Operace Russia

Akce Styx a jejích postav

Moderátor: Styx Lupin

Re: Operace Russia

Příspěvekod Dimitrij Radulov » 24 úno 2014 00:45

Aljoša
Děvko. +odplivne si na oplátku, a takovou amatérskou chybu jako odvázat ji rozhodně nemá v plánu, v duchu zkontroluje, že do okamžiku kdy tonikum na spoutání magie přestane působit mu zbývá několik dlouhých hodin, a Pán sem dolů rozhodně nepřijde, což jí taky hned sdělí+ Nikdo nepřijde, sviňja. +odfrkne si+ Jsme tu jen ty a já. +dodá a nehezky se na ni ušklíbne, což záhy doprovodí tím, že jí dupne patou v okovaných botách na prsty+ Ty a já a spousta, spousta času. +protáhne pomstychtivě+ A ten tvůj... se pořád neobjevil. +proč nezalhat, ostatně sám ani neví, jestli už se Tony objevil, a je mu to upřímně jedno. momentálně si hodlá vychutnat ten moment pomsty, co se mu naskytnul, a zastavilo by ho tak možná kdyby mu začalo hořet pod zadkem. Skloní se aby ji chytil za vlasy, zamotá do nich pěst a odtáhne ji za ně doprostřed místnosti, nějak neřešíc, jestli jí je vyrve nebo ne, takže se musí plazit za ním, jestli o ně nechce přijít. Hodí ji na zem uprostřed, kde nemá žádný překážky a volný pole působnosti+ Možná mu za to nestojíš. +protáhne jízlivě, a zničehonic se mu v ruce zaleskne ostrá čepel, která se jí vzápětí přitiskne na tenkou kůži pod čelistí, pevně, a netrvá dlouho, než ji poruší a na kůži ucítí vlhkost vlastní krve, zatím se ale vyhýbá tepnám a rána není moc hluboká, spíš jen varovná. ostří jí sklouzne po krku níž a zanechává za sebou tenkou růžovou čáru, přejede po místě, kde jí pod kůží tepe život, a pokračuje níž, až k látce trička co má na sobě, a rozřízne ho. V místě kde je podprsenka musí přitlačit, aby to mohl vzít při jednom, takže to neodhadne a trochu rozřízne i kůži, ale nic si z toho nedělá, a krev která z rány vyteče se hned vsákne do jemné krajky. Aljoša pokračuje až dolů, a rozřízne jí tričko úplně, pak špičkou nože podebere obě rozříznuté půlky látky a odhrne je stranou. Chvilku si ji jen tak bezeslova prohlíží, a ostrou špičkou čepele jí přejíždí vodorovně nad pupíkem, dost hluboko na to, aby občas kůži narušil, ale nikdy ji neřízne dost na to, aby ji vážně ohrozil. Odfrkne si, jako by mu nestála ani za to, aby se jí pokusil násilím zmocnit. Za vlasy ji znovu vytáhne do stoje, aby ji zase dobře mířenou ranou pěstí do tváře poslal k zemi, což mu zjevně působí když už ne radost tak přinejmenším zadostiučinění. Nakopne ji do boku, pak ještě do žeber, a ještě jednou do břicha+

+Dimitrij na jeho pozdrav neodpoví, jen si ho dlouho mlčky prohlíží těma prázdnýma očima+ Ubijca. +promluví potom konečně, a narozdíl od Aljošy je jeho výslovnost aristokraticky precizní, ale jeho hlas je ztěžklý roky budované nenávisti+ Přeskočíme formálnosti a zdvořilosti. +poznamená pomalu, a ani na okamžik z Tonyho nespouští oči+ Mám tvoji ženu. +řekne, a v hlase mu zazní trpce pobavené zadostiučinění+ Jestli mě zabiješ, nikdy už ji neuvidíš. +dodá, protože je mu jasné, že sáhne po hůlce. Zvedne ruku, a mávne směrem k velkému zrcadlu na stěně, které se na chvilku zamlží a pak se v něm místo odrazu místnosti objeví magické okno do místnosti s Aljošou a Neferet, a přesně mu ukáže to, co se tam momentálně děje, pěkně v živých barvách. Dimitrij se ale nedívá, pozoruje Tonyho obličej, a hladově pase po každém záchvěvu vzteku, strachu nebo bolesti v jeho výrazu+ Její osud je teď ve tvých rukách. +sdělí mu chladně+ Zeptám se tě, a jenom jednou. +řekne potichu, a nakloní se v křesle dopředu, takže mu po tváři přejede světlo ohně z krbu, a odhalí pravou polovinu obličeje zdeformovanou popáleninami+ Kde je můj Boris? +zeptá se ztěžka, a na konci otázky ho hlas na zlomek vteřiny zradí, zlomí se určitou naléhavostí, a oči se mu poprvé zalesknou životem, spáleniny na jeho tváři jako by v tlumeném svitu ohně mokvaly, lesknou se vlhkostí, a němě Tonyho obviňují+
Uživatelský avatar
Dimitrij Radulov
 
