Cafeteria

[Styx Lupin]

+najednou jí padne do oka jeden úžasný dort, takový stylový a silně aktuální+ Tenhle si vezmu +ukáže na něj a když jí ho prodavačka zabalí do krabice, zaplatí, vezme dort a spokojeně odkráčí z krámu+

[Victoria]

+přemístí se kousek za kavárnu do prázdný uličky, uhladí si sukni a vleze dovnitř, rozhlídne se okolo a usměje se, když uvidí, že David už tam je; sedí u stolku skoro v rohu s kávou před sebou, oblečený v padnoucích černých džínách a světle modré košili s lehkým sakem, a když si jí všimne, usměje se a zamává, aby upoutal její pozornost+ Ahoj. Promiň, že jsem tě nechala čekat. +uculí se na něj, když dojde ke stolku+ Teda můžu ti ještě tykat, že jo? +ujistí se pro jistotu+

[David Combeferre]

Ahoj. +usměje se, když k němu dojde, a vstane, aby se s ní přivítal, takovým polovičním objetím a polibkem na každou tvář+ Jistěže mi můžeš tykat. +přikývne, že to je samozřejmost, pomůže jí z kabátu a pověsí ho na věšák+ Mám pocit, že my dva už si vykat nemusíme. +zasměje se+ Dáš si kávu? +zajímá se, a když souhlasí, objedná jí capuccino a čokoládový dort+ Tak jak se vůbec máš? Slyšel jsem spoustu drbů, ale víš jak to je. +pokrčí rameny, že ne všemu se dneska dá věřit+ Ale koukám, že to s tou svatbou bude pravda. +pousměje se, když jí koukne na snubák na prsteníčku+
No jo, našla jsem jednoho co mě uhnal. +zazubí se Vicky a přikývne+ ty pořád nic? +zvedne pobaveně obočí a poukáže na jeho holý prsty+
Já umím dobře kličkovat. +zazubí se na ni zpátky+ Ale gratuluju. A úplně maličko závidím. +uculí se+
Ale, nějak pochybuju, že máš nedostatek nabídek. +zašklebí se na něj vesele+
Asi jsem trochu moc vybíravý. +pokrčí rameny s úsměvem+ Proč ses chtěla sejít? +zajímá se+ Ne že bych tě nerad viděl, ale po osmi letech jsem to tak úplně nečekal.

[Neferet]

+přemístí se kousek od místa určení a trošku se ještě courne ulicí, jak se uklidňuje a snaží se zbavit nervozity, přeci jen něco takovýho nedělá každý den. nakonec ale vejde do kavárny, prohrábne si zlehka rozpuštěné vlasy, aby z nich dostala pár vloček a zachumlaná do kabátu přelétne pohledem zaplněné stoly pod záminkou hledání volného místa, které tak nějak nevidí páč je slepá a navíc o volný stůl jí ani tak nejde+

Spoiler: show

[Victoria]

Přinesla jsem ti zpátky ty šperky, jsou trochu moc cenné na to, aby se na ně na panství prášilo. Třeba je ještě využiješ. +usměje se na něj, strašně nenápadně se rozhlídne, a všimne si Nef ve dveřích+ Páni, co ta tu dělá? +podiví se ukázkově+ Omluv mě na vteřinku. +usměje se na něj+ Neferet? +houkne na ni nějak elegantně přes kavárnu a zamává, aby upoutala její pozornost+ Ahoj. Co ty tady? +usměje se, a krátce ji obejme+ Promiň, +obrátí se zpátky na Davida+ Tohle je moje kamarádka Neferet. +představí mu ji+ A tohle je David, můj starý známý. +představí zase jeho+

[David Combeferre]

+ten nestíhá koukat, co se to tam děje, ale nutno přiznat mu k dobru, že se celkem rychle zorientuje+ Velice mě těší. +usměje se na nově příchozí, potřese jí rukou a pak jí na hřbet vtiskne naznačený polibek+ Posadíte se k nám? +zajímá se, jestli má shánět ještě jednu židli, ale na odpověď v podstatě nečeká a jednu si u stolku vypůjčí, a pomůže jí z kabátu+

[Neferet]

+čím dál tím víc se mračí, když se zdá, že všechny stoly jsou obsazeny, když na ní někdo zavolá. chvíli nechápavě, ale když jí pohled padne na Vicky, tak se na ní překvapeně usměje+ Vicky. +mávne na ní zpět a propluje k ní kolem stolku, aby jí mohla obejmout+ Já? Jen jsem přišla na skvělou čokoládu, co tu dělají. Potřebuji po dlouhé době zase na chvíli mezi lidi. +usměje se na ní a trošku zmateně koukne na jejího společníka+ I mě těší. +usměje se na něj nakonec a jeho nabídkou vypadá zaskočeně+ Já... nerada bych vás rušila... ale tak... na chvilku, když jinak nedáte. +souhlasí nakonec a nechá si pomoc z kabátu+ Děkuji. +pousměje se a elegantně se usadí na židli+

[Victoria]

Nerušíš, my neřešíme nic důležitýho. +usměje se, a přivolá číšníka, aby si mohla objednat co chce+ David a já se známe už dlouho, ale pěknou dobu jsme se neviděli. +poznamená s úsměvem+ Ani jsi mi nestihl říct, co je nového u tebe. +obrátí se zpátky k němu+ Mluvila jsem s Collette, prý má další dítě? +zajímá se+ Prej už žije natrvalo v americe? Nemám vůbec přehled. +usměje se, a zamíchá si do kafe cukr+

[David Combeferre]

V pořádku. +přikývne souhlasně, že mu nevadí, když si přisedne+ Odkud se znáte? +zajímá se zdvořile+ Myslím, že se ještě neznáme, ve společnosti jsem vás nepotkal. +pousměje se+ To je pravda, už mají kluka, a teď se jim narodila holčička. Její muž tam pracuje na Mezinárodním odboru amerického Ministerstva, takže se tam přestěhovali, zatím natrvalo. Ale křtiny budou dělat tady, když je tu celá rodina i přátelé. Tam se určitě uvidíme, ne? +usměje se+

[Neferet]

+objedná si u číšníka teplou bílou čokoládu, aby neseděla na suchu a z toho přecházení venku potřebuje trochu zahřát+ Odkud? No... +hlesne zamyšleně, jak si na to potřebuje hned vzpomenout+ ...přijde mi to jako věčnost, ale bylo to na jednom večírku, chvíli potom, co jsem přijela do země. +usměje se na Vicky a pak na Davida+ To je dost pravděpodobné. +souhlasí s ním, že jí zajisté ještě nikdy nepotkal+ Nechodím moc mezi lidi, jednak na to není tolik času a pak, když je člověk z daleka, těžko se dostává do společnosti. +pokrčí výmluvně zlehka rameny+ Collette? To je vaše sestra? +zajímá se nenuceně+