+do jejího zorného pole se najednou dostane děsivá scéna. Několik desítek metrů vpravo zahlédne charakteristickou hřbetní ploutev, brázdící hladinu moře sem a tam. Nejdřív ji napadne, že je to další delfín, ale chování tohoto predátora je zcela jiné, než těch savců v noci. Okamžitě jí dojde, co to je+ Žralok! +zakřičí na ty dva zcela zbytečně, protože ti už rychlými tempy pádí ke člunu. Taky přidá a co jí síly stačí, žene se ke člunu, který se zdá být nekonečně daleko. Ploutev se k nim rychle přibližuje a když už je dělí jenom pár metrů, s úlevou vidí, že alespoň Remus s Jimem jsou už v bezpečí na palubě. Poslední metry překoná tak rychle, že by určitě vyhrála olympijské hry v plavání na 50 metrů. Když ji muži doslova vtáhnou do člunu, za jejími zády se z vody vynoří cosi obrovského a uslyší cvaknutí čelistí naprázdno. Hlasité šplouchnutí, jak velké tělo padne zpátky do vody a pak jen ticho, jen rozbouřené vlny naráží na bok člunu a její sípavý dech, jak lapá po dechu po tom plaveckém maratonu+ Myslím, že jsem se teď podruhé narodila +pokusí se o úsměv, když se trochu vydýchá, ale moc dlouho jí to nezůstane, protože paryba, kroužící kolem jejich člunu se nemíní jen tak lehce vzdát své kořisti+
+po chvíli dá o sobě opět vědět, když čumákem narazí do lodě a ta se zakymácí, že Styx tak tak udrží rovnováhu. To nejhorší však teprve přijde, když se žralok zakousne do záchranného kruhu a začne ho táhnout k sobě, čímž se člun povážlivě nakloní na stranu+
+Styx s výskotem sjede po palubě ke kraji, kde se zachytí na zábradlí a zůstane tam viset jen kousek od několika řad ostrých trojúhelníkových zubů+ Musíme rychle odplout, než nás potopí! +zavolá vylekaně na Jima, jakoby to on sám nevěděl a rychle se začne šplhat kolem zábradlí k Remusovi, aby v tom nejhorším případě alespoň zemřeli spolu +
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam. Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu. (krédo templářského řádu)
*když je i Styx v bezpečí, shodí ze sebe láhev od kyslíku a zbytek výstroje a plácne sebou na dno lodi...nestačí se ale moc vzpamatovat, když se žralok pokusí je z lodi vytřepat, zachytí se u můstku a když k němu doručkuje Styx, stáhne ji k sobě* to přece není normální, aby takhle útočil...*ohlídne se přes rameno, kde se na ně zrovna zubí přerostlá paryba. Jim neváhá, šáhne do bedny na zádi a bleskově odřízne záchranný člun, jinak by hrozilo, že se žralokovi opravdu povede je překlopit...tak zmizí se zašploucháním i s ním pod hladinu...chvíli je ticho...pak to zabuble a vyplave zbytek člunu, nebo spíš pár trosek, na kterých je vidět zubaté otisky obrovských zubů...* dobrý...teď je správná chvíle...*odhodí nůž a přeběhne ke kormidlu, nastartuje, vytáhne kotvu a vyrazí z místa na plný plyn* držte se! *houkne za sebe docela zbytečně a jak se na ně ohlídne, málem vjede žralokovi do tlamy, tak stihne udělat kličku a chvíli to vypadá, že se mu vezou po hřbetě. To konečně tu bestii zubatou přesvědčí, že nestojí za ty trable, obzvlášť, když se mu nehezky blízko objeví vrtule motoru. Jim je v podstatě nalehnutý na plynové páce, chvíli kličkuje, ale když to vypadá, že jsou přece jen v bezpečí, vyrazí rovně k přístavišti, nezpomaluje, co kdyby náhodou* Tak tohle...jsem za svých 20 let na moři ještě neviděl...*mrkne dozadu* v pořádku?
