Já vím že jo. +usměje se a dá mu pusu+ Pro mě je to pořád trochu nezvyklý, mít někoho, kdo je na mý straně a s kým nemusím furt bojovat. +pohladí ho po ruce+ A schovávám si to na důležitý věci, ne na blbý židle, koho zajímaj. +zasměje se+ No jo, chci tě ukázat mámě. +pokrčí rameny, chytne ho za ruku a usměje se+ Tak se drž, jo? +stiskne mu ruku a přemístí je oba před hřbitov, přeleze branku, která je takhle večer už zamčená, a vede ho nahoru na kopeček, kde je plácek o velikosti hřiště na basket obehnanej nízkou zídkou, se zdobenou kamennou bránou+ Byrone, slib mi, že se na mě nebudeš zlobit. +skousne si ret nervózně+
Mámě? +koukne na ni trochu udiveně+ Já jsem myslel... jo aha. Jasně. Něco co bych měl vědět předem? Je duch nebo tak něco? +na chvíli si představí, jaký by to asi bylo mít za tchýni ducha, ale v klidu se nechá přemístit na hřbitov a přeleze s ní branku, trochu ji u toho osahává a pak, před tou jejich hrobkou na ni trochu zaraženě koukne+ Kočko, víš, že já se na tebe nezlobím nikdy. +povzbudivě se na ni usměje a pohladí ji po paži+