Výlet na Manhattan

[Vanessa]

Basket? Víš, že jsem na něm ještě nikdy nebyla? +zaujme ji jeho návrh+ Jacobe, vážně si nedělej starosti. Ať mně vezmeš kamkoliv, buď si jistý, že se mi to bude líbit. Všude to bude lepší než to, na co jsem byla doteď zvyklá, opravdu +pohladí ho po ruce, aby ho ujistila, že to myslí opravdu vážně+

[Jacob Downly]

Dobře. +přikývne s úsměvem+ Půjdeme teda na basket. Kouknu se na net, kde a v kolik hrajou. Tady vždycky někde hrajou. +pousměje se a vytáhne z jedný police laptop a na stole ho rozdělá a chvilku hledá+ Ve dvě. +koukne na ni+ Máme fůru času. Tak se půjdeme zatím projít. +objedná lístky online a laptop zase schová a jde se oblíct pořádně+

[Vanessa]

Super. Tak já si zatím jdu poskládat věci do skřínky a převléknout se +zatímco Jacob hledá na netu, vyklidí si kufr a pak se jde do koupelny obléct to něčeho teplého, když je venku taková zima. Po chvíli vyjde, nabalená jako na Sibiř+ Tak já jsem připravená +zamumlá zpod vysokého roláku+

[Jacob Downly]

+ještě si vezme mobil a peněženku a obleče si bundu+ Dobře. +přikývne s úsměvem+ Tak jdeme. +podrží jí dveře, sjedou spolu dolů a na ulici vyrazí druhým směrem než včera, takže jdou od parku na druhou stranu. Kolem choděj lidi, taxíky troubí na křižovatkách a v kolonách, no normální New Yorský dopoledne+

[Vanessa]

+taky hodí na sebe bundu a vyjdou do mrazivého dne. Vanessa se zachumlá do šály, ale navzdory zimě se tváří nadšeně, když pozoruje kolem sebe ten pouliční ruch+ To je lidí...tady se nechodí do práce? +směje se. Prolezou několik krámů, Vanessa si koupí pár drobných suvenýrů a nějaké pohledy, nakonec zapadnou spolu do restaurace na oběd+ Je odsud daleko ta sportovní hala? Pomalu se blíží druhá, tak abychom to stihli +mrkne na něj vesele+

[Jacob Downly]

No, někteří ne. Někteří chodí až odpoledne a hodně z nich pracuje večer a v noci. +usměje se, vybírá s ní suvenýry a když nakonec najdou nějakoou tu restauraci, tak vděčně zapadne dovnitř+ Páni. +vydechne, sundá si bundu a dá si ji na opěradlo židle+ Můžeš mi prozradit jak to, že vy ženy dokážete celý den nakupovat a nebolí vás nohy? Já už je skoro necítím. +uculí se na ni+ Není to daleko. +zavrtí hlavou a vezme si od číšníka lístek+ Je to pět minut víc ne.

[Vanessa]

No jo, jak se jedná o nákupy, tak necítíme bolest, není nám zima ani horko, nejsme unavené +prozradí mu se smíchem+ Bolí tě nohy? Já myslela, že sportovci jako ty hodně vydrží +mrkne na něj a pak si objednají a když jim to číšník přinese, tak se do toho hladově pustí, jak jí na tom mrazu vytrávilo+ Hrál jsi někdy basket? +zeptá se ho zvědavě+

[Jacob Downly]

No tak nějak jsem to tušil. +pousměje se a objedná si špagety+ Já jsem spotrovec? Ty mi lichotíš. +usměje se na ni vesele a pustí se do špaget+ Kdysi dávno, nic moc. +mávne nad tím basketem rukou+ Hlavně na střední a sem tam s kamarádama. Nejsem zrovna ten typ na basket. Prý na to mám moc široký ramena. +pokrčí jima+

[Vanessa]

No a ne? Postavu máš pěkně vysportovanou, přinejmenším posiluješ, to mi nevymluvíš +zhodnotí ho pohledem+ No, vysoký jsi dost, to je fakt, ale ramena máš na basket opravdu široká. Ne že by se mi to nelíbilo, naopak. Děláš nějaký sport, že máš takové...svaly? +prohlíží si ho přimhouřenýma očima+

[Jacob Downly]

+uculí se na ni a pohodí vlasama+ Já? Vůbec neposiluju. +mávne rukou, jakože tohle se ho netýká, ale nakonec se stejně rozesměje+ No dobře, když jsem ve městě, tak do posilovny chodím. Občas tam s chlapama boxuju, ale nic o čem by bylo možný mluvit. +mávne rukou a mrkne na ni+ Ale nemáš v těch očích rentgen, že ne? +usměje se na ni+