Příspěvky: 17
Registrován: 17 úno 2014 03:04

Re: Operace Russia

Příspěvekod Neferet » 24 úno 2014 01:09

No to mam z tebe radost. +zavrčí, aby skryla fakt, že se mu daří zasévat semínka strachu, které klíčí stejně tak rychle jako uvědomění, že je naprosto bezmocná. tlumeně vyjekne bolestí, když jí nečekaně dubne na prsty a jí se tělem rozlije ostrá bolest+ Můj? +koukne po něm na chvíli zmateně, než si uvědomí o kom mluví+ Není žádný můj. Máš špatnou ženskou blbe. +plivne po něm a jen marně doufá, že tak třeba o ní ztratí zájem nebo ho fakt, že nejspíš udělal hroznou chybu vytočí natolik, aby měla šanci alespoň pláchnout. s tichým syčením je nucena za ním plazit, jelikož tah vlasů zesiluje bolest hlavy natolik, že má pocit, že se jí trošku zatmívá před očima a poslední co v tuhle chvíli potřebuje je ztratit vědomí. pevně semkne rty rozhodnutá nedat mu to zadostiučinění z toho, že by křičela bolestí, když opět dopadne tvrdě na kamennou podlahu. namáhavě se přetočí na záda, aby viděla kde se muž pohybuje, ale ten se zdá se rozhodl z jejího zorného pole jen tak nezmizet+ Nepotřebuju ho, abych ti z ksichtu nadělala kaši. +sykne rozzuřeně a trhne sebou ve snaze uvolnit se z pout a zároveň přinutit svojí magii ke spolupráci, oboje však naprosto zbytečně. když se muži v rukou objeví ostří v očích se jí mihne strach, jak jí v mysli v rychlém sledu napadají všechny různý věci, který by jí mohl udělat. musí se odsud dostat, ale jak, to je přesně ta otázka na kterou nemá odpověď. zakloní hlavu, když jí přitiskne ostří pod bradu a upře na něj pohled svých rudých očí, už klidný prázdný jako by mu chtěla sdělit že od ní žádné zadostiučinění nedostane. semkne pevně rty, aby nezasykla bolestí, když ostří poprvé rozřízne její kůži a pak znovu a znovu. na chvíli zpanikaří, když jí začne rozzřezávat tričko, ale pak jí dojde, že jestli se jí pokusí znásilnit bude jí muset rozvázat a to je přesně to co potřebuje. mít volné ruce nebo alespoň nohy, s tím už se dá nějak pracovat+ Copak? Na nic víc se nezmůžeš? +plivne po něm, doslova, když jí vytáhne do stoje a její hruď objeme chlad, což jak se později ukáže, ve chvíli kdy letí vstříc tvrdé podlaze, že to nebyl nejlepší nápad. vyjekne bolestí, když narazí do kamene a pak jí nezbývá nic jiného než tlumit své bolestné výkřiky+ Bít svázaný ženský... to je jediný co tě vzruší? +zasyčí na něj+
Draco dormiens numquam titillandus
Uživatelský avatar
Neferet
VIP Member
 
