Obývací pokoj

[Garett Rivery]

+sleduje její tvář, naslouchá jejímu dechu a tlukotu jejího srdce. jako rajská hudba naplňujícího a dávající mu pocit, že je celý. má u sebe svoje slunce, které po něm touží, kterému se líbí to, co jí ukazuje. dech se mu zadrhne ve chvíli kdy pohlédne do jejích očí, ve kterých zří vše co si tak moc přál v jejích očích kdy vidět. dech se mu nepatrně prohloubí, když vstane a vydá se k němu. zvedne ruce a zlehka jí pohladí po pažích očekávajíc, co udělá. co by dal za to, aby jí mohl číst myšlenky. srdce mu tluče o závod, když se ho poprvé tak dotkne, svaly se zavlní pod jejími prsty a jeho pohled jí sleduje, když kolem něj obchází. ne že by jí nevěřil, ale chce vidět její tvář s přimhouřenýma očima vnímají každý byť letmý dotek jejích prstů. z hrdla se mu vydere tiché souhlasně a trošku vzrušené vrčení. je tak blízko, jen zvednou ruku a dotknout se jí. ale stojí na místě, nehnutě, jen dech zrychlený a vzrušení čím dál víc vířící celým jeho tělem, alespoň do chvíle, než stane opět před ním. zvedne ruce a špičkami prstů jí přejede po pažích. pohledem vyhledá její přičemž se dělí o to co se mu leskne v očích, vzrušení a cit, který je hluboký natolik, že zůstane až do jeho smrti. udělá k ní krok, zaplní tu nepatrnou mezeru mezi jejich těly, aby si jí k sobě mohl přitisknout, obtočit ruce kolem jejího těla a rty vyhledat její v něžném, ale přesto vášnivém polibku+

[Cairo]

*Utápí se v pohledu a ve všem, co se v něm zračí. Když se zmocní jejích rtů, jednu dlaní položenou na jeho zátylku si přidržuje jeho hlavu u sebe, druhou ruku mu obtočí kolem pasu a přejíždí s ní po jeho zádech. Pootevře rty v němém pozvání, sklouzne po jeho zádech níž, až se její dlaň usadí těsně nad lemem kalhot. Tělem se jí šíří vlny vzrušení.*

[Garett Rivery]

+prsty jedné ruky zaplete do jejích vlasů druhou putujíc po jejích zádech. drží si jí pevně u sebe, vnímá její teplo, její rychle tlukoucí srdce. podpořený jejím němým pozváním prohloubí polibek. posadí se na gauč stahujíc si jí k sobě rozkročmo na klín, oddalujíc se od jejích rtů jen na nezbytnou chvíli nutnou k nadechnutí+ Ach Cai... +vydechne roztřeseně se vzrušením zavrčením v pozadí. dlaněmi jí putuje po zádech až na zadeček, ale víc si nedovolí, i když jeho vzrušení stoupá s každým jejím dotykem+

[Cairo]

*přitiskne se k němu, sevře kolena kolem jeho boků, jak mu chce být co nejblíž. Sukně se jí vyhrne, takže zakrývá stěží horní půlku stehen. Zasténá do jeho úst, když se jejich jazyky střetnou a naplno se ponoří do toho polibku. Když se odtáhne, aby jim oběma dopřál trochu kyslíku, opře se čelem o jeho, jednou rukou sjede z jeho krku dolů a její dlaň spočine na jeho prsou. Ten pohyb způsobí, že jí jedno ramínko šatů sklouzne z ramene a výstřih tak na jedné straně odhalí světlou pokožku skoro až k bradavce. Ani si toho ale nevšimne a znovu uchvátí jeho rty, jako by bez nich nepřežila déle, než pár vteřin*

[Garett Rivery]

+prsty mu bezděky zabloudí na odhalenou kůži jejích stehen, tak sametovou a hebkou. pohladí je, sevře v dlaních a prsty vklouzne pod látku sukně. přitáhne si jí k sobě, přitiskne si blíž, když si jí usadí na klín, tak, že přes kožené kalhoty může cítit, jak je z její blízkosti vzrušený. snaží se to trochu rozdýchat, když se opírají čelem, ale klouzající ramínko jejích šatů zafixují jeho pohled. jemně se dotkne špičkami prstů jejího ramene, zlehka klouzajíc po kůži těsně nad látkou šatů, stále níž a níž, než přitiskne dlaň mezi její ňadra a vyjede jí po hladké kůži na rameno a za krk, aby si jí k sobě mohl přitáhnout k dalšímu polibku+

[Cairo]

