Christianovy pokoje - archiv

[Christian]

+on si naopak musí dát chviličku pauzu, protože má pocit, že se udělá jen z toho samotného vědomí, že je v ní, chvilku tak jen je, a oddychuje jí do ramene, ale když mu zašeptá do ucha, už to ovládat, nedokáže, chytne si ji za boky, aby mu po skříni nepopojížděla+ Ano. +vydechne skrz sevřené zuby, a začne do ní přirážet, tak jak mu to velí jeho vzrušení, prudce, hluboko a rychle, čelisti pevně sevřené a na krku mu vystoupnou šlachy, skrz stisknuté rty mu unikají vzdechy a steny, a jen se občas skloní, aby ji políbil na krk nebo olízl klíční kost, a je mu jasný, že takhle moc dlouho nevydrží, tak jí sklouzne jednou rukou do klína, a palcem se usídlí na klitorisu, který začne ne zrovna jemně laskat, protože chce její orgasmus prožít dřív než vlastní+

[Jasmine Clarvik]

+jemně se mu probírá vlasy a konečky prstů hladí stranu jeho krku, dokud jí poměrně v klidu oddechuje na rameni a spokojeně se usměje, když souhlasí, aby jí vzápětí donutil sténat pod útokem jeho vzrušení, tak jako snad nikdy předtím. cítí jak naráží do jejího těla, jak se v ní pohybuje zatímco se ona sama snaží zůstat v klidu, potlačit nutkání mu vyjít boky vstříc není lehké, ale podaří se jí to. nechá ho, aby tempo určil sám, aby si jí vzal, tak jak chce. pokrčí nohy a zapře se chodidly o šuplíky, stehna široce rozevřená. pouze se prohýbá pod jeho přírazy a vzrušením se slastí, kterou jí způsobuje. dlaněmi klouže střídavě po jeho pažích a po stěně, o kterou se téměř opírá, nabízejíc mu zároveň chvílemi výhled na její roztoužené tělo. a když jí začne laskat na tom nejcitlivějším místě jejího těla je naprosto ztracená. ze rtů jí uniká hlasité sténání a tvář se projasňuje zvětšujícím vzrušením a slastí, než mu dá to, po čem touží. vlna orgasmu jí překvapí, svojí silou a naléhavostí. projede jí tělem jako slastný šíp, vlna která jí protéká celým tělem a za sebou zanechává její tělo unavené a citlivé a trvá tak dlouho, až jí to přijde jako celá věčnost kdy nevnímá nic jiného než sama sebe a Christiana, nic jiného neexistuje, než ustoupí a zanechá její mysl příjemně malátnou+

[Christian]

+ten už nevnímá nic než ji a svoji touhu, ve spáncích mu buší krev a tepe v jediným imperativu a potřebě dosáhnout konečně vyvrcholení, tiskne jí boky, skoro až nepříjemně silně, a bere si rychlými tvrdými přírazy, dokud neucítí stahy jejího orgasmu, který okamžitě odstartujou ten jeho, ale ještě do ní přiráží, dokud ze sebe nedostane úplně všechno, a teprve pak jí poněkud padne na rameno, pořád hluboce pohřbený v ní, a se zavřenýma očima prudce oddychuje s pocitem, že to snad vytáh až z paty , a teprve po chvilce je schopen se aspoň trochu posbírat a vynahradit jí tu hrubost aspoň trochu něžným polibkem+

[Jasmine Clarvik]

