Rio de Janeiro, Brazílie - Akce Darius

[Postrach]

*přes červenou spršku zahlédne Beccy s Dariusem, využije přesně té chvilky, kdy se pootočí za jejím hlasem a zatímco se kočkují, překoná vzdálenost mezi nima, Stín přilnutý k tělu jako gumovou masku, občas se v blízkosti zahřmí a černě zableskne....zasviští meč a Darius najednou nemá problém jen s narušeným trávením, ale taky je o ruku kratší...nedá mu čas se rozmýšlet a ještě trochu povolí uzdu Stínu, který posilněný krví Druhé rasy, se nenechá dvakrát pobízet, i lidská mu jde pod nos...ještě než dopadne Dariova pravice na zem, přežene se přes něj černá šmouha a strhne ho s sebou od Beccy..o dva chlápky, co běží Dariovi na pomoc, se postará metalový hlas Stínu, takže ve vteřině prší pánové kolem*

[Manori]

*na chvíli přestane střílet a když se vzduchem rozlehne Hlas, tak si instinktivně přitlačí ruce k hlavě a zalehne za obrubu střechy...pak vykoukne, ale vše se děje na její lidský zrak moc rychle...než postřehne, že je Beccy na zemi a znovu stiskne pažbu pušky, už je Darius pryč a vzduchem se nese další řev...oklepe se a zaměří se raději na okrajový problém obránců, v hlavním souboji je prd platná*

[Rebecca Altamirano]

Darius: +že se nechal trapně napálit pochopí ve chvíli, kdy mu ruka odlétne v dál. Vztekle zařve a rukou která mu zbyla si bez námahy vytrhne jednu za mačet z těla. Vzniklá díra okamžitě sroste a bleskově zaútočí. Kov zvoní o kov, ale krve je všude ažaž, tak to tam vypadá trochu jak ve sprše, z čehož má Stín jistě radost. Když Stín tím šíleným zařváním změní chlápky na červený deštík, trhne sebou dozadu a v obraně si přitiskne ruku na ucho, což mu dvakrát nepomůže. Bolestí klesne na kolena, ale co nejrychleji se vzpamatuje a přestože má pocit, že má z mozku řídkou kaši, prudce odráží jeho výpady. Zároveň už ale tuší, že tohle nezvládne, zvlášť když zjistí, že mu na pomoc běží poslední z těch, co přežili. Pevně semkne rty a zbylou rukou náhle nahmátne jeden z bezprizorních mečů. Začne tvrdě odrážet Postrachovy rány, dokonce se mu povede opět vstát, i když už ne na dlouho...+

Becca: Chvíli jí trvá,než se jí povede trochu se vzpamatovat. Po tom metalovém zařvání jí hučí v uších a vidí trochu rozostřeně, ale tím se bude zabývat později. Když vidí, že to Darius nehodlá vzdát a že na její vkus až příliš snadno odráží Postrachovy údery, usoudí, že nastal čas na vyklonění rovnováhy na jejich stranu. Přivolá si jednu z katan, které se tam válí a v další vteřině se zuřivým výkřikem,který stejně v ryku kolem není slyšet, usekne Dariovi obě nohy těsně nad koleny. Jakoby mu chvíli trvalo, než pochopil, že už nemá žádnou oporu a ztěžka dopadne na zem. Pozdravuj v pekle... Sykne a prudce uskočí, jak po ní sekne mečem. Koutkem oka zároveň zahlédne, jak se k ní řítí poslední přeživší z obránců. Bleskově se otočí proti němu a jejich zbraně o sebe třesknou takovou silou, až od nich odletí jiskry. Cítí, že proti téhle bytosti nemá valné šance a tak jen vykrývá jeho rány a využívá své hbitosti, proti jeho síle, dlouho ale tuhle hru na kočku a myš hrát nedokáže a tuší, že už dávno není ona tou kočkou.