Příspěvky: 4016
Registrován: 07 říj 2009 17:22
Bydliště: Darktor/Bemount

Re: Operace Russia

Příspěvekod Tony Dolohov » 24 úno 2014 18:59

Ubijca? +rozchechtá se pobaveně, přestože nepodceňuje vážnost a nebezpečnost situace+ Zrovna z tvých úst to zní hodně...povrchně +ušklíbne se, ale v příštím okamžiku rysy jeho tváře opět ztvrdnou jako žula+ Nemáme si co vyčítat, Dimitriji. Oba máme na rukou krev našich rodin. Já tvé a ty mé +v jeho hlase lze postřehnout citelnou zášť+ Jediné, co mně fakt žere je to, že zrovna ty jsi to přežil +jak se Dimitrij trochu nakloní, všimne si jeho tváře, znetvořené popáleninami a namísto zhnusení pocítí alespoň malé zadostiučinění+ Jsem potěšen, že jsi na mně celá ta léta vzpomínal pokaždé, když jsi se podíval do zrcadla +neodpustí si spokojené uchechtnutí+ Moje žena? +odfrkne si s hraným nezájmem+ Máš poněkud nepřesné informace. Nemám žádnou ženu +spoléhá na to, že když bude předstírat, že mu na Neferet nezáleží, nebude mít pak pro Dimitrije žádnou cenu a neublíží jí+ Boris? +v první chvíli vůbec netuší, o kom to mluví, ale když zapátrá hluboko v paměti, vzpomene si na toho malého chlapce, kterého musel na příkaz Pána zla proti své vůli tenkrát nechat naživu. V žilách mu i teď vzkypí krev a zlostně na něj namíří svoji hůlku+ Nepřišel jsem sem vzpomínat na staré časy, Radulove. Kde je ta žena? +sykne zlobou, v očích mu zablýská hněv a nevypadá na to, že by se jakkoliv zalekl jeho výhrůžky. V tu chvíli se před ním v zrcadle objeví obraz toho, co se děje dole ve sklepení a přes obličej mu přejde vlna zlosti+ Ty bajstrjuk! +skočí doprostřed místnosti a než mu Dimitrij stačí v tom zabránit, vyšle proti němu kletbu, zatím ne smrtelnou, pouze omračující, protože si ho chce náležitě vychutnat, ale s tak silným účinkem, že ho i s křeslem pošle přes celou místnost a zastaví ho až náraz do zdi na druhém konci pracovny. Využije okamžik a pozorněji se podívá do zrcadla, aby identifikoval místo, kde se Neferet momentálně nachází+
Kdo si hraje s ohněm, spálí se. Kdo si hraje se mnou, lituje, že si nehrál s ohněm.
Uživatelský avatar
Tony Dolohov
Mág
 
Příspěvky: 1730
Registrován: 02 čer 2009 02:09
Bydliště: Západní křídlo sídla Eagle Rock

Re: Operace Russia

Příspěvekod Dimitrij Radulov » 25 úno 2014 11:19

Aljoša:
+zjištění, že neunesl správnou osobu ho poněkud rozzuří, ale rychle mu dojde, že kdyby jako návnada skutečně nezafungovala, jeho pán už by mu dal svou nelibost dávno najevo. Takže ji za nesprávnou identitu potrestá jen prudkým kopancem na solar, teď když je nahoře bez, ničím nekrytý+ No... tak to mi ale vlastně nejsi k ničemu. +protáhne s trochu pozvednutým obočím+ Ticho. +sykne rozladěně na její výhružky+ Nebo ti vyříznu jazyk. +zopakuje svoji předchozí výhružku, a na důkaz svých slov ji poplácá plochou stranou čepele po tváři. Na jednu stranu si musí přiznat, že ho fascinuje - vždycky když už jeho vztek téměř vychladne a on se začne zaobírat myšlenkou, že by ji odkopal ke stěně a šel si po svém, prskne po něm něco co mu tu bílou vlnu vzteku v břiše zase rozdmýchá a ta potřeba rozdrtit ji na prach mu znovu naplní plíce i myšlenky. Sevře dlaň do pěsti, a prudce ji vší silou praští do obličeje; pro změnu si vybere tu druhou stranu, než na které se skví nehluboká tržná rána, kterou jí vytvořil prstenem když ji před chvílí pěstí poslal k zemi. Tentokrát zasáhne lícní kost a částečně oko, a poranění hned začne natékat+ Změnu barvy jejích očí pochopitelně zaregistruje i v tlumeném světle, ale připisuje to té její podivné magii, možná je to způsob, jak se projevuje, když jí zabráni projevit se jinak+ Za nic víc mi nestojíš. +odsekne, a má chuť ji zničit, smazat z povrchu země, bolestivě ji rozebrat na atomy a vychutnat si každý okamžik, za to, co si k němu dovoluje. Rozladěně si odfrkne, a popadne provaz, který jí svazuje ruce za zády. Rychlým tahem ji zvedne na nohy, jen to nejde tak rychle jak by rád. Její paže se zvednou v nepřirozeném úhlu k tělu a nutí ji se sama zvednout, jestli nechce vykloubit ramena. Vlhká kamenná podlaha klouže, a poloha v jaké ji drží moc nepomáhá, podrážkám bot se nedaří najít stabilní opěrný bod, a Aljoša trpělivostí rozhodně neoplývá. Prudce těma svázanýma rukama škubne, a v tu chvíli se ozve zvuk podobný tomu při porcování kuřete, v levém ramenním kloubu něco povolí+