*Remus kývne a starostlivě se otočí na Styx, jestli má všechny končetiny * Myslím, že jsem si oficiálně potvrdil, že nějak extra blízko moře bydlet nemusíme...*vydechne a prohrábne si schnoucí vlasy*
(snad jsem to moc nepřehnala s tou velikostí, ehm... )
+sleduje Jima, jak si duchaplně poradil, asi je už na podobné situace zvyklý. Když vyplave na hladinu torzo záchranného člunu, jen polkne naprázdno, co ta obluda dokáže. Pevně se chytne jednou rukou Remuse, druhou zábradlí, jak dostanou pokyn od Jima držet se a když se člun rozeběhne po vlnách jako šíp, ohlédne se dozadu+ Uf...vzdal to...plave pryč +oddechne si, když vidí, že žralok je nepronásleduje+ Taky jsem v pořádku +přikývne, když se zkontroluje, jestli jí někde něco nechybí:D+ Koukám, že potápění u australského pobřeží je docela adrenalinový sport +zasměje se teď už+ Mám pocit, že snad všechna nebezpečná zvířata světa žijí zrovna na vašem kontinentě +poznamená vesele k Jimovi a začne se soukat z neoprénu, což jí moc nejde+ Proč ne? +usměje se na Remuse+ Tam dole to bylo přece tak překrásné! Připadala jsem si, jako v pohádce +rozplývá se nadšeně, to nebezpečí před chvilkou zcela přehlušily ty nádherné zážitky pod vodou+ Doufám, že tě ještě někdy přemluvím k potápění +mrkne na něj s veselým smíchem a natáhne k němu paži, aby ji z toho potápěčského obleku pomohl dostat ven+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam. Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu. (krédo templářského řádu)
To je..i když obvykle nás nechce posvačit něco, co vbypadlo z hororu...to máte začátečnické štěstí...nebo spíš smůlu. *uculí se od kormidla* No...jsme holt nebezpečná země...*nafoukne se vlastenecky, jako by to bylo zrovna něco, co se extra počítá a míří k přístavišti, už poklidným tempem, protože i z lodi je poměrně hezký výhled na pobřeží*
Dole to bylo moc hezké...*přikývne* až jsem se zapomněl, že mi taky může někdy dojít vzduch...*chytí Styx rukáv neoprénu a tahá, aby ji z toho gumového potvora dostal ven* ale fakt jsem rád, že jsme toho žraloka potkali až na cestě pryč...*oklepe se* ale jinak se zlanařit třeba i nechám...*stáhne z ní neoprén a sám se z něj vysouká, protože sedět v něm, nic moc teda..*
Tak to máme "štěstí", že se povedlo vidět tu zubatou atrakci zrovna nám +teď už si z toho dělá legraci, ale cítí se tak trochu provinile, že za to může určitě sama s tím svým talentem přivolávat maléry+ Musím říct, že vaše země je i přes všechna ta nebezpečí opravdu nádherná +poznamená nadšeně a pak si stáhne vlasy vlající ve větru a obdivně pozoruje přibližující se pobřeží+ +když ji Remus vydoluje z obleku, vrátí vše zpátky na záď, sedne si k němu a zavěsí se mu do ramene+ To byl skvělý nápad s tím potápěním. Bylo to opravdu úžasné. Děkuji +políbí ho na tvář+ Máme velké štěstí, že přitom, jak se to tady hemží nebezpečnými tvory se nám ještě nic nestalo. Ne že bych chtěla něco přivolávat +zasměje se pobaveně+ +když člun zakotví v přístavu, zvedne se a pevně stiskne Jimovi ruku+ Moc děkujeme za perfektní zážitek. Dlouho na to nezapomeneme +uculí se vesele+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam. Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu. (krédo templářského řádu)
