od Remus Lupin » 04 dub 2014 21:03
*ani jeho nic neprobere, až když se k ptákům přidá ranní rosa, tak na chvíli rozlepí oko, jak tak mírně zdřevěněl po tom spaní na zemi, se asi rozmlsal v hotelu den předem, tak mu chvíli jo trvá, než se probere natolik, aby si uvědomil, proč je na zemi, zabalený jak housenka a ještě s mokrým obličejem..hmátne, nahmatá Styx, která se hezky zavrtala pod vrstvu spacáku a spí mu na hrudi jako zabitá. Tak sebou přestane mlít a vrhá nepěkné pohledy na opeřence. sice je to teda situace, ale na druhou stranu se necítil už dlouho takhle dobře, po chvíli se musí začít tiše smát, jak si je tam tak představuje, ležící na zemi v písku, kolem vříská zvěř, padá na ně rosa...ale to už se vyhoupne slunce nad obzor a ozáří jezero a okolí měkkými paprsky. Remus se pokusí opatrně vysoukat ze spacáku, aby ale neprobudil Styx a dostal se ven, to je nemožné...navíc si připadá jak motýl, co leze z kukly, stejně pokrčený a ovázaný, tak padné ponejprv pusou do písku a v polovici ztuhne, jak nemůže vytáhnout ruku zpod sebe*
Dělej, co umíš, s tím, co máš, tam, kde jsi.
-Theodore Roosevelt-