+Dimitrij se pomalu ušklíbne a jak ohrne rty, odhalí přitom ostré zuby, které jsou kupodivu v kontrastu s jeho poněkud popáleným zevnějškem v perfektním stavu. Jeho tvář je asketicky pohublá a dává tušit, že v posledních dvaceti letech nežil zrovna zdravým životním stylem, a tlumené světlo plamenů propadlá místa a stíny na jeho tváři ještě prohlubují, takže jeho obličej vypadá jako maskou potažená zdeformovaná lebka+ Nápodobně, ubijca. +odfrkne si pochmurně+ Ty ubil moju Ninu. Ty ubil moju Olgu. Ty ubil mojego Stivu. +prohlásí pomalu chladným hlasem, v němž zazní stopa hořkosti, každá věta zní jako obvinění a dopadá s těžkostí rozsudku smrti, a nezdá se, že by vnímal, co mu Tony říká. Oči mu na okamžik sklouznou ke stěně vedle dveří, kde visí obraz téměř v životní velikosti; obraz zpodobňující mladou ženu se třemi dětmi. Dáma se dívá přímo na malíře, který její aristokratické, rusky chladné rysy zpodobnil s neobyčejnou přesností, tmavé vlasy má vyčesané do vysokého drdolu a hrdé oblouky černého obočí se ostře klenou nad jejíma ledově modrýma očima. Její štíhlou postavu halí bílé, zdobené šaty s kožešinou kolem krku a lemu rukávu, v náručí drží zhruba roční plavovlasé dítě v dlouhé křestní košilce, a druhou ruku má položenou na rameni asi šestiletého chlapce v kožešinovém kabátku. Kluk má tmavé vlasy střižené na pážecí účes, v kožešinovém kabátku se skoro ztrácí, a prohlíží si malíře vážnýma modrýma očima. Za ruku drží odhadem tříletou dívenku v šatičkách s naškrobenými krajkami a bílých punčoškách, plavé vlásky jí u kořínků tmavnou a vypadá trošku vyplašeně. Bohatý zlatem zdobený rám obrazu však lemuje těžký nařasený sametový závěs+ Zabil jsi moji rodinu, a za to zemřeš. +pokračuje nevzrušeně, jako by šlo o věc nepřipouštějící diskuzi, jen holý fakt, další bod zapsaný v programu, ke které zkrátka musí jenom dojít+ No ne sejčas. +dodá, ale to už jede i s křeslem přes pokoj, narazí do stěny a jeho tělo s sebou komicky cukne, vzápětí je ale na nohou, apatie z něho spadne mávnutím hůlky a jeho oči jako by se probraly k životu, povzbuzené jediným hnacím motorem k žití, který Dimitrij ještě má - nenávistí k Tonymu. Několikrát máchne hůlkou v prudkém sekavém gestu a vyšle tři stříbřité kletby v rychlém sledu+ Ale přišel jsi. +poznamená na Smrtijedovu snahu tvářit se, že pro něj žena nic neznamená+ A to mi stačí. +dodá, a rty se mu zkroutí v úšklebku, který jeho spáleniny natáhne do bodu, kdy už snad musí popraskat+ Ale ty budeš vzpomínat. +sekne po něm další kletbou, ale žádnou natolik nebezpečnou, aby ho zabil, nebo uvrhl do bezvědomí, jen si Tonyho drží od těla, a také potřebuje dát průchod svojí frustraci+ Vzpomeneš si, nebo zemře i ona. +naznačí pohybem hlavy směrem k zrcadlu, které nechává stále nastavené na sklepení, aby Tonyho rozptýlil+ Gde moj Boris? +zeptá se znova, a doprovodí to rudě zářící kletbou která Tonymu míří na srdce+ Vím, že jsi ho nezabil. Ten sukin syn před kterým se plazíš ti to zapověděl. Kam jsi ho odvedl? Gde moj Boris? +zopakuje svoji otázku, a nepříčetný lesk v jeho očích naznačuje, že na tu otázku buď dostane odpověď, nebo zemře s ní na rtech+
Uživatelský avatar
Dimitrij Radulov
 