Hm... já si myslím, že bez toho bychom se neobešli...*uchechtne se, taky už mu otrnulo* Nemáš vůbec zač...*drží si ji, aby mu neufrkla:D* Je to až s podivem, že? *radši to honem někam zaklepe. Když přistanou, vyskočí z člunu, pomůže ho Jimovi uvázat a pak si s ním taky potřese pravicí* Díky...i za ten bleskový odjezd. *kývne a Jim jen mávne rukou* Stejně jsem si chtěl pořídit lepší záchranný člun...doufám, že si na něm vylámal aspoň dva zuby. Když budete mít někdy cestu, zastavte se. Bývám většinou tady a nebo kus dál máme rybárnu. *hodí bradou kýženým směrem* rád vás zase uvidím. *vypadá to, že on si ze žraloka nedělá nic*
Tak...co teď? *mrkne Remus na Styx, když Jim odejde*
(chá a konečně jsem viděla poslední díly GoT a obzvlášť soud - Tyrion úžasný, ale i Nikolaj mě překvapoval, tedy né že by jinak hrál špatně, ale taky...skvělé na závěr....víc takových dílů, víc)
Máte docela nebezpečné povolání +uculí se na Jima+ Určitě se zase někdy stavíme, až budeme někde poblíž +slíbí mu a Jim ani netuší, že je to víc pravděpodobné, než by od Evropanů vůbec očekával+
Co teď? +zopakuje po Remusovi+ Asi se vrátíme do chatičky pro věci a půjdeme dál +navrhne a už je na odchodu, když si všimne, že lidi na pobřeží zaujatě sledují moře, tak se tam taky zvědavě otočí+ Podívej +ukáže na moře, kde se vynořila nad hladinu skupinka velryb+ To je nádhera... jsou tak majestátní... jakoby se přišli s námi rozloučit +uculí se a okouzleně sleduje plejtváky, dokud se opět neponoří a nezmizí jim z očí v hlubinách+
+vrátí se ve výborné náladě do domečku a sbalí si svoje věci+ Ani se mi nechce opustit toto místo, kde jsme prožili tolik krásných zážitků a překvapení. Že se sem ještě někdy vrátíme? +otočí se k němu s prosebným úsměvem a ještě naposled se pokochá malebnou krásou chatky a jejího okolí, hodí na záda bágl, zamknou za sebou a vyrazí do lesa+ Napadlo mně, že za ty krásné romantické chvilky, které jsi mi u Velkého bariérového útesu tak nečekaně připravil, bych tě jako poděkování teď vzala někam já, kde by se to, doufám, mohlo líbit zase tobě +koukne na něj po očku, co řekne na drobné zdržení v jeho plánu+ Při studování turistických zajímavostí Austrálie jsem narazila na jedno zajímavé místo. Není to odsud moc daleko +usměje se na něj, chytne ho za ruce a přemístí je kamsi doprostřed deštného pralesa u východního pobřeží+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam. Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu. (krédo templářského řádu)
Vrátíme...myslím, že tady se ještě musíme vrátit...* a než odejdou úplně odhodí pár drobných do nejbližší vody, čistě pověrčivě* Zajímavé místo? *ožije* tak fajn...veď mě...*nechá se přemístit do neznámého prostředí a rozhlíží se po pralesu skrz zelené světlo listů...naslouchá zvukům přírody* prozradíš mi, kde jsme?*ozve se tiše, aby náhodou něco nevyplašil*
+kouká trochu zmateně kolem sebe+ Doufám, že jsem se trefila správně +uculí se a zaposlouchá se do zvuků pralesa, ale řev papoušků přehluší všechny zvuky+ Tak kudy teď... +koutkem oka najednou zahlédne nějaký pohyb a rychle se tam otočí. Za kokosovou palmou je pozoruje nějaký muž tmavé kůže a černých kudrnatých vlasů, primitivně oblečený, obličej i celé tělo má pomalované bílými znaky jako nějaký domorodý válečník, v jedné ruce svírá oštěp, ve druhé umělecky vyzdobený bumerang+ To bude asi nějaký Aboriginec. Doufám, že to nejsou kanibalové +šeptne Remusovi a pak se otočí k domorodci a snaží se tvářit přátelsky+ Tjapukai... Tjapukai +opakuje a všelijakými posunky se pokusí muže zeptat, jak se tam dostanou. Muž na ni chvíli kouká jak zjara, blondýna v pralese:D, ale pak se mu tvář rozzáří bělostným úsměvem+ Áá, Tjapukai +konečně pochopí+ Pojďte za mnou, dovedu vás tam +s tím se otočí a vydá se lesem na východ. Styx koukne na Remuse, málem v šoku z toho, že ten domorodec z pralesa mluví perfektní angličtinou. Vydají se za ním a ani ne po pěti minutách uslyší zvuky civilizace, hlasy, smích, hudbu, neznámé nástroje. Po chvíli se ocitnou přímo na okraji vesničky+ Vítám vás v naší vesnici Tjapukai, největším australském domorodém kulturním parku v krásném prostředí deštného pralesa +spustí naučený text jejich průvodce+ Seznamte se s tradiční kulturou původních obyvatel deštného pralesa a bavte se zde po svém. Poznejte, jak se hraje na didgeridoo, vyzkoušejte si, jak se správně hází bumerangem, jak se maluje na obličej, zaházejte si oštěpem, nebo si vychutnejte náš tradiční domorodý tanec, který vám předvedou místní tanečníci. Dozvíte se z první ruky od Tjapukai bojovníka, jak používat tradiční vrhací nástroje a zbraně. Naučíte se rozdělávat oheň bez použití sirek, anebo proniknete do tajů šamanské medicíny. Můžete si zde zakoupit i nějaké talismany, ručně vyráběné domorodé výrobky, bumerangy, obrazy, sošky, didgeridoos a různé artefakty +ukáže jim, kde co je+ A pokud zůstanete až do noci, čeká vás magické dobrodružství při vyprávění o tajemných legendách Austrálie. A jestli máte hlad, můžete ochutnat místní kuchyni. Je moc dobrá. A nemějte strach, lidi nejíme +mrkne vesele na Styx, evidentně ji předtím slyšel+ Můžete využít ještě místní atrakci, lanovku korunami deštného pralesa. Tak já vás nechám, ať si to tady všechno v klidu prohlédnete a vyzkoušíte. Přeji vám hezkou zábavu +usměje se na ně a vzdálí se+ +Styx se nadšeně začne rozhlížet po okolí, kde je už spousta turistů, mísících se s místními obyvateli, kteří jim předvádějí své umění+ Tak jak se ti tady líbí? +otočí se na Remuse zvědavě, co na to říká+ Co vyzkoušíme nejdřív?
(taková malá reklama:D)
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam. Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu. (krédo templářského řádu)
(lach, video si pustím až doma, tak snad tam není až tak nic podstatného , fakt jsem lemra s tím odpisováním.... ) *napadne ho, že třeba domorodec anglicky i vládne, což se mu potvrdí, tak mu nepatrně cukají koutky, jak se ti dva okukují, ale evidentně nakonec naberou správný směr, tak jde za nimi* Tak to je překvápko....*kouká, jak se před nimi najednou vyloupne vesnice a kopa lidí, turistů i místních. Vyslechne proslov, co všechno lze* Tohle jsem nečekal....ale vypadá to dobře....a když nás tedy nesní...*uculí se* tak...třeba ten bumerang? Dokud máme sílu...*nasměřuje je tam, kde mají možnost si vyzkoušet bumerangy...*snad nesejmu nějakého mudlu...*poznamená tiše*
+
Ga%C3%A9tan%20Beaulieu_Le%20monde%20en%20image_CCDMD.jpg)
, fakt jsem lemra s tím odpisováním.... 
)