[Syriana Spinnel]

(Darius, Darius, Darius. +Skanduje+ Né já vůůbec nefandím )

[Postrach]

(Ts, ti dík teda...právě sis vyrobila u Postracha podstatné mínus )

*opře se do souboje plnou vahou, už to je dlouho, co doopravdy využil celý potenciál a skoro je až rád, že má Stína na sobě, protože Druhá rasa si dala na Dariovi záležet...maně ho napadne, že s tím šlechtěním by jim měl někdo zatnou tipec...a když je u toho zatínání, vyhne se obzvlášť silnému útoku, Dariuv meč mu sjede po boku, Stín se na chvíli zatřese a skřípne, ale jen do té doby, než se k němu zase dostane krev....černý mrak v Postrachově mysli zapracuje a zas o kousek postoupí, ale cíl Stínu a Postracha je stejný, zlikvidovat všechny přítomné "druháky" a vše s nimi spojené...S tím se s dalším zařváním napřáhne a meč zajede do Dariova těla až k páteři, kterou přerazí jako suchou větev...ve stejnou chvíli mu Beccy podetne nohy, takže meč pokračuje vzhůru, jak Dariu je najednou o nějakých 40 čísel kratší a láme jeden obratel za druhým..když se svalí na zem, Postrach nezaváhá a nedá mu šanci se znovu sebrat, vzhledem k tomu, jakou má s Druhými zkušenost.*

[Manori]

*nekouká radši moc, co se děje kolem Postracha ve stínu, vhodných témat na noční můry už si nasbírala na měsíc dopředu a mrkne, když se přižene poslední z obránců...znovu nabije pušku a snaží se vystihnout moment, kdy budou v boji s Beccy aspon relativně v klidu, aby je vůbec byla schopná vidět a zaměřit...to se za nějakou dobu stane, když opravdu chlápek z Druhé se naštve a získá navrch, tím se dopustí chyby, jak si je jistý svým vítězstvím, takže nečeká střelu do zátylku, která mu sundá hlavu z ramen*

(to je zas masakr, tohleto, že se nám to vždycky takhle zvrhne...příště si musí domluvit piknik v trávě Devlin má dole asi kino, jestli to sleduje )

[Rebecca Altamirano]

Darius: +přestože neví, s čím to vlastně bojuje, je mu jasné, že nic silnějšího proti sobě ještě neměl. Je plně koncentrovaný na Postracha a porážku si nepřipouští ani v koutku mysli. Když ho zasáhne do boku, pocítí předčasný pocit vítězství a zaútočí ještě tvrději. O to víc ho překvapí, když se Postrach napřáhne a než stačí nastavit meč jeho ráně, pronikne zbraň jeho tělem a přesekne páteř. Vzápětí ztratí rovnováhu, ale to už v podstatě nevnímá, protože meč, postupující jeho tělem vzhůru, téměř oddělil jeho hlavu od těla. Teprve tehdy to konečně vzdá...+

Becca: Nemá vůbec čas sledovat, jak si vede Postrach s Dariem, protože její plnou pozornost vyžaduje poslední přeživší z Druhé rasy. Už se zbytečně nevysiluje útoky a jen obranými údery vykrývá jeho tvrdé rány, které ji nutí stále couvat. Když zády narazí do zdi domu za nimi, pozná, že je vážně zle. Obzvlášť prudké ráně se na poslední chvíli vyhne, až jí meč ošklivě škrábne do boku a zasekne se hluboko do zdi domu, jako bájný Excalibur. Ve stejné chvíli jejímu nepříteli odletí hlava od těla a Becca nezaváhá a vlastním mečem mu usekne ruce i nohy dřív, než hlava stačí dopadnou na zem.