Příspěvky: 17
Registrován: 17 úno 2014 03:04

Re: Operace Russia

Příspěvekod Neferet » 25 úno 2014 13:47

+prudce vydechne a zkroutí se kolem jeho nohy, když jí kopne do břicha a jen díky tomu, že pevně zatne zuby nevydá téměř ani hlásku. přimhouří oči, když jí opět hrozí vyříznutím jazyka, jako kdyby zkoumala jestli to myslí vážně a jen díky tomu, že jí přitiskne chladné ostří k tváři drží jazyk za zuby, jelikož něco v jeho očích říká, že by to skutečně udělal a nespalo by se mu o moc hůř než doteď. prudce vydechne a zavrčí, když jí uhodí do druhé tváře a bolestí přivře oči, její vrčení se stává více spíše zvířecím než lidským. sama jen děkuje všem svatým které zná, že je z nějakého důvodu ledově klidná, jako by jedna její část byla smířená s tím, že odsud nevyjde zdravá pokud vůbec a ta část byla větší než ta, která se choulí v koutku její mysli, pláče a naříká bolestí+ A nebo nejsi ničeho schopný. +prskne po něm plná zlosti, bolesti a frustrace z bezmoci. trhne sebou, když chytne provaz, kterými je svázaná a rychle se snaží vyšplhat na nohy, jelikož se nechce dál bezvládně válet na zemi a i když tuší, že jí zas hezky pošle k zemi doufá, že na nohou bude mít nějakou možnost jak se alespoň maličko bránit. třeba by našla způsob jak se dostat k noži v jeho ruce, ale jsou to jen plané naděje díky kterým drží svoje vědomí a potlačuje bolest. navíc umí si představit, co by se stalo kdyby se na nohy rychle nevyšplhala. bohužel jak vzápětí zjistí vstát se svázanýma nohama není nic snadnýho a podlaha jí pod podrážkami nehezky klouže až do bodu, když muž ztratí trpělivost. tentokrát vykřikne bolestí tak silnou, že má pocit, že na chvíli ztratila vědomí. chvíli nevnímá nic jiného než pulzující bolest v rameni a svůj bolestný křik. bolest jí přijde v jejím stavu nekonečná do chvíle než sebe samu donutí zavřít rty a jen bezvládně padnout k zemi, když jí myslí projede jediná myšlenka, jediný nápad třeba když bude předstírat že je v bezvědomí, tak muž ztratí na ostražitosti+
Draco dormiens numquam titillandus
Uživatelský avatar
Neferet
VIP Member
 
