Přijímací pokoj

[Styx Lupin]

Man: Tak to je fakt výhoda... to noční vidění. To bych taky někdy v lidské podobě potřebovala +protočí oči, jak je ten lidský zrak nedokonalý+ A co ještě umíš, co jsi předtím neuměla? Jsi tak rychlá, že nezaznamenám pouhým okem tvůj pohyb? To mně vždycky fascinovalo +vzpomene si, jak jednou po Postrachovi zbyla jen šmouha+ No jo, a jak to má váš druh se sluncem? Koukám, že ti to nevadí. Vždycky jsem si myslela, že se upír se sluníčkem nekamarádí +kývne hlavou k západu slunce+ Tak pokud to v sobě stále cítíš a neztratilo se to úplně, určitě to chce čas, než se to popere s tvojí novou identitou. Sama jsi říkala, že se váš druh přizpůsobí původním schopnostem. Máš na to opravdu spooustu času +uculí se+ Hlavně, že jsi při té přeměně nepřišla o kouzlení. Neumím si tě totiž představit jako motáka +mrkne na ni vesele+

Remus: My a potvory? +pozvedne jakože překvapeně obočí, z čeho že je to podezírá, ale musí stisknout rty, aby se nesmála+ No právě... jak by se Amon doslechl, že máš doma Řízeček, hned by ti ho vzal +culí se a pak se k němu nakloní+ Mnohem víc se mi líbí ta tvoje Karkulka +pošeptá mu do ucha, Man nemusí všechno slyšet, že;)+ Nebo ta africká Jitřenka... to zní mnohem romantičtěji, než kus osmažené flákoty +dodá s tichým smíchem a pak se od něj zase odtáhne a zatváří se zadumaně+ No... nepopírám, že by to byla fascinující podívaná, ten boj vlkodlaka s upírem, ale jsem opravdu na vážkách, komu z vás dvou bych fandila +vrátí mu smeč a tváří se u toho naprosto vážně, i když má co dělat, aby nevyprskla smíchy+

[Manori]

Jo, to je jedna z věcí, která se fakt jakože hodí..*přikývne* no to přece nemůžu, prozradit všechno...*směje se* bych přišla o auru tajemné bytosti noci...i když, pravda, na mě ta noc nepasuje. Slunce nám nevadí vůbec. Klidně se můžu opalovat a jako bonus se ještě nespálím.*zazubí se* Má to co dělat s tím, že na rozdíl od světloplachých kolegů nejsme po smrti. Vlastně je to jen taková...vývojová evoluční odchylka od člověka. Změna spíš ze strany matky přírody než že by v tom byla magie. Proto nejsem závislá životem na svém stvořiteli nebo vládci, tak jako obyčejní mladí upíři ze Slastí. Ti, aby se vzbudili a rozeběhlo se jim srdce, potřebují moc, nebo magii, chceš-li, svého pána. To on je drží při životě. Když to neudělá, nebo je opustí...pak je to problém. Neplatí to ale u vyšších upírů. My s Postrachem na druhé straně tyhle pouta nemáme. Je pravda, že o sobě víme, jsme těsněji propojeni, a jestli to bude časem výraznější nebo to naopak zmizí, to je otázka. A ano, rychlá jsem opravdu dost.*usměje se a v příští vteřině sedí ve vedlejším křesle, jako by tam byla odvždycky, jen rozvířený vzduch se stopou parfému dokazuje, že se pohnula* Na Postracha to nestačí, ne když se opravdu snaží, na jeho kolegy v práci ano.*zazubí se* Zbytek se uvidí zřejmě časem. Náš druh by neměl blokovat to, co jsi uměla jako člověk, ale naopak to posílit.Tak snad to platí i pro čarodějky.*oklepe se* no moták bych fakt být nechtěla...to by mě asi kleplo. *zasměje se* Je taky trochu problém i to, že nevíme, kdo byla Postrachova stvořitelka. Čí krev sloužila k jeho proměně. Po přeměně došlo k dalším změnám, takže je vlastně první v naší linii, zakladatel, podobně jako J-C. Ale nějaký pozůstatek tam určitě je. I mezi naším druhem, resp. původním druhem, ze kterého jsme vzešli, jsou jisté schopnosti, které se takhle dědí. Když nevíme, kdo byl úplně původní, nemáme jistotu, co všechno ještě může přijít nebo naopak odejít. Ani Postrach není upírem dostatečně dlouho, aby mohl říct, že dál už se nebude vyvíjet. Navíc je to strašný skeptik, co se týče čehokoliv nadpřirozeného. *směje se* Nevěřící upír.

