Operace "Fireworks"

[Noční Klub]

*pokrčí ramínky* no co...řekla jsem mu...rychle. A asi jsem byla trochu...hysterická. *přizná, zvedne se a bez dalšího komentáře zaloví v baru, vyloví lahev, dvě sklenky, jednