těší, až tu se všemi těmi přátelskými upíry zůstane sám + To je dobře. +usměje se, a v duchu si oddechne, že to teda nehrozí+ Asi je to celkem moudrý systém. Zvolit někoho konkrétního, podle schopností. Naše systémy nejsou zdaleka tak efektivní. A takového nástupce pak všichni respektují? +pozvedne obočí, protože si to nedovede moc představit+ Spousta je toho podobná jako ve starých strukturách mojí společnosti. Třeba se to časem začne měnit i tady. +pokrčí povzbudivě rameny a usměje se+ Nenapadlo vás nikdy, když vidíte vymoženosti našeho světa, zavést trochu té technologie i sem? +zajímá se+ Umím si představit, že jeden člověk s kalašnikovem by tam mohl okamžitě opanovat celou zemi. +uculí se+ Ale nemyslím zbraně, spíš ty... prospěšné věci. Efektivnější zemědělství, průmysl, železnice, manufaktury. +maluje si to v duchu+ Tohle e úplně čisté plátno, mohli byste se vyvarovat chyb naší civilizace a založit tu něco úžasného. +poznamená+

[Jasmine Clarvik]

+Jasmine na chvíli stočí pozornost k Vicky a viditelně se zamyslí+ Jo, klidně, ale nedopalky pak zlikviduj v ohni. +usměje se na ní a souhlasně pokývá hlavou, že kouření nebude vadit, a zase se vrátí k rozhovoru s Chrisem+ To ano, ale tenhle systém funguje pouze v našem světě a tím myslím svět nadpřirozena. Ve světě obyčejných lidí funguje poněkud jiná struktura. +snaží se mu to vysvětlit co jí síly stačí+ Ano, pokud projde všemi zkouškami a Rada uzná jeho nástupnictví a následně proběhne potřebný rituál... jistě vždycky se najde část, které se to nelíbí, proto pak následuje prezentace síly a podobný tanečky. Když si člověk získá respekt, tak to má mnohem snažší. +pousměje se+ Možná, že ano, ale v nejbližších letech to nevidím. +pokrčí nad tím rameny a jen překvapeně zamrká nad jeho nápadem+ Ano, už jsme nad tím přemýšleli. +vmísí se do rozhovoru Nef, když přitáhne uzdu svému koni a zařadí se na chvíli vedle Christiana+ Kdo rozhodne o tom, co je a co není prospěšné? Lidé v tomhle světě si žijí svým vlastním životem a mají své tempo vývoje. Kdo jsme my, abychom do něj zasahovali, jen proto, že ovládáme věci, o kterých se nikomu z nich ani nezdá? +pokrčí zlehka rameny+ Nemám moc ani postavení k tomu řídit zdejší lidský svět. To mají na starosti jiní. Váš svět je úžasné místo se spoustou technologie a plné života, ale spousta z vašich zemí je zničená průmyslem a plná válek lidí, kteří touží po bohatství jiných. Náš svět je sice ve vývoji oproti vašemu značně pozadu a není snadné v něm žít, ale je to také svět plný života a přírody. Úžasných míst, která by jakýkoliv zásah zvenčí mohl nadobro zničit. Místní lidé jsou sice prostí, ale svým způsobem šťastní a já si nepřeji, aby něco z toho bylo zničeno, protože jsem vybrala špatnou formu pomoci. Navíc šíření nové technologie byť sebemenší by bylo natolik náročné a složité až by mohlo narušit, celý řád a zničit co už zde bylo vybudováno. +pokrčí výmluvně rameny+

Ne tak jsem to nemyslel. +zavrtí nesouhlasně hlavou+ Jde o to, že když se do někoho zamilujete, tak ztrácíte část svojí svobody už jen z podstaty toho citu. +pokrčí výmluvně rameny a koukne na ní jestli chápe co tím chce říct, a když mu tak na chvíli ujede, tak pohledem zkontroluje vlastní doprovod a prohodí s ním pár slov, než se Vicky vrátí zpět na svém místo+ Věřte mi, to jen tak nehrozí. +zakroutí nad tím hlavou a vesele se rozesměje, když mluví o bodyguardce+ Nemá tě sice moc v lásce, ale svojí povinnosti dostojí. Jinak by jí Neferet s Mariusem nevybrali. +pousměje se oplácejíc jí tykání bez zbytečných společenských tanečků kolem toho+ Opravdu? A co v nich podle vás všechno číhá? +zajímá se hned+