Zůstane stát u zdi, se škubajícím se torzem u nohou a poněkud mimo sebe se rozhlédne kolem. Všude se válí kusy těl, nasekaných na kousky ne větší než dlaň, krve kolem bublá slušný potok a vsakuje se do hliněných zdí. Podívá se nahoru, kde se kryje Man. Zvedne ruku a vztyčí palec na znamení díků. Ničeho náročnějšího není zrovna teď schopna. Když jí pohled padne na Postracha, mimoděk jí po zádech přejedou mrazivé vlnky, přestože je noc vpravdě tropická. Tak tohle...tohle už nikdy. Dostane ze sebe nakonec a přibodne škubající se torzo mečem k zemi. Pomalu se vydá k Postrachovi a podívá se na to, co zbyla z Daria. Doufám, že z tohodle se už nevzpamatuje. Zadoufá nahlas a odhrne si z tváře pramen vlasů, který se jí tam díky krvavému přelivu poněkud přilepil.

(lach, no to teda, něco poklidnýho by to fakt chtělo, trochu uklidnit nervy No to teda má, úplně ho vidím, jak si sedí na trůnu, chechtá se na celou Síň a rozhazuje kolem sebe popcorn )

[Postrach]

*skončí s Dariem a otočí se, kde by bylo co dalšího na naporcování se spoooooustou krve...vykročí a pak se zarazí a chvíli se pere se Stínem, co se bude dít teď, nakonec otřepne meč od krve, jen to šplíchne a schová ho na záda a rozhlídne se kolem a když dojde Beccy, tak sundá přilbu, aby na tu hrůzu nemusela koukat* neměl by...*odpoví tiše a podívá se na ni, místo chladně šedýma očima v barvě ocele je to spíš obloha těsně před bouřkou s černými blesky, jako zbytková energie stínu, což dodá těm dvěma slovům velmi znepokojivý nádech*

[Manori]

*zvedne pušku a vstane, mávne Beccy, že dobrý a leze dolů...za chvíli se k nim připojí, když přeskáče ten bordel tam a snaží se nevykoupat, akorát zaslechne Postrachův skřípavý proslov* trošku sis vyřval hlasivky, ne?*pousměje se, ale koukat do černého zbytku mraku se moc dlouho nevydrží, tak radši kouká na zbytek Daria*hm...radši se pojistíme...ustupte....*koukne na ně a chvíli se soustředí, pak začne místo obcházet, kreslí do vzduchu nad zbytky obrazce, které září ve vzduchu, dokud neuzavře kruh...ten se nakonec rozzáří chladným světlem, tak ostrým, že se musí odvrátit...když se otočí zpátky, není po Dariovi ani památky, jediná kapka krve, nic* Mno...lepší... při honu na černokněžníky člověk leccos pochytí...*osvětlí a koukne kolem* co s nimi?*dívá se na občas cukající se zbytky*

(hehe..a zbytek tam chodí se smetákem a uklízí ten borčus)

[Rebecca Altamirano]

Skoro před Postrachem couvne, jak si tak vykročí, ale ovládne se a zůstane stát. No dík, takhle je to mnohem lepší. Pousměje se trochu šišatě, když si sundá tu šílenost aspoň z hlavy. Pohled do jeho očí taky zrovna teď není nic moc pocit, ale pořád lepší než Stín. Když dojde Man, uculí se její poznámce o hlasivkách. No nedivila bych se, poprvé mě to málem sundalo taky. Zatváří se a pak se zadívá na Man. Super nápad, já teď radši nic podobnýho zkoušet nebudu, mohla bych taky třeba vyhodit do vzduchu půlku Ria. Ušklíbne se a odvrátí od té záře hlavu. Dobrá otázka, s likvidací takových ostatků nemám praktický zkušenosti, tak se obracím na povolanější. Koukne z Postracha na Man. Co s nimi obvykle děláte? Popravdě by mě nepřekvapilo, kdyby je sem někdo přiběhl posbírat a příští měsíc si to se mnou přijde znovu vyříkat. Ukáže na torzo, které přibodla mečem k zemi a myslí to jen zčásti jako vtip.