Zašívárna v nejvyšším patře

[Beatrix]

To asi jo...ono i..na slovensku je to o dost víc benevolentnější než tady v rakousku... +má tam i zplnomocnění a tak+ Určitě, +přikývne, že nechá+ tohle je jen pro vás, pokud teda chcete...můžeš si to rozmyslet...vím, že to není jen tak něco... Toho se určitě nebojím, +pousměje se na ty nesprávný ruce+ Jsou, jsou to lidi, kteří pro mě nedělají kvůli penězům a mají kontakty na další takový lidi, takže i kdyby nějakej pěšák dole selhal, najdou jinýho. +přikývne, že samozřejmě postrachovi ať to klidně řekne+ Děkuju. +koukne na ni vděčně+ Kdyby...sis to rozmyslela, nebo tak, stačí dát vědět. +zopakuje, páč fakt nechce Man do ničeho nutit+ Úplně nejnouzovější plán je Amon, ale..nechci ho do toho jednak tahat a druhak se bojím, že on není ta správná osoba, co by uměla řešit tyhle záležitosti. +napije se a konečně se trochu uvolněněji nadechne+ Koho by napadlo, že nejvíc práce dá kompletně pokrýt bezpečnost malýho děcka. +ušklíbne se tomu trochu+ Především v našich kruzích...+uxichtne se, že tam nikdy neví kdo bude v té době vlastně ještě naživu+

[Manori]

Dobře, to je dobře...jen že kdysi jsme měli problémy s jedním takovým finančníkem..co si myslel, že si může určité fondy přivlastnit...no, už si nepřivlastní nikdy nic.*usměje se nehezky a zaklapne kufřík* Fajn. Proberu to ještě s Postrachem, ale myslím, že nebude nic namítat. Navíc, už nějaké zkušenosti s dětma máme, takže...no, dětma, už je z něj pěkný puberťák...počkej, až Zuzka povyroste...*uculí se na Beu*Cha, no, tak Amon by se postaral, jen bych se trochu bála, aby to opravdu nebylo definitivní...*uchechtne se* Jo..a speciálně v našich kruzích...čili asi na celém LoSu tak stejně..*poznamená, že kdo tam nemá v něčem prsty, že* Kdyby něco, dám ti vědět, jinak to považuj za vyřízené. *mrkne na ni* já si to třeba někdy vyberu...*poznamená v žertu*

[Beatrix]

Pevně doufám, že v tomhle případě se nic takovýho nevyklube. To by bylo...nemilé... +napije se a zasměje se+ To bude teprve boj, co? Už to s hrůzou očekávám, dnešní děti sou napřed! Ale zatím se drží při zemi, jinak by to taky mohlo šlehnout semnou.
Prááávě...Amon..známe.... On je LoS vůbec...specifická oblast. +ušklíbne se tomu trochu+ Sem si myslela, že když jakoby opustím kouzelnickou oblast, bude všechno takový..jednodušší, přehlednější...a teda nějak sem se toho nedočkala. Tak třeba někdy...
S tím počítám! +že si to vybere+ Kdykoliv! +ujistí ju vážně+ Tak já tě nebudu už zdržovat, moc děkuju a vážně si toho vážím. +podívá se na ni+

[Manori]

Heh, no, to nezávidím. Ještě že nemusím nikoho vychovávat...*uculí se* dobře, takže domluveno.*zvedne se a zaklapne a sebere notes* no, spíš bych teď řekla, že naopak mimo kouzelnický svět je víc bordel...se to nějak přelilo...*zavrtí hlavou* sjedu s tebou dolů, tady jsem skončila. Musím najít zbrojíře, zas někam zalezl a něco vymýšlí, to je nebezpečné...*protáhne se* Od toho tady jsme, ne?*mrkne na ni a přivolá výtah*

[Beatrix]

Jestli bude "po mně"...+ušklíbne se+ tak si převychová ona nás! +směje se tomu a přikývne+ Díky, spadla mi další starost ze srdce! Joo to je život, asi se to za náma táhne! +mrkne na ni+ Á jé, člověk na ty poddaný musí furt dohlížet, co.. +uculuje se, sjedou dolů, tam se rozloučí a de si po svým+

[Manori]

*rozloučí se s ní na recepci a jde hledat zbrojíře, neomylně zamíří do skladů a dál do dílny, odkud se ozývá různé cvakání, nadávky a cinkot nábojů*

[Rebecca Altamirano]

+s hlasitým prásknutím se přemístí přímo do tohodle jejich hnízdečka a naprosto psychicky vyčerpaná se zhroutí na zem. Zprudka oddechuje, srdce jí stále divoce buší a krev jí bouří žilami, jakoby sama slavila, že nebyla prolita.+ Doprdele-doprdele-doprdele...+šeptá to jako mantru pořád dokola, dokud se trochu neuklidní. Zhluboka se nadechne, vydechne a na okamžik zavře oči. Pak vstane a přejde k zrcadlu, kde si prohlédne spáleninu od stříbra. Tiše sykne, když se jí dotkne a prokleje Jadea nejmíň do desátého kolene a sebe hned potom, za takovou školáckou chybu. Dojde si do lednice pro láhev Amonovy specialitky a třetinu do sebe obrátí na jeden zátah. Znovu se zadívá do zrcadla a trochu ji potěší, že rána hned trochu vybledla, ale pár dní tam nejspíš znát bude. Nakonec se schoulí do klubíčka na gauči u krbu, vyčaruje si deku a zachumlá se do ní, jako do bezpečného doupěte, kde nejsou žádná strašidla, ani rasistický psychopati a zírá do plamenů v krbu, dokud instiktivně nepozná, že začíná svítat. Až teprve potom usne neklidným spánkem, pronásledovaná sny z minulosti, té vzádlené i bližší...+

[Rebecca Altamirano]

+probudí se kolem poledne prudkým trhnutím, které je nejspíš následkem doznívajícího snu. Zhluboka se nadechne, pomalu vydechne a zamíří do sprchy, kde stráví následující hodinu a půl. Když se trochu osvěžená a klidnější vrátí do pokoje, převlékne se do volných černých ninja kalhot a černé košile a zamíří o patro níž do kanceláře+

[Rebecca Altamirano]

+přemístí se sem ze Slastí a dá si rychlou sprchu. Oblékne si kožené kalhoty se šněrováním vepředu, jednoduché černé tričko s výstřihem do "V" a přes něj si přetáhne pouzdro na browning. Zbytek času zbývající do schůzky s Jadem vyřizuje e-maily, pak hledá novinky a zajímavosti, které by mohli do obchodu objednat a nakonec projede pár realitních kanceláři, jestli nenarazí na svůj vysněný byt v Londýně. Když je chvíli před sedmou, vypne notebook, hodí na sebe dlouhý černý kabát, za pas si zastrčí Deagla a vyrazí do Tapu+

[Jade]

+Přijde jí smska ze skrytého čísla+ Jestli pořád toužíš po tom malém egyptském dobrodružství, pokoj 13, Hotel Lafayette, 20:00.