Operace "Fireworks"

[Tobiáš]

Letadlem...*uchechtne se a pak zakašle* Tak aspoň tak.*oddechne si*hm...to ti za sebe slíbit můžu, tyhle hrátky propal si svého upíra mě baví čím dál míň...ale našly jste nás rychle.*usměje se a natáhne k ní ruku, stiskne tu její*

[Noční Klub]

Tak letadlo bude připravené za chvilku...můžeme naklá-jééé....*vyculí jak prasklé jelito, když vidí, že se Tobiáš probral* no konečně. Tady ležet jak leklá ryba takhle dlouho...*založí si drobné pěstičky o žebra a zablýská očima za brýlema* prý sebou máme hnout. Jde nějaké blbé počasí. V Anglii. Kdo by to byl řekl...*pobere to nejnutnější, nacpe do tašky a tu si přehodí přes rameno*

[Manori]

*jako na zavolanou se ozve opodál prásknutí a pak už dovnitř vpadne Man, ověšená proprietama* Tak pan Ho už se na nás chystá...a holky počkaj na letišti s autem.*informuje za běhu* hele, kdo se probral...*usměje se na Tobiáše, neomylně pozná, že momentálně mají před sebou správnou stranu mince*

[Rebecca Altamirano]

Beru tě za slovo. +pousměje se+ Jo, naštěstí. Postrach nás navedl. +pohlédne krátce na jmenovaného, ale když jí stiskne ruku, podívá se na něj s úsměvem. Když se odněkud vykulí Ulriška, pobaveně se na ni ohlédne a jak vidí tu její autoritativní pózu, vstane a zasalutuje jí.+ Ano madam, rozkaz madam! +srazí paty a ohlédne se na Tobiáše, potlačujíc smích.+ Hned jsem zpátky. +mrkne na něj a jde si pobrat pár svých věcí, hodí si je do letadla a vrátí se pro to nejdůležitější.+ Co myslíš, můžeš jít? +zadívá se na Tobiáše tázavě+ Pomůžu ti, ale přinejhorším ti vyčaruju jezdící křesílko. +zamrká na něj šibalsky.+

[Noční Klub]

*Ulriška se nafoukne, div že se nevznese ke stropu hangáru, jak se jí "povedlo spacifikovat upírku" a pak radši maže do letadla, co kdyby náhodou*

[Tobiáš]

Navedl...jak to sakra dělá..*taky zašilhá vedle sebe* děsí mě, jak se vůbec nehýbe...*poznamená a pomalu se posadí, zatímco holky uklízej věci do letadla. Když se přestane všechno točit, natáhne k ní ruku* Žádné křesílko...ani vyčarované...už tak trpí mé ego, že mě musíš držet na nohou...*opře se jí vahou o rameno a začne se šourat k letadlu jako stařec, ale kupodivu jde, dokonce se vyhrabe i po schodech do malého tryskáče* máme na ty plechové potvory fakt štěstí, co? *poznamená, když si vzpomene, kdy a kam spolu naposled letěli letadlem, tentokrát je ale nečeká žádné veselé pošťuchování, nikde se nerozvaluje Karolína s časáky a Postrach rozhodně nebude klapat na notebooku*

[Manori]

*za nimi jde Man a vedle ní na nosítkách samochodkách leží Postrach. Mávne rukou a nosítka začnou stoupat do letadla, chce to trochu manévrovat, ale povede se ho dostat v celku na palubu letadla. Když jsou všichni uvnitř, dveře se zaklapnou a letadlo se začne hýbat, jak pilot okamžitě startuje, dokud to jde*

[Rebecca Altamirano]

Jo, mě taky. Je to proti přírodě...+zamračí se, když taky pohlédne na Postracha+ Dobře, takže bez křesílka. +pousměje se, pomůže mu vstát a podepře ho, rukou ho obejme kolem pasu a takhle se spolu došourají do letadla. Pomůže mu se usadit, v rámci možností připoutat a sama neprodleně učiní totéž. Je už taky mírně pobledlá, ale na pány tentokrát nemá:D+ Jo, to teda máme. +povzdechne si odevzdaně a radši zatáhne záclonku na okně. Když se pak objeví Man s Postrachem na nosítkách, s obavami ho pozoruje a doufá, že se z toho brzo dostane+

(viděla jsi nový díl Ničení povoleno?:) )

[Manori]

(jj, viděla )

*taky zapadne na místo a uváže se. letadélko se poměrně rychle odlepí od země, tak jen polkne* co jsi mu řekla, Ulriško? to vzal kolmo skoro...*koukne na vyžle vedle. Když vystoupají dost vysoko a můžou se zas odpásat, přejde ke své výbavičce. Postrachovi napíchne infuzi čisté mňamky, Tobiášovi podá jeho speciál* zkus u toho moc nesrkat. *mrkne na něj a zároveň vyloví nějaké sterilní muly a kafr na rány. Část odloží vedle pro Tobiáše a část si vezme pro Postracha* tím máme zkusit stopnout to, co furt poteče...

[Tobiáš]

*když sedí v letadle a je na cestě domů, hned vypadá líp. Při pohledu na svačinku se dokonce pousměje* hele, donáška až do domu...doufám, že to není nějaký loňský kapr...*zatváří se dokonce vybíravě, ale pustí se do toho. Zatímco sosá, některé menší rány si doopravdy dají říct a mizí před očima*