Obývací pokoj s kuchyňským koutem

[Christian]

+uloží malou do postýlky, potichu za sebou zavře dveře, nastaví si mentální alarm, aby ho varoval až se probudí, a pro jistotu dá na dveře odhlučňovací kouzlo, protože tuší, že dostane sprda. svlékne si sako a sundá kravatu, rozepne první dva knoflíčky a vyhrne si rukávy k loktům, dojde do obýváku a nalije si na dva prsty ginu, ani to s ničím nemíchá, padne do křesla, a vypije polovinu na jeden lok+

[Jasmine Clarvik]

+koukne po něm, když vyjde od Van z pokojíčku, ale pak stočí pohled zpět ke stromečku. nemá v plánu vyvádět, jelikož má pocit, že si za všechno může sama+ Nechtěla jsem, aby to takhle dopadlo. +hlesne po chvíli pohled upřený na jednu hodně třpytivou kouličku+ Omlouvám se. Měla jsem se lépe ovládnout. +tvrdohlavě odmítá spustit pohled z ozdoby+ Už chápu, proč mě nikam nechceš brát. +hlesne tichounce+

[Christian]

To já taky ne. +poznamená+ Myslím že dnes nebyl zrovna ve formě nikdo. Co kdybychom to smazali? +zavrtí hlavou a dopije svoji skleničku+ Ale tak to přece není. +zavrtí hlavou a odmlčí se, zatímco natáhne ruku aby si rovnou přivolal celou flašku+ Vážně chceš takhle žít? +poznamená po chvilce+ Bojovat o každý večer? +zeptá se tiše+

[Jasmine Clarvik]

Jo máš pravdu. To bude asi nejlepší. +pokývá souhlasně hlavou, že bude nejlepší to smazat a zapomenout na to, i když vzpomínky zůstanou, těch se nezbaví+ Ale ano... každou chvíli předvádím, že se neumím dostatečně chovat ani se ovládat. +povzdechne si tiše, ale když vypustí z úst takový dotaz stočí k němu pohled a zamračí se+ Přemýšlela jsem nad tím. +promluví po chvíli a posadí se+ To že o tom nemluvím, ještě neznamená, že o tom nepřemýšlím. Ale došla jsem k názoru, že jo. Chci. +odpoví na jeho dotaz naprosto vážně+ Protože mě to za to stojí. Ty. Vanesska. My. +upírá na něj vážný pohled+ Otázkou je, jestli to chceš i ty nebo jestli chceš abych zmizela z vašich životů. Protože jestli chceš abych šla, tak to řekni hned. +těžce polkne, když si uvědomí co vypustila z úst, ale mlčí, nevezme to zpět+

[Christian]

Jak říkám, myslím, že jsme to přehnali a neovládli všichni. +zavrtí hlavou+ tak se za to tak nebičuj. +pousměje se na ni a dolije si skleničku, zamyšleně zakrouží zápěstím a sleduje, jak se čirá tekutina převaluje ve skle+ Dobře. +přikývne potom, že to slyší a bere v úvahu, a chvilku mlčí, načež do sebe skleničku obrátí+ Ne vždycky na tom, co chci záleží. +poznamená potom, co polkne+

[Jasmine Clarvik]

+posmutněle pokývá souhlasně hlavou, jakože se bude snažit se nebičovat a nevyčítat si to a pak se na něj měkce pousměje+ Blbost, Christiane. +zamračí se na něj a zavrtí nad jeho poznámkou hlavou+ Mě vždycky záleží na tom, co chceš. +posadí se na gauči čelem k němu a mírně se k němu nakloní+ Co chceš, lásko? +zeptá se znovu+

[Christian]

+obočí mu poposkočí, když na něj tak vyjede, ale jenom pokrčí rameny+ Chci mít možnost přestat to řešit. Chci aby stačilo chtít. +nadechne se, aby ještě něco dodal, ale pak zaklapne pusu a zavrtí hlavou+ Musím se s tím prostě nějak poprat. Tohle všechno... je to špatně načasovaný. Zase to se mnou bude snesitelnější. +usměje se+

[Jasmine Clarvik]

+tiše si povzdechne a zhluboka se nadechne aby se zase uklidnila a nebyla tak nepříjemná+ Jestli chceš, tak to nemusíme řešit. Stačí si jen říct. +koukne na něj a trochu se k němu natáhne, aby ho pohladila po noze+ Víš, že se mi můžeš se vším svěřit, že jo? +koukne na něj naprosto vážně jelikož jí neušlo, že zřejmě neřekl vše co chtěl, ale nechce to z něj tahat násilím+ Ale o to přeci nejde, jestli jsi nebo nejsi snesitelný. Nejsem z cukru, něco vydržím... nejsi na to sám, Christiane. +měkce se na něj pousměje a zlehka pohladí po ruce+

[Christian]

Já nemyslím teď s tebou, ale vůbec. Chci normálně žít, mít normální rodinu, svoji práci, to přece není tolik. +pokrčí rameny+ Já vím. +přikývne, a tak posmutněle se pousměje+ Chci říct, že svátky mají na všechny v naší rodině dost negativní dopad, takže jsme poměrně nesnesitelní. Zvlášť když se sejdeme všichni pohromadě. +ušklíbne se trochu+ Jsou věci na které vždycky budu sám. +usměje se měkce+

[Jasmine Clarvik]

Není, to je pravda. +souhlasí s ním a zlehka pokývá hlavou, vstane a obejde jeho křeslo než mu stane za zády+ A těžko určit co je normální. +broukne a dlaně mu položí na ramena, aby mu trochu namasírovala krk a aspoň ramena+ Jo to jsem si stačila všimnout. +ušklíbne se trochu, nenápadně aby si toho nevšiml+ Ale nemusí to být. +broukne a jemně ho líbne na temeno začínajíc s masáží+