*Jeho ruce na její nahé kůži ji doslova spalují. Mohla by ho líbat snad do skonání světa, nemůže se nabažit dotyku jeho rtů, jeho chuti. Ale někde v koutku mysli jí hlodá myšlenka, že by na to takhle zhurta jít neměli. Když si ji přitáhne blíž a jeho vzrušení se dostane do přímého kontaktu s jejím klínem, z hrdla se jí málem vydere jakýsi žádostivý zvuk, ale na poslední chvíli ho potlačí. Cítí, jak balancuje na hraně, v hlavě jí běhají obrazy, ve kterých jako kouzlem mizí dvě vrstvy látky mezi nimi a ona se nadzvedne a nasedne na něj, a už ta představa málem stačí k tomu, aby se vykašlala na všechno a poddala se tomu, ale ovládne se, opře se mu dlaněmi o ramena a trochu se odtáhne.* Měli bysme... *vymáčkne ze sebe přerývaně* měli bysme asi trochu zvolnit, *ztěžka oddechuje, oči ztmavlé touhou, ale skloní se a naposledy krátce přitiskne rty na jeho. Je to polibek něžný a taky trošku omluvný, načež z něj sklouzne stranou a upraví si šaty. Zvedne k němu oči, trošku s obavami, co on na to, a pohled na něj, rozvaleného v polštářích, s prudce se zvedající hrudí, zarudlými rty a nepřehlédnutelnou boulí v rozkroku, ji málem přiměje vrhtnout se na něj a dokončit, co začali, ale nějakým zázrakem se jí podaří se ovládnout.*

[Garett Rivery]

+naprosto ponořený v pocitu její blízkosti, vychutnávajíc si její rty a pocit jemné hřející pokožky pod prsty. z hrdla mu unikne tiché zavrčení, když se otře o jeho klín, cítí její váhání, ale přes vlastní vzrušení a pocit opojení z toho, že mu něco takového dovolí, ho téměř nevnímá, až když se od něj odtáhne a všechno je najednou pryč. jen nechápavě zamrká neschopný pochopit, co se to děje, proč je najednou tak daleko a proč říká něco takového. zamrká, jednou, dvakrát pokoušejíc se uchopit vlastní rozum a začít myslet. stočí k ní pohled tmavých trošičku vlčích očí, které se pomalu vrací do normálu, ale celé jeho tělo zůstává napjaté a vzrušené+ Máš pravdu... +vypadne z něj na chvíli trošku vrčivě, jak viditelně bojuje s vlkem v sobě, který nechce dopustit, aby přestali+ ...takhle si to nezasloužíš. +vypadne z něj, když se vymrští na nohy a zvedne ze země svojí košili+ Půjdu se trochu projít. Za chvíli budu zpět. +houkne na ní tiše, aby si nemyslela, že se na ní zlobí, jen potřebuje rozchodit tu bouli v kalhotách a zkrotit vlka v sobě, když vyjde ze dveří ven+

[Cairo]

*Trochu zmateně sleduje jeho mizející záda. Bez jeho tepla je jí najednou chladno i v teplém středomořském večeru. Schoulí se na pohovce, přitáhne kolena k tělu a přes ramena si přehodí deku, kterou jí předtím dal. Natáhne se pro hrnek s čajem a sevře ho v obou dlaních. Ještě je teplý. Náhle má pocit, že je všechno špatně, že ho neměla nechat odejít, ale nemůže dělat nic, než tam sedět, sledovat, jak se v pokoji pomalu stmívá a čekat, v jakém rozpoložení se vrátí.*

[Garett Rivery]

+je venku zhruba hodinku, kdy se prochází po pláží a v lese, nakonec procházku vzdá, svlékne se a rozhodne se vyřešit nesoulad s vlkem tím, že se promění a stráví v jeho kůži další hodinu, dokud se plně neuklidní. nakonec se vrátí v lidské podobě, opět oblečený a upravený, všechny knoflíky pozapínané, s kyticí lučního kvítí jako omluvu za své chování a tiše zaklape na dveře+

[Cairo]

*Čaj už dávno dopila, úplně se setmělo a Garett pořád nikde. Chvíli přemýšlí, že by se vrátila do sídla, ale cítí se úplně vyždímaná a nemá chuť se ani pohnout. V hlavě jí hlodají pochybnosti, dokonce ji napadlo i že mu šlo jenom o to jedno, a když nedostal, co chtěl, zmizel a už ho neuvidí. Choulí se na pohovce, cítí se mizerně. Přestože to byla ona, kdo to zarazil, připadá si opuštěná a odmítnutá. Po tváři jí sklouzne slza a v zápětí druhá. Minuty ubíhají. Když se ozve zaklepání, trhne sebou a zvedne hlavu.* Garette? *ozve se nejistě a rychlým pohybem si otře tváře. Doufá, že je to on, hůlku nechala v sídle a ve svém současném rozpoložení si připadá obzvlášť zranitelná.*