[Victoria]

Já to tak nevidím. +zavrtí hlavou+ Svoboda není v konkrétních věcech, v možnosti sebrat se a vypadnout kamkoliv, nebo v tom vyspat se s prvním chlápkem, co si sundá tričko, protože můžu a nemám vůči nikomu závazky. +uculí se trochu+ Je to tady. +poklepe si na spánek+ Je to pocit. Schopnost bejt tím, kdo jsem, a žít sama se sebou. Nenechat se spoutat očekáváníma a předsudkama. +pokrčí rameny+ A nemyslím tím nutně rebelství proti jakýkoliv autoritě. +zamyslí se+ Je to o možnosti si svoji cestu vybrat sám. Když chceš tu, kterou ti položí pod nohy někdo jinej, tak to je taky fajn. Ale volba je to tvoje. +prohrábne si zamyšleně vlasy+ A když miluješ toho správnýho člověka, o nic z toho nepřijdeš. +usměje se+ Jenom získáš někoho, kdo tě přitom bude držet za ruku. +pohladí konečky prstů svůj prsten, a když teda smí, vytáhne s krabičku cigaret, a jednu si zapálí+ No, stejně se budu snažit, aby neměla moc práce. +zazubí se a vyfoukne trochu kouře+ No, pro začátek to, co jsem sem přijela lovit. +pozvedne obočí pobaveně+

To chápu, pokrok má svoje tempo, a taky nenavrhuju, abyste ze dne na den přivezli letadla a tanky a natáhli do každé domácnosti internet. +pousměje se+ Technologický pokrok tady určitě odpovídá nějakému období našich dějin, takže můžete začít pomalu. Ukázat jim vylepšené oradlo. Vysvětlit jim, že pára je lepší pohon, než koně. Zlepšený tkalcovský stav. Věci, na které stačí, a které jim nebudou připadat jako z jiné planety. +koukne na ně a oči u zaujatě svítí+ To je pravda, my jsme za tohle všechno svoji cenu zaplatili. Ale také jsme všechno výmyšleli poprvé. Vynálezy vznikaly metodou pokus omyl, a omyl si zkrátka svoji daň vybere. I úspěch si ji vybere. Ale vy nemusíte začínat na zelené louce, máte celé dějiny naší civilizace k dispozici, všechna špatná rozhodnutí a všechny chyby, kterých se tak můžete vyvarovat. Vzít si jen to dobré. +pokrčí rameny+ A nebo, pokud jim chcete ponechat svobodu vlastního vývoje... vezměte si od nás to, co vyřeší jejich existenční problémy. Jakmile budou mít dostatek jídla a pokryté základní potřeby, budou moct posílat děti do škol, a se vzděláním se pokrok časem dostaví sám. +položí se do toho +

[Jasmine Clarvik]

+Samuel nakloní hlavu mírně na stranu a zdá se, že jí zaujatě poslouchá+ Ale přeci, když někoho miluješ, už to samo o sobě tě svazuje. Tvoje rozhodnutí jsou založena na tom, aby ses přizpůsobila tomu druhému. Sice jsou to tvé volby, ale tak bezprostředně ovlivněny touhou dělat věci tak, aby ten druhý byl šťastný, protože kdyby člověk zamilovaný nebyl, ty samé věci by dělal jinak. Z čehož vyplývá, že existence milovaného člověka mění tebe samu, k obrazu té která jedná tak aby milovanému neublížila, a co potom znamená to "být tím kdo jsem"? +koukne na ní zvědavě a ani nečekal, že by se mohli pustit do takové filozofie, ne že by mu to vadilo+ Kolik bojů máš již za sebou? +zajímá se pro změnu a bezděky po jejím těle sjede pohledem jako by odhadoval kolik tak jizev asi má+ Pro začátek. +zasměje se vesele+ A něco dalšího?