[Remus Lupin]

Právě proto...a já bych se fakt nechtěl pouštět s Pánem zla do křížku. *zavrtí hlavou* Tak víc? No když si to tvá romantická duše přeje...tak žádný flák masa...*odpoví šeptem a Man se tváří, že neslyší* Hááá, tak nevíš, komu bys fandila, jo? *nafoukne se naoko* No mimo úplněk by to asi v mém případě bylo jasné...*připustí* ovšem při něm...by si měli všichni zubatí dát pozor...mám nově objevený bojový režim a nebojím se ho použít...*znovu se zadívá na upírku před sebou a snaží se nesmát* znamená pro nás něco, že je Jean-Claude zakladatelem?*napadne ho, jak je tak poslouchá*

[Styx Lupin]

Manori: No to je vlastně fakt. To je jako výslech, s tím rozdílem, že odpovídáš dobrovolně a ráda +rozesměje se nad tím, jak z ní tahá rozumy+ Ale neboj, vůbec nic tím nesleduji, je to čistě jen zvědavost, jak to snášíš +ujistí ji+ Tak to tedy zírám, upírka se na slunci nespálí a já, člověk, jsem na slunci půl hodiny a už jsem červená jak nebelvírská vlaječka +kroutí nad tím nevěřícně hlavou+ Hm, když tedy nejste po smrti, proč je... Postrach studený? +ztiší hlas, co kdyby ji přes ty tlusté zdi uslyšel+ A ty... ty jsi taky studená? Můžu si šáhnout? +pak jen trhne hlavou dozadu, jak se Man najednou ozve za jejími zády+ Hm, rychlá... rychlejší je už jen Postrach a světlo +mrkne na ni s úsměvem+ Být upírem je, zdá se, velice výhodné. Samé klady, žádné zápory... až na ten jídelníček +poznamená+ A nedá se zjistit něco o tom vašem zakladateli? Nevěřím, že by Postrach neměl možnosti vypátrat to. Cože... ona je relativní možnost, že se mu budou jeho schopnosti ještě dál zdokonalovat? Promerlina, za pár desetiletí to bude pak skutečný postrach světa +polkne naprázdno+

Remus: +a Styx doufá, že Man nemá tak dobrý sluch, aby slyšela jejich šepot+ Ale musí to být opravdu působivé, ten boj dvou tak silných magických tvorů. Někdy bych to ráda viděla. Ale ne vás dva! +pohrozí jim varovně z legrace+ Nový bojový režim? Co to jako je? +pozvedne zvědavě obočí+ Jsi si opravdu jistý, že by si vlkodlak poradil s upíry? +tohle ji opravdu zajímá, člověk nikdy neví, co ho v budoucnu může potkat+ Jo, to by mně taky zajímalo... jak to je s tím JC – zakladatelem +otočí se zase k Man+

[Manori]

No jo, já jsem vlastně hrozně hodný upír...to máme v rodině.*cuká koutky* no, to se mi ted nepovede, spálit se...ale že bych se opálila...*koukne na sebe* ne, ředitelka vápenky navěky. To je celý Postrach...mrazivá osobnost.*uculí se a pak se natáhne a lehce se dotkne jejího předloktí. Je stejně studená* To je těmi změnami...biochemickými i genetickými...a to nejsme tak chladní, jako naši kolegové. Navíc, já to zvládnu maskovat.*než ji pustí, ruka se jí rozehřeje a přestane tak studit* Ale musím se na to dost soustředit. Nechci se kouzlem zase uvařit.*pustí ji a zase se narovná* Je to výhodné. Ale určitě není pravda to, že jsou to jen výhody. A nejen co se týče jídelníčku. Za každou vylepšenou schopnost platíme i oproti upírům našeho původního druhu. Za sílu a regeneraci musíme víc a častěji jíst, za rychlost zase spát, což oni až tak často nepotřebují...a stříbro kolem fakt nesnesu. Stačí trocha a už to je...asi jako bys ponořila ruku do rozžhaveného železa. Nepoznala jsem předtím nic tak hrozného...a to už mě trefily kdejaké kletby.Sice slyšíme trávu růst, ale postav mě na parket diskotéky a rozskočí se mu z toho asi hlava...Navíc, těch úžasných schopností nevyužiješ tak často. Obzvlášť když se pohybuješ mezi lidma, navíc v práci ještě notně podezřívavými. A magické zranění se taky hojí pomaleji, než normální...Tohle všechno využiješ, když je proti tobě nepřítel podobně silný, což se děje docela často. A tam jsou síly vyrovnané...nebo hůř. Pokud jsi sama a jich je víc.*vzpomene si na nedávný pobyt s Beccou a oklepe se* Všechno má dvě stránky. Kolik lidí upíry nesnáší, mají s nimi špatné zkušenosti a bojí se jich. Vlastně mají proč. Taky se někdy bojím, abych nepřehnala míru a někomu neublížila.

No, teoreticky. Musel by se vrátit tam, kde ho proměnili...najít dokumenty nebo někoho, kdo byl u toho a stále je naživu. Jedině tam budou mít čistý vzorek Postrachovy DNA potom, co byl čerstvě proměněný. Jedině s tímhle vzorkem by se dalo pátrat dál. *zasměje se* ne, že zdokonalovat, může se změnit...objevit v sobě jinou schopnost, nebo naopak o ni přijít. O tom, jak dlouho se upíří organismus vyvíjí, kdy sílí a kdy naopak slábne, o tom se dohadujou všichni okolo ale nikdo nebyl schopný přijít s důkazy. Takže my dva, jsme mimo tabulku. Ale myslím, že i kdyby v něčem ještě zesílil, vedlejší efekty už by mohly být nebezpečné...pro něj i pro okolí. Ale on je přece jen upírem už několik let, takže největší překvápka by měl mít za sebou.

No...zvíře na zavolání je schopnost, kterou si může osvojit každý vyšší upír, bez ohledu na to, jaké je jeho postavení v linii...jediné, co by mohlo mít vliv, je to, že jako zakladatel nepodléhá nikomu. *zamyslí se, jak by to vysvětlila krátce* Prostě, upír nemůže svému Sourdre de Sang odporovat. Je to jeho předek, stvořitel, z jeho krve pochází. Takže pokud by se J-C..vymknul kontrole, není tu nikdo, kdo by mu mohl poručit, kdo by ho ovládnul. Což je špatné. Na druhé straně, jeho původní Soudre de Sang Belle Morte nebyla nikdo, ke komu bys šla pro pomoc. Spíš je asi lépe, že má ted J-C vlastní linii a ona na něj nemůže. Belle ovládá všechny kočkovité šelmy...a myslím, že by nepohrdla jakoukoliv další šelmou, kdyby mohla. A určitě by ji zajímala i schopnost zvěromagie, obzvlášť, když to, v co se měníš, je lvice.*podívá se na Styx* Využila by všechno a všechny, aby se dostala k tomu, co chce. Vlky, své upíry v krevní linii...Takže ano, tím, že je JC pánem své vlastní linie, je silnější, ale zároveň je pořád lépe být vydán na milost jemu, než někomu jinému z Rady. Tam je to cvok vedle cvoka.

(edit: kruci, ta hubu nezavře taky, zaražte jí to někdo a doufám, že ted nekecá, už mám taky guláš v tom, co jde a nejde, čtu další díl Anity a je to čím dál větší chaos )

[Remus Lupin]

Styx: co, bojíš se, že bychom si pocuchali pěšinku?*zasměje se* No, to si ještě nejsem jistý, ale vzhledem k posledním událostem zjišťuju, že i něco takového v sobě mám. Sám? Nevím...asi bychom potřebovali být ve smečce. Jestli je pravda, co se říká, a já to nikdy nezkoušel, tak nevím, tak je smečka silnější, tím poutem, které sdílí. Než kdybys postavila velde sebe jednotlivé vlkodlaky a sečetla prostě jejich sílu. U upírů je koukám ta provázanost skoro až na škodu...když se můžou takhle ovládat a omezovat navzájem...zní to jako pěkně nechutná upíří politika...*ušklíbne se, jak jim Man vysvětluje, jak to chodí* a to mezi všemi druhy upírů...

[Styx Lupin]

Man: Tak to jsme dvě takové bledule. Popravdě taky moc nevyhledávám sluníčko, a to ani nejsem upírka. Ale rychle se spálím a slunce mi rádo dělá pihy na kůži +promne si mezi prsty lehce pihatý nosík, památku na africké sluníčko. Nepatrně se cukne, jak ji Man zastudí, ale drží+ Je to docela příjemné... v těchto vedrech +poznamená spokojeně+ Tak to je výhoda, že máte s Postrachem teď stejnou teplotu. Nemusíš si ho před spaním předem předehřívat +mrkne na ni pobaveně a uvědomí si, že Man už nestudí+ To je kouzlo? Vypadá to, jako bys měla schopnost přizpůsobit se teplotě toho, co právě držíš v ruce +poznamená na okraj+ Nic není zadarmo... jako všude. Ale zase máte výhodu, že i když jíte více a častěji, nepřiberete +mrkne na ni a pak pozorně poslouchá o jejich slabinách v podobě stříbra, ani Druhá rasa by to mučením z ní tak podrobně nedostala:D+ Ehm, ty slyšíš i trávu růst? +trochu se začervená v rozpacích, jestli slyšela ten jejich důvěrný rozhovor+ Magická zranění se špatně hojí i u nás. Ale vy máte mnohem lepší regenerační schopnosti, ne? Tak s tou slečnou Belle bych se jen velmi nerada seznámila. Jakoby nestačilo, že Remusovi hrozí potenciální nebezpečí ze strany J-C, ještě aby si i mně někdo přivolával. I když myslím, že by to byl asi trochu problém, jelikož nemám zvířecí podstatu. Ovšem v případě přeměny na zvěromága bych za to ruku do ohně nedala +zamyslí se+ No, vidím, že s upíry není radno si zahrávat. Jsou pěkně nebezpeční. Přesto nepatřím mezi ty, co je nesnáší. Ne že bych je měla ráda, ale nevadí mi. Jinak bych asi nechodila do Slastí, že? +zasměje se+ Kromě toho, J-C se ke mně choval velice hezky a mile, nemůžu si ani v nejmenším na Vyššího stěžovat.

Remus: Jistěže se bojím... o vás oba +mluví všeobecně+ ...ale u tebe je to ještě navíc osobní. Ale naštěstí vím, že vy dva byste si pěšinky navzájem nikdy nerozcuchali. Takže jsem klidná, že se tady minimálně dnes večer nic nesemele +uculí se+ To je moc dobře, žes v sobě objevil tu schopnost, alespoň teď víš, jaké jsou tvé možnosti a mohl bys to někdy v plné síle využít +naráží na jeho případný úplňkový střet s Vanessou+ A ty bys chtěl mít vlastní smečku... nebo jsi zarytý vlk samotář? +to ji opravdu zajímá+

[Manori]

No, to opravdu výhoda je...netřeba ho namáčet do teplé vody .... *směje se* To snad by se nám nemělo povést...přibrat. Prý si nedokážeme dělat zásoby. Což se ti může i vymstít.*pokrčí rameny. Nj, Druhá rasa už si to mučením prubla * Hm...né doslova, ale oproti jiným upírům slyšíme víc. Bohužel...zkus pak někde usnout.*protočí oči a to, jestli slyšela nebo neslyšela jejich hovor přejde* Ne, se signorou Belle bys opravdu se setkat nechtěla...a já taky ne.*nakrčí nos* To on J-C umí, chovat se mile...*přikývne a musí se pousmát* Hm...vlastně...*podívá se na hodinky* už by mohl být za chvíli vzhůru.

[Remus Lupin]

To buď klidná, na návštěvě se většinou nervu...*usměje se* To je pravda...třeba i budu muset. *pochopí její narážku* Já jsem byl vždycky samotář...však Man ví, ale teď...nakonec zjišťuju, že by to mohlo mít výhody. Akorát jsem tady jako vlkodlak stejně dost sám. A mám tebe. To mi stačí.*mrkne na ni a podívá se na Man* už? Nevěděl jsem, že může vstanout takhle brzy...to abychom jsme se pomalu chystali...

[Styx Lupin]

Man: Tak jsem tě dneska pěkně proklepla, přitom jsem to vůbec neměla v plánu. Ale když chce jeden pomoc od upírů, měl by o nich radši něco dopředu vědět +zasměje se+ No jo, ani jsem si v tom zápalu rozhovoru nevšimla, že se setmělo. Tak pomalu vyrazíme do jámy lvové +zvedne se+

Remus: Já myslím, že žádnou smečku nepotřebuješ. Jsi dost silný na to, aby sis poradil sám. Sám jsi mě o tom nedávno přesvědčil +usměje se na něj a jen stěží se udrží, aby ho nepolíbila+ Tak půjdeme. Doufejme, že to všechno dobře dopadne +stiskne mu ruku a už ji nepustí+