Příspěvky: 4016
Registrován: 07 říj 2009 17:22
Bydliště: Darktor/Bemount

Re: Operace Russia

Příspěvekod Tony Dolohov » 25 úno 2014 21:02

+rychle se pootočí směrem, kterým se Dimitrij najednou zadíval, v domnění, že má za zády někoho z ochranky. Když ale pozná, že kouká jen na nějaký starý, bezvýznamný obraz, napadne ho, jestli se Radulov z té samoty tady trochu nepomátl. Teprve když Dimitrij začne s tím svým dojemným monologem, koho všeho mu Tony zabil, dojde mu, že na tom obraze je jeho rodina. Zadívá se na něj znova, teď už pozorněji a pozná tu ženu. Hluboko ve vzpomínkách se mu živě vybaví její zoufalý křik, když tenkrát - úplně nesmyslně - vlastním tělem chránila toho malého spratka, kterého si vyžádal Pán zla, aby z něj vychoval čistokrevného smrtijeda a kterého on měl dopravit ke svému pánovi, aniž by mu zkřivil vlas na hlavě. Ta žena měla smůlu, že se mu postavila do cesty a ta děcka zase proto, že se tam náhodou připletla+ Da, ubil jsem Ninu, Olgu a ještě tisíc dalších lidí, kdo si to má pamatovat +kývne nonšalantně rukou+ Ale ty zase ubil moji rodinu. A tví předkové mé předky. A ten boj bude trvat tak dlouho, dokud bude žít poslední Radulov +sykne varovně a v příštím okamžiku bez větších problémů odrazí sérii kleteb, které proti němu Dim vyšle+ Jsi pomalejší, než kdysi, Dimitriji. Měl bys víc chodit mezi lidi trénovat boj, než utápět své vzpomínky a nenávist ve vodce +ušklíbne se posměšně a začne opatrně kroužit kolem něj s hůlkou namířenou na jeho hruď+ Ano, přišel jsem. Ale jenom proto, abych s tebou jednou provždy skoncoval +řekne chladným hlasem a ničím nedá najevo, že prvořadým důvodem je Neferet a teprve když ji dostane do bezpečí, pak zúčtuje s Rodulovem+ Tvůj Boris mě absolutně nezajímá. I kdybych věděl kde je, přece si nemyslíš, že bych ti to prozradil +ušklíbne se arogantně a pak se chvíli uhýbá jeho kletbám a střídavě vyšle proti němu nějakou svoji, nic životu nebezpečného, zabít ho ještě nehodlá, jen si svého soupeře trošku oťukává. V jednu chvíli mu ale rudě zazáří oči vztekem. Ne z toho, že ho jedna Dimitrijova kletba, mířená do srdce zasáhne do boku, bolest, která mu projde tělem, skoro vůbec nevnímá. Podráždí ho to, jak neuctivě Dimitrij urazil jeho pána a dojde mu trpělivost+ Ty slóvoč! +sykne a mrští proti němu přesně mířenou bolestivou kletbu, která Dimitrije přinutí hluboce se mu poklonit. Využije ten krátký okamžik a šlehne pohledem k zrcadlu, jak na tom Neferet je a to, co tam vidí, ho rozzuří ještě víc+ Dost už toho divadla, Rodulove +zavrčí už opravdu nasraně a v očích mu blýská hněv+ Doveď mě k té dívce a přikaž svým gorilám, aby ji nechali bezpečně odejít. A já ti slibuji, že se pak s tebou utkám ve férovém souboji. Na život a na smrt. Jen jeden z nás vyjde odtud živý +předloží mu čestnou nabídku+
Kdo si hraje s ohněm, spálí se. Kdo si hraje se mnou, lituje, že si nehrál s ohněm.
Uživatelský avatar
Tony Dolohov
Mág
 
Příspěvky: 1730
Registrován: 02 čer 2009 02:09
Bydliště: Západní křídlo sídla Eagle Rock

Re: Operace Russia

Příspěvekod Styx Lupin » 26 úno 2014 11:31

(hodně jsem přemýšlela, jestli by Tony byl schopen zabít ty děti. A došla jsem k závěru, že záměrně ne. Jako smrtijed je krutý a nelítostný, ale vůči sobě rovnému sokovi, nebo když mu jde o život, anebo ve válce proti nepříteli. Nevinné děti nejsou pro něj žádnou hrozbou. Nejspíš by si počkal, až trochu dospějí, aby se mohly bránit, pak by s tím neměl problém. Nezabíjí ze zábavy, nechci z něj dělat až takového zvráceného mizeru (výsadu zabíjet děti přenechme Pánovi zla :D). Takže to budeme brát, jakože to byla nešťastná náhoda, například při tom souboji s Dimitrijem, do kterého se děti nechtěně připletly ;) )
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam.
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu.
(krédo templářského řádu)
Uživatelský avatar
Styx Lupin
VIP Member
 
Příspěvky: 10641
Registrován: 30 pro 2008 20:13
Bydliště: Kapukurri - Austrálie/Résidence Clermont - Francie