To je zajímavá představa. +zavrtí nad tím pobaveně hlavou, když si představí jak by do starý chalupy zavedla internet a postavila před místní počítač+ To ano to odpovídá. +pokývá souhlasně hlavou a zaujatě ho poslouchá+ Nemysli si, že jsme nad tím už neuvažovali. Ale jak jsem řekla, nemám moc kontrolovat lidský svět. Už takhle je naše situace chvílemi těžce udržitelná a stěží nám zbývá energie na něco jiného. Navíc tu není jen jedna vesnice, do které bychom přinesli nové oradlo nebo stav. Těch vesnic jsou stovky a malá a velká města. A něco takového není možné obsáhnout najednou, tak aby nevznikali boje o technologickou nadvládu. Byť by se jednalo o malý pokrok v zemědělství. +zavrtí nad tím hlavou+ Ale tady by to bylo stejné, i když máme k dispozici vaše dějiny. Použitím vašich pokroků bychom také experimentovali a naráželi na problémy a nezdary. A lidé jsou ve své podstatě nenasytní, nikdy nemají dost a chtějí víc a víc a víc. Kdo by si tohle celé vzal na starosti? Já? Na něco takového si netroufám ani nemám dostatek času a prostředků vše kontrolovat. Jasmine? Ta má co dělat sama se sebou. Ti co řídí tenhle lidský svět? Jak jsem řekla lidé jsou hamižní a za chvíli by sem přitáhli něco, co by mohlo stát všechny život. Ta možnost změnit dějiny a ovlivnit vývoj tohohle světa podle vlastních představ je úžasně lákavá, ale s tou možností přichází i obrovská zodpovědnost, které nejsem sto dostát. +zlehka poplácá svého koně po plecích+ Do škol? Něco takového tady není. Ne tak jako u vás. +zavrtí nad tím hlavou+ A přinést jim dostatek jídla? Kde bychom to všechno brali? Jak bychom to všechno rozdělovali a řešili neshody mezi vesnicemi a městy, protože všechno na jeden zátah není možné pokrýt. Tudy by cesta rozhodně nevedla. Zásoby jednou dojdou a co potom?

[Victoria]

(kruci to se teda na obou frontách nějak zvrtlo )

To je sice pravda, ale svoboda je subjektivní pocit. Když někoho miluješ, nepočítáš skóre, neřešíš, kdo kolik dal a kdo kolik bere, nebo by to tak aspoň být nemělo. Ty sám necítíš, že by tě to omezovalo, takže o svůj pocit svobody nepřicházíš. +pokrčí rameny+ Jistěže se musíš v drobnostech přizpůsobit, ale tak to je, kompromis je základ všech mezilidských vztahů. Ale ty velký věci, důležitý věci, který tě dělají tebou, ty obětovat nesmíš, a ty ten člověk musí přijmout i s tebou, jinak nemůžeš bejt dlouhodobě šťastnej. +usměje se+ Láska primárně tě neomezuje, to dělá vztah. Tvoje svoboda je v tom rozhodnout se, že budeš člověkem, kterýho ten druhej miluje. +potáhne zamyšleně z cigarety+ A lidi se přece mění, nikdo nezůstává celej život stejnej. Okolí tě formuje, ať chceš nebo nechceš, vytváří to, kým jseš. Ale vybíráš si, co a koho necháš tě utvářet. Nemůžeš si vybrat, jestli ti v životě někdo ublíží, nebo ne, ale můžeš ovlivnit, komu tu moc ti ublížit dáš. To je moje svoboda, a se svýma volbama... jsem celkem spokojená. +podívá se na něj přimhouřenýma očima+ Metaforicky nebo fyzicky vzato? +zazubí se+ Dost na to, abych věděla co dělám, neboj se. +pousměje se+ Dál... polonazí vlkodlaci, co nejsou tolik přátelští jako ty? +tipne si s úsměvem+


Já si ty překážky uvědomuji. +povzdychne si+ Jen mi to přijde jako příliš dobrá příležitost, a tyhle problémy by se daly obejít, kdyby se tomu věnovalo dost času i úsilí. Mohlo by tu vzniknout něco fascinujícího... nebo taky velká katastrofa. +pousměje se+ Konkurence je zdravá věc, co jiného pohání pokrok, než snaha být první? +pokrčí rameny+ Obávám se, že ředitelování firmy ve mně vypěstovalo poněkud božský komplex. +zasměje se potom+ Řekl bych, že právě tenhle přístup z tebe dělá dobrou královnu. +připustí a usměje se, a taky se napije vody z lahve+ Neměli bychom se utábořit? Obloha začíná blednout. +pohlédne na nebe+