+vnímá jeho vyvrcholení, které prodlužuje její vlastní a probouzí v ní takový zvláštní pocit štěstí, náklonnosti a lásky, kterému nerozumí, ale přesto jí něco říká, že naprosto přesně ví, co to znamená. obejme ho kolem krku a jemně se k němu tiskne, prsty se mu probírá ve vlasech a druhou rukou mu jemně přejíždí po zádech. nemluví, jen si v tichosti užívá dozvuky něčeho tak skvělého, jako je divoký sex, který jí rozbolavěl místa, o kterých ani netušila, že by bolet mohla, ale takovým příjemným způsobem. opětuje jeho něžný polibek a cítí jak jí zvláštní směsice štěstí, uspokojení a zamilovanosti protéká tělem až jí to vhání slzy do očí, což neshledává jako dobrý nápad. zamrká aby se uklidnil a stulí se mu tváří ke krku vdechujíc jeho vůni+ Myslím, že tě miluju. +zašeptá tiše nejistá si tím, co jí přivedlo k tomu svoje pocity vyjádřit nahlas a jen iracionální strach, že by se na ní za to mohl zlobit jí nutí schovat si jeho tvář u něj na rameni a pevně ho objímat+

[Christian]

+když se konečně trochu vydýchá, pomalu z ní vyklouzne a upraví jí spodní prádlo zpátky na své místo+ To bylo moc pěkné překvapení. +uculí se poněkud provinile a jemně jí ohlazuje křivky, nosem klouže po křivce hrdla a občas jí vtiskne letmý polibek na kůži na krku, a vypadá do toho tak nějak příjemně zabraný a vychutnává si tu postorgastickou chvilku, a nejdřív ho napadne, že ji nějak zranil, když vidí, jak jí poněkud vlhnou oči, a už už se nadechuje, že se optá, když mu teda poněkud vyrazí dech, tak zas naprázdno pusu zavře+ Myslíš? +uculí se a jen se na ni dlouze dívá, a pohled mu tak nějak změkne a zněžní, zvedne jí za bradu tvář k sobě, a přitiskne rty na její, a políbí ji, dlouze, vroucně a hluboce, a pak ještě jen tak hladí její rty vlastními, taky ji obejme a pevně ji k sobě přitiskne, a vychutnává si ten pocit mít ji u sebe v náručí, hladí ji dlaněmi po zádech, usmívá se pro sebe a občas jí vtiskne polibek do vlasů+

[Jasmine Clarvik]

+nespokojeně se zavrtí, když z ní vyklouzne, jako by nebyla celá, jako by byl příliš daleko, když není v ní a ten pocit se jí nezamlouvá+ Rozhodně můžu říct to samé. +usměje se na něj vesele a tetelí se štěstím, že se jí její překvapení povedlo a rozhodne se s takovými překvapeními chodit častěji. spokojeně přivírá oči a jemně mu ohlazuje paže a záda, tváří se mu otírá o krk a jen se s ním tiše mazlí+ Jo. +hlesne tiše a pokývá naprosto vážně hlavou+ Nikdy jsem nic takového necítila. Byla jsem poblázněná a zakoukaná to ano, ale tohle je něco jiného, tak nějak víc. +koukne na něj naprosto vážně, sama se ve svých pocitech pořádně nevyzná a ani neví, jak došla k tomu, že o nich nahlas mluví. ale když se jí dotkne a přitáhne si jí k polibku, zvláční a uvolní se, přitiskne se k jeho nahé hrudi a ztratí se v tom jedinečném polibku ve všech těch pocitech, které v ní už jen jeho pouhá přítomnost vyvolává, prsty zapletené v jeho vlasech, jak se jimi jemně probírá. a když se u něj ztratí v náručí, zavře oči a jen si vychutnává jeho blízkost tak dlouho dokud jí nezačne hrana komody tlačit do stehen a sezení na kusu nábytku nezačne být nepohodlný+ Co takhle postel? +zabrouká tiše a naprosto nevinně, protože je tak unavená že není schopná pomyslet na něco víc než je něžné mazlení+ Ta hrana... na čem to vlastně sedím? +koukne trošku zmateně na kus nábytku, na kterém je usazená v tý vášnivý smršti nějak nestačila zaregistrovat kde se vlastně ocitla+ ...docela tlačí. +dokončí myšlenku a vesele se na něj zazubí+

[Christian]