Re: Operace Russia

Příspěvekod Dimitrij Radulov » 26 úno 2014 18:14

Aljoša:
Zdá se mi, že to nějak moc chceš. +odfrkne si a se záští na ni zahlíží+ Asi tě to málo bolí, když máš ještě roupy. +zavrčí, a špičkou boty jí zatlačí na ty zlámané prsty, aby její bolest trochu zvětšil. Když její kloub povolí, na půl vteřiny zaváhá, protože to tedy v plánu úplně neměl, ale pořád je naživu, takže vlastně o nic nejde. Na chvilku ji pustí, a nechá ji svíjet se na zemi; vykloubeniny bolí jako prase, zvlášť když má pořád ruce svázané za zády a nemůže si ulevit jinou polohou. Její křik ovšem někoho přivolá, dveře klapnou a dovnitř se všourá Ivan. Plouží se mnohem nejistěji než prve, a oči má ještě zakalenější, vodka z něj táhne na několik kroků+ Što ty dělaješ, idiot! +zachraplá na Aljošu, a natáhne hořící louč směrem k tělu na zemi+ Ty znaješ, što skazal Ser. +vyčiní mu, a nevypadá, že by měl z rozčíleného Rusa s nožem v ruce nějak obzvláštní vítr+ Zabiješ ji, a bude z toho mizérie. +poznamená vyloženě soucitně. Přejde k ženě na zemi a strčí do ní špičkou nohy. Když uslyší tiché zasténání, spokojeně přikývne, protože to je alespoň důkaz, že je pořád naživu+ Ty se hned necháš vyprovokovat. +zavrtí hlavou s povzdechem, podá Aljošovi louč, ztěžka se sehne, a otočí zraněnou ženu na záda, prohlédne si její rány, a na okamžik spočine pohledem na její obnažené hrudi, v zakalených očích mu na chvilku probleskne chtivost, ale stejně rychle zase zhasne, jak si jeho vodkou zpomalený mozek spočítá případné následky. vezme ji za bradu a natočí jí obličej tak, aby viděl na toho výstavního monokla a otékající oko, dvěma prsty od sebe násilím odtáhne oční víčka a ujistí se, že o oko nepřijde. Jak je u ní blízko, dýchá jí do obličeje alkoholové výpary. pohladí ji po tvář, skoro jemně, vplete jí prsty do vlasů+ Škoda. +zamumlá si spíš pro sebe, a jak ji drží ve vlasech, najednou ji chytne a prudce jí praští hlavou o zem, aby ztratila vědomí. Zaposlouchá se, jestli uslyší křupnutí, probere jí vlasy prsty, a když je odtáhne, najde krev. Ránu si zběžně prohlédne, a usoudí, že je jen povrchová, což je dobře, rozbít hlavu jí neplánuje, sklouzne jí po krku a nahmatá tep, načež spokojeně přikývne+ Dávej si pozor. +zavrčí na Aljošu, a poměrně ztěžka se zase zvedne, zavrzají mu klouby, chopí se louče, a zase se odšourá. Aljoša na něj celou dobu nevraživě zahlíží, a když odejde, alespoň ještě na bezvládné tělo plivne. Když ale Neferet nemluví, zdaleka ho tolik nerozčiluje, takže se vrátí na svoje místo na židli a jen ji zdálky nenávistně propichuje pohledem+

Da. +přikývne pomalu, jako kdyby si pokoušel vzpomenout na něco, co je dávno mimo jeho dosah+ Zabil jsem bratra tvého otce, a jeho potomky. Můj otec zabil tvoji matku. Tak to chodí. +kupodivu s Tonym souhlasí+ Radulovové se už po generace pokouší vymýtit Dolohovskou svoloč, která se tu uchytil jako plevel. +ohrne pohrdavě ret+ Ale neplížíme se jako vrazi tmavou nocí, neútočíme nečestně. +zapíchne do Tonyho ten svůj pichlavý, rozervaný pohled+ A neklaníme se polokrevným psychopatům. +zavrčí hořce, několik jeho kleteb v rychlém sledu vykryje, a jednu nechá neškodně proletět vedle sebe a roztříštit část knihovny+ Radši bych Borise zabil, než bych ti ho dal pro službu tomu hadímu bastardovi. +zvýší poprvé hlas, a ve tváři je mu patrných dvacet let hanby a ponížení, kterým se celou dobu užíral+ A nebo Dolohov. +pozvedne obočí+ Nemáš děti. +připomene mu se stínem potěšení v hlase, a když ho jedna z kleteb zasáhne do paže, stiskne rty bolestí, ale uspokojení z toho, aby bolestně zasténal, mu nedopřeje+ Až tě zabiju, bude s tou vaší krvezrádnou rodinou konečně amen. +ušklíbne se nehezky, ale to už se musí sklonit, bez ohledu na to, jak moc proti tomu bojuje+ S klaněním máš své zkušenosti, že? +prskne po něm. Prošedivělé vlasy má z pravidelného účesu už pěkně rozcuchané, a jeho oblečení poněkud ztratilo svůj upravený vzhled; ovšem největší proměna je vidět na jeho tváři. Dvacet let letargie mu sklouzlo z obličeje, a její místo zabrala nenávist, hořká, černá nenávist a nekonečná touha se pomstít, zabít Tonyho, skoncovat s ním. Zrychleně oddychuje, ale hůlku neskloní ani na okamžik+ Pustím ji. +přikývne pomalu+ Jestli není tvoje žena, nemám důvod ji zabít. Přišel jsi, svůj účel splnila. Nechám ji odejít, když mi řekneš, co se stalo s Borisem. Kde je. Pak ji nechám jít a dám ti svoje slovo šlechtice, že už ji znovu nevyhledám. +přikývne na první část Smrtijedovy podmínky+ Ty si ale nezasloužíš zemřít tak čestnou smrtí, jakou je souboj. +ušklíbne se temně+ Zemřeš pomalu, a budeš trpět, tak jako trpěla moje Nina, když jsi jí vyrval našeho syna z náruče. +poznamená tvrdě, a oči mu nenávistně planou+
Uživatelský avatar
Dimitrij Radulov
 
