kuchyně a jídelna s balkonem

[Tobiáš]

(no jasně, pro ožer ideální, jsem zralá )

No výborně...*uculí se, jak zmerčí gpsku* vytřem Postrachovi zrak, konečně taky někdy. *uchechtne se ďábelsky* hm, to není špatný nápad, at to nemusíme shánět na xkrát...a místa máme koukám dost..*koukne za sebe dozadu do vozu*

[Postrach]

*domluví s Ulriškou a jde do pracovny pro seznam, který už leze z tiskárny*

[Manori]

No..tak to by bylo...Lidská část osazenstva nám nepojde hlady...*spokojeně se uculí, když ukecá kuchaře, aby jim skáknul něco pro Ulrišku uvařit*

[Rebecca Altamirano]

(já budu taky, obzvlášť až zkouknu ten prokletej seriál )

No to jo, místa je dost. Tak je třeba toho využít. +prohodí jakoby nic, ale skoro jakoby neměla až na tak na mysli prostor na nákupy:D+ A hele, obchoďák...+zmerčí rozlehlé monstrum a když vidí to narvaný parkoviště, potlačí chuť zaskřípat zuby.+ Kristovanoho, asi ti budu muset odevzdat svoje zbraně, protože jinak tady zažijou fakt krvavý Vánoce. +povzdechne si a podle hesla "mám větší káru, takže mám přednost" se drze nacpe na čerstvě uvolněné místo. Výmluvně gestikulujícímu řidiči se sladkým úsměvem zamává a vypne motor+ Nevím jak tobě, ale vůbec se mi do tý džungle nechce. +zašklebí se na něj a odhodlaně vystoupí+

[Tobiáš]

*zalétne k ní pohledem a po obličeji mu přelétne nepatrný úsměv* ehm...fakt..*soustředí se "na misi" radši * Hm...myslíš jako prostřílet si cestu k chlaďákům, jo? Jsem Hada nechal doma...*zalituje* i když...Had v obchoďáku....degradace nejvyššího kalibru.*pak si na něco vzpomene a musí se usmát, potřese hlavou, na řidiče škaredě koukne - asi mu ukáže Toho Druhého v černém mraku, protože škytne a přestane vytahovat prostředníčky* No tak vzhůru do toho...*povzdechne si a přejdou parkoviště, snaží se ignorovat to pobíhání a cvrlikot kolem* Poberem co půjde a vypadnem...*zavrčí ve dveřích, když se do nich opře hlomoz, který je asi pro upíří ouška pošušňaníčko*

[Rebecca Altamirano]

Jo, něco takovýho mě opravdu napadlo, přiznávám. +pokrčí zlehka rameny a uculí se+ No, to je fakt škoda, určitě by tady uplatnění našel. Ale přinejhorším můžem použít, co bude zrovna po ruce a třeba je umlátit vánočním stromkem. +zašklebí se na něj vesele, ale když je pohltí ten mumraj, úsměv jí poněkud zatuhne a blýskne kolem sebe popuzeným pohledem.+ Mluvíš mi z duše...+zavrčí tlumeně, s povzdechem se chopí vozíku velikosti menšího náklaďáku začnou se probojovávat skrz davy lidí.+ Teda..ale tohle má u nás Ulriška schovaný. +zaryje loket do nejbližších žeber, ale dár se tváří jakoby nic. Hází do vozíku, co jí přijde pod ruku a když najdou i kulatý sušenky, vezme rovnou několik balení+ Když jsou nejoblíbenější....+zamrká na něj vesele a zamíří už k pokladnám, protože už jí to poněkud z vozíku přetáká:D+ Tak tohle bysme měli..co ty hračky? +zadívá se na něj tázavě a protlačí se vcelku úspěšně k autu. Rozhlédne se kolem, ale nikdo jim nevěnuje pozornost, tak se postaví tak, aby co nejvíc kryla vozík, tiše luskne prsty a nákup je úhledně srovnaný v autě.+

[Tobiáš]

Jo, nebo zmrzlým krocanem...*představí si to a hned se mu líp prodírá kolem regálů* no to má...počkej, vyžle jedno...*nadechne se zpátky na parkovišti, stoupne si před kufr* hm...mám tuhle tvoji část čím dál radši...*pošle vozík do nejbližšího přístřešku* hm..hračky...*vyloví mobil a kouká, že došla zpráva* mám to tady...uf. Ulriška fakt není jednoduše uspokojitelná, co se týče hraček...*podá jí mobil* Příště musíme taky koupit vozík za auto. *cukne koutky, jak si představí takového challengera zapřáhnutého *

[Rebecca Altamirano]

No to by rozhodně mělo mnohem větší efekt. +uchechtne se+ Ze stromku by nám za chvíli zbyl tak akorát kus větve. Hmm, tak to jsem opravdu ráda, pane spisovateli. +stoupne si na špičky a líbne ho krátce na bradu+ A to jsi nevěřil, že jsou kouzla fajn. +stejně si rýpne a zamrká na něj nevinně+ Noo, moc pěkný...+konstatuje, když vidí ten seznam+ Možná bysme měli přikoupit nějaký ten obrovský americký tahač. +navrhne a jak to vysloví, zatváří se opravdu zadumaně+ Ten ještě nemám...+našpulí rty, jakože to je dost závažný nedostatek a tváří se, že to vážně myslí vážně Hmm zapřáhnutý challenger a za ním trezor se sto megáčema, co +

[Tobiáš]

Řekněme, že mě pomalu ale jistě přesvědčuješ..*pousměje se*Hm..tahač...nebyl by ten lepší, než nějaký sklad? Žádné smlouvy za pronájem, žádná pevná adresa...*chytne se toho* to vůbec není ale blbý nápad. A když budete(máte) mít to letiště, tak je kam ho i pak odložit...to vůbec není špatný nápad. Teď...kde koupit tahač. *zatváří se, že to asi zpátky do obchodáku nebude snad třeba (nooo, třeba )*

[Rebecca Altamirano]

+zamyšleně se na něj zadívá a čím víc o tom přemýšlí, tím víc se jí ten náhlý nápad líbí+ Myslím, že je to skvělý nápad. Až ho patřičně upravíme, máme tu nejlepší špionážní základnu, jakou si můžem přát. Kdykoliv připravení zmizet, se vším, co potřebujeme neustále po ruce. +usmívá se čím dál spokojeněji. Zabouchne kufr od auta a hodí mu klíče+ Střídání stráží. +zamrká na něj vesele a nasedne na místo spolujezdce.+ Já jdu shánět tahač. +uculí se jakoby na vysvětlenou, vytáhne z kapsy mobil, chvilku hledá, než najde správné číslo. Evidentně mluví s nějaým známým, nejdřív obligátní řeči, jak se kdo má a že se taky ozve, jen když něco potřebuje. Když se dostane k jádru pudla, chvilku napjatě čeká, jestli bude mít štěstí, ale pak se spokojeně usměje a rozloučí se.+ Máme tahač. +prohlásí jakoby nic jednoduššího nebylo+ Takže příští zastávka nějaký fakt velký elektro. +uculí se, nechá nejbližší vyhledat gpskou a pohodlně se uvelebí na sedadle+