Salón

[Locke Lamora]

No jasně, to je na tobě že jo, je to tvoje ségra. +usměje se+ Já akorát říkám, že by mi to nevadilo. A řek bych, že by se jí tam líbilo. +pokrčí rameny+ Muselo by se to teda nějak vymyslet, protože do chrámu bysme ji vzít nemohli. +přikývne+ no my obdarováváme chudý, na Perelandrův svátek. +přikývne+ No tak si to nech. +zazubí se, že na to fakt tlačit nebude+

[Wenai Lafayette]

No jo, ale to musim přemejšlet. +zatváří se strašně bolestně+ Tak nějakejch devět let, co umřela matka a třináct co otec? +odhadne to+ Tak ji můžeme vzít do toho mího domu. +navrhne+ Ale zatím to necháme uzrát, jo? +koukne na něj, ať ji tam nebere hned zítra+

[Locke Lamora]

Tak dobře, tak o tom teda nepřemejšlej. +zazubí se, přitáhne si ji před sebe a opře si ji o hrudník, a na chvilku zazmatkuje, protože utěšovací řeči mu moc nejdou+ Miluju tě, víš to? +pošeptá jí do ucha potichu+ To by asi šlo. +přikývne+ Jestli ti nevadí poslouchat ty dva cvoky, až ji přijdou v noci navštívit. +zazubí se+ Jasně, je to na tobě. Nedělej si s tím starosti. +uculí se+

[Wenai Lafayette]

Vím. +usměje se na něj a přitulí se k němu+ Ale můžeš mi to říkat často, ono se to totiž děsně pěkně poslouchá. +natáhne se a dá mu pusu na tvář+ Tak někam v noci zmizíme. +navrhne+ Třeba do skleněné zahrady a odtud zas budeme rušit někoho jinýho. +uculí se a v očích má veselý světýlka+

[Locke Lamora]

Budu ti to říkat často. +slíbí slavnostně a dá jí na to pořádnou pusu+ Myslíš, že se to neoposlouchá? +uculí se+ No... tam už jsme dlouho nebyli, co? +zasní se trochu, ale radši na to honem přestane myslet, aby ji za chvilku nezačal tlačit do ledvin+ Doufám, že to tam nezačali víc hlídat, když nás tam posledně málem sebrali stráže. +zazubí se+

[Wenai Lafayette]

Dost o tom pochybuju. +usměje se na něj+ Ale asi máš pravdou, třicetkrát denně by to mohlo stačit., +zazubí se na něj, aby bylo jasný, že je to vtip+ No právě, nebyli. +uculí se na něj a poněkud víc se k němu přitulí neboť začala myslet na to samý, co on+ Nás stejně nechytnou, Locke. +usměje se poněkud prohnaně+

[Locke Lamora]

No kdyby náhodou, tak dej vědět, a já vymyslím nějakej jinej způsob, jak to říkat. +zazubí se+ Já bych to viděl tak po každým jídle. +uculí se+ Tak tam zajdem, až budem v Camorru. Kouknout na hvězdy, omrknout kašnu a tak. +zazubí se spiklenecky+ Víš co? +vzpomene si, když se tak baví o camorru+ Jeanovi se líbí ta tvoje služebná. Jakože fakt. +uculuje se jak malej kluk+

[Wenai Lafayette]

Jo jo, při dezertu, to bude akorát. +zasměje se+ No tak to jsem si už všimla. +zasměje se+ NO, když bude chtít, tak proč ne. Ale ne, že mi ji odvede. +koukne na Jeana+ Je to spolehlivá holka a najít v Camorru pořádný služebnictvo, to není jen tak. Je to tam samej zloděj. +zasměje se+

[Locke Lamora]

Tak já si to budu pamatovat. +uculí se a dá jí pusu do vlasů+ no ale jako ne líbí jako líbí. +zahýbe obočím+ Jakože je do ní fakt zakoukanej. +zazubí se+ Konečně taky a chvilku vypadne z tý svý knihovny. +usměje se+ Kam by ji asi odved, hm? Do chrámu těžko. +uculí se+ No a jak víš, že to není taky zlodějka? My na to vůbec nevypadáme. +zazubí se+

[Wenai Lafayette]

No v to taky doufám. +zasměje se+ Nechci mít pak na krku ubrečenou služku. Ale to ne. +zavrtí hlavou+ Jean je fajn a pochybuju, že by něco takovýho udělal. +usměje se+ No to doufám, že není. Kdyby jo, tak už sme na to snad přišli ne? +koukne na Lockeho trochu vyděšeně+ Víš co? Pojď do pokoje, jí ti ukážu tu mapu k tomu drahokamu.