Příspěvky: 17
Registrován: 17 úno 2014 03:04

Re: Operace Russia

Příspěvekod Neferet » 26 úno 2014 18:35

+bolestí téměř nevnímá, co se děje kolem ní. v tu chvíli existuje jen ostrá bolest pulzující jí v rameni, méně ostřejší v řezných ranách a tupá v hlavě. místnost se jí nebezpečně vlní před očima, i když na nahé kůži cítí studený kámen podlahy. rychle se do ní dá zimnice, a i když se snaží vymyslet co dál, soustředit se, tak to nejde. ví, že musí počkat až bolest alespoň částečně utichne. to, že do místnosti vstoupil někdo další zaznamená až ve chvíli, kdy se jí někdo dotkne. pootevře oči a pokusí se zaostřit, neúspěšně, ať se snaží sebevíc vidí muže stále jakoby v mlze až do chvíle kdy jí uhodí hlavou o zem. ze rtů se jí vydere poslední ostrý výkřik, než její mysl obestře obávaná temnota, stejně tak obávaná jako vítaná+
Draco dormiens numquam titillandus
Uživatelský avatar
Neferet
VIP Member
 
Příspěvky: 4016
Registrován: 07 říj 2009 17:22
Bydliště: Darktor/Bemount

Re: Operace Russia

Příspěvekod Tony Dolohov » 27 úno 2014 19:03

Da, pokoušíte +zdůrazní to slovo a uchechtne se přitom+ Ale evidentně se vám to nedaří, když teď stojím proti tobě +provokuje ho a tentokrát přejde v klidu i tu urážku Pána zla, zachovává si chladnou hlavu a sám se nenechá vyprovokovat, ale chystá se mu to dát později sežrat i s úroky+ Zabil bys svého vlastního syna? V čem jsem tedy horší, než ty? +popíchne ho se zvráceným potěšením+ Ale jestli je po tobě, tudíž k ničemu, nejspíš to už dávno udělal někdo za tebe +dodá bez sebemenšího náznaku lítosti+ Nemám potomky +do hlasu se mu nechtěně vplíží náznak frustrace z toho, že je skutečně posledním Dolohovem, i když se ji snaží skrýt+ Ale to ty taky ne. Takže jeden z rodů dnes vymře po meči +zablýská se mu v očích při představě, že by nadobro mohl skončit s radulovskou špinavou krví+ Dobře tedy +přikývne na tu jejich dohodu+ Nejdřív pusť tu dívku. Není to moje žena, přítelkyně, ani není z mého rodu. Takže je pro tebe úplně bezcenná. Nachomýtla se do této situace úplně náhodou a já nepřipustím, aby trpěla za to, že my dva máme mezi sebou nevyřízené účty. Je to jenom mezi námi dvěma +pomalu začne sklánět svoji hůlku, aby Dimitrij viděl, že svá slova myslí vážně, ale ve střehu nepoleví, i když si nemyslí, že by ho Dimitrij chtěl zabít. Ne teď+ Řeknu ti, co se stalo s Borisem poté, co jsem ho odtud odvedl. Ale až když bude ta dívka v bezpečí. A dohlédnu na to osobně. Do té doby nezakročíš ani ty, ani tví muži, jinak tajemství tvého syna zemře se mnou +dá si podmínku pro případ, kdyby tady dnes zemřel; vždycky s takovou možností musí počítat+ A pak... +roztáhne ruce s dlaněmi vzhůru+ ...ti budu plně k dispozici +rty mu cuknou v arogantním úšklebku+
Kdo si hraje s ohněm, spálí se. Kdo si hraje se mnou, lituje, že si nehrál s ohněm.
Uživatelský avatar
Tony Dolohov
Mág
 
Příspěvky: 1730
Registrován: 02 čer 2009 02:09
Bydliště: Západní křídlo sídla Eagle Rock

PředchozíDalší

Zpět na Styx Universum

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron