

+neunikne mu ten její souboj emocí a na krátký okamžik zadoufá, že by snad mohl mít u ní šanci+ Protože už dost možná nebudu mít příležitost říct ti to. A chtěl jsem, abys to věděla +zmateně pozoruje, jak se s ní něco děje, jakoby nebyla ve své kůži+ Já neutíkám +stiskne pevně rty, strach nepatří do jeho rejstříku emocí+ Proč bych taky měl? +zaraženě zmlkne, když Aiša nepřirozeně zachroptí a pak v rozzářeném světle úplňku sleduje, jak se andělská krása jeho vyvolené mění přímo před jeho očima. S vytřeštěným zrakem pozoruje tu hrůznou scénu, když se Aiša v krutých porodních bolestech rodí do podoby stvoření z temnot. Neschopný jakéhokoliv pohybu, paralyzovaný jako králík před útočícím hadem, hypnotizovaně hledí do žlutých očí obrovské vlčí bestie, ve kterou se Aiša během chvilky přerodila. Teprve když prořízne ticho noci táhlé vlčí zavytí, ze kterého se mu zježí chloupky na zátylku, probere se z netečnosti. Na útěk už je ale pozdě... proměna je dokonána+
http://fullhdpictures.com/wp-content/up ... papers.jpg