Budeš to praktikovat častěji? +zajímá se s entuziasmem, jakože on by rozhodně nebyl proti, naopak je více než ochoten jí podobná překvapení i financovat , poslouchá ji s přimhouřenýma očima, a měkce se na ni usmívá, a pak přikývne, chytne ji pod zadkem, a tak jak jsou ji odnese na postel, položí si ji tam, sundá si kalhoty, aby mu nepřekážely, a jen v trenkách si tam k ní přilehne+ Je to komoda. Mám v ní ponožky. +uculí se, a pak chvilku mlčí, a jen ji hladí+ Jasmine... +začne pomalu+ Ty jsi naprosto jedinečná mladá žena. Jsi krásná, a plná života, chytrá a pořád... nezkažená. +usměje se+ A já vůbec nechápu, čím jsem si zasloužil, že tu teď jsi se mnou. +opře si její hlavu o rameno, a zlehka ji hladí po vlasech+ A mít místo v citech někoho tak čistého, jako jsi ty, je... vážně neuvěřitelně zvláštní pocit. +vtiskne jí do vlasů letmý polibek+ Jsi tolik mladá a bezprostřední, a otevřená, a to co cítíš máš taky hned na jazyku... ale já takový nejsem. +podívá se přímo na ni, poněkud naléhavě, jak mu záleží na tom, aby to pochopila+ Mám dítě, a všechno, co dělám, musí brát ohled na ni. Protože co ovlivní mě jen trochu, má na její život ohromný vliv. A mám za sebou pár věcí, které mě ovlivnily, formovaly to, kým jsem, jak cítím, co si dovolím cítit, a jak to dávám najevo, a taky jak moc to říkám, nebo neříkám. Ale to neznamená, že je necítím. Prostě... potřebuju na věci čas. +pousměje se na ni omluvně, zaboří si obličej do jejích vlasů a nadechne se jejich vůně+

[Jasmine Clarvik]

+vesele se tiše zasměje+ Jo rozhodně to mám v plánu. +zazubí se na něj vesele a nadšeně to odkývá, když je tak nadšený jen z myšlenky, že by taková překvapení mohla praktikovat častěji. chytne se ho kolem krku a nohy mu obtočí kolem boků, aby jí mohl odnést a hezky se na posteli uloží nespouštějíc z něj pohled přímo klouzajíc zraky po každém centimetru jeho nahé kůže a usmívá se na něj tak něžně a láskyplně, než se mu přitulí k boku a obejme ho paží kolem pasu+ Já vím co je komoda, jen jsem netušila že jsme skončili na komodě. +zasměje se tiše a když jí tak vážně osloví, sama zvážní a koukne na něj trošku s obavou, když začne tak obšírně. nejdřív jí napadne, že je to konec, že udělala chybu když si nenechala své pocity pro sebe, ale čím víc ho poslouchá a přemýšlí nad jeho slovy, tak se uklidní a vypadá jen naprosto vážně a trochu zamyšleně, jak nad jeho slovy přemýšlí+ Já vím. +hlesne tiše a bezděky mu začne špičkami prstů ohlazovat bok, jak se ho potřebuje dotýkat+ Jsem si vědoma toho, že nejsi sám. Van tvoří velkou část tvého života a je naprosto pochopitelné, že na ní tvoje jednání má takový vliv a jsem si jistá, že vím jen o setině toho co tě v životě potkalo. +kousek se od něj odtáhne a zahledí se mu naprosto vážně do tvář+ Jen chci říct... nechci aby sis myslel, že na tebe tlačím. Nechci po tobě abys do světa vykřikoval jestli a jak moc mě máš rád. Ani po tobě nechci, abys mě pouštěl do svého života proto, že si myslíš, že musíš kvůli tomu, že víš co k tobě cítím. Chci abys mě do něj pustil, protože to sám chceš a až se tak stane, jestli se tak stane, tak já tu budu. +pohladí ho jemně po tváři a tak nějak zvláštně něžně se na něj usměje+ Jsem šťastná, že tady s tebou můžu být. Že se můžu snažit o to tě dělat šťastným. +pohladí ho zlehka po hrudi+ Prostě jen... máš času kolik jen budeš chtít. +vyžvejkne se nakonec obsáhle+

[Christian]

Komody máte doma taky? +uculí se, a jemně ji hladí, když ji tak poslouchá+ Přesně tak. Ona se mnou teď částečně žije, a její potřeby musí být vždycky prioritní, a bude to tak vždycky, nebo přinejmenším ještě tak deset dvanáct let. +varuje ji dopředu+ Podřizuju tomu svůj život, a jestli do něj chceš patřit, budeš se tomu muset podřídit taky. +řekne jí to na rovinu, tak nějak předpokládá, že je dost velká na to, aby se s tím vypořádala+ Nehodlám jí každého půl roku přivádět do života novou ženu a nutit ji si zvykat. +vysvětlí tak nějak obšírně, že jestli chce do jeho života, musí si to rozmyslet pořádně, protože to není něco, co by nabízel lehce+ Nemyslím si, že na mě tlačíš. +zavrtí hlavou+ Do světa... +pousměje se+ O svět jde vždycky až ve druhé řadě. V té první jde o mě. +zavrtí hlavou, že je těžší přiznat některý věci sám sobě+ A jsem rád, že to vím. +políbí ji na čelo+ Děkuju. +přikývne+ Zatím ti to jde docela dobře. +uculí se trochu+

[Jasmine Clarvik]

Jo tak nějak. +přikývne se smíchem, než opět zvážní a poslouchá ho pozorně a zároveň nad jeho slovy přemýšlí+ Jsem si vědoma toho, že Vanescca bude v tvém životě na prvním místě a přijímám to. Tak nějak jsem s tím smířená a není pro mě podstatné jestli jsem v tvém životě na prvním místě, jistě že to není něco co bych si nepřála, ale prostě... jsem šťastná, že do něj můžu vůbec patřit. Chápu, že je pro tebe tvoje dcera nejdůležitější na světě. +pousměje se jak se mu snaží trošku krkolomně vysvětlit, že jí bohatě stačí, když jí bude mít u sebe a ve svém životě+ Chápu. +přikývne naprosto vážně na fakt, že si vše musí rozmyslet pořádně jestli chce do jeho života, řekla by mu že to myslí vážně protože tak to cítí, ale něco jí říká, že to nejde vyjádřit slovy, ale činy, že mu něco takového musí dokázat nejen říct+ To je dobře, protože nic takového nemám v úmyslu. +pokývá s úsměvem hlavou, jako by jí spadl kámen ze srdce, že nenabyl dojmu, že na něj tlačí, protože to opravdu nechce a pokud by tomu tak bylo, litovala by toho, že nebyla zticha, takhle je jen šťastná+ To měla být metafora. +broukne s jemným úsměvem a jemně ho líbne na tvář+ Nemáš za co děkovat, tak to prostě je. Nechci svojí přítomnost a city něčím podmiňovat, chci abys mě měl rád takovou jaká jsem a takový jaký jsi ty. Nechci aby ses kvůli mě měnil, přestavoval svůj svět. Přijímám ho takový jaký je a jsem si vědomá toho, že někdy časem to nemusí být lehké, ale když dostanu čas, tak se se vším dokážu vyrovnat a přijmout. +trošku oklikou se mu snaží říct, že se nemění a tak nějak očekává, že jí přijme takovou jaká je bez přetvářek+ Jen se bojím toho, že... nevíš o mě všechno... jsou některé věci, které neříkám nikomu a pak jsou tu věci, které se bojím říct ze strachu, že nejdou přijmout. +sklopí smutně oči, myslí zejména na svoje rodiče, těžko příteli říct, že její rodič byl upír a vzápětí mu vysvětlovat jejich politickou situaci a jak do ní zapadá, že + Ani nevíš, jak moc jsem za to ráda. +usměje se na něj něžně, vědomí že ho dělá šťastným, dělá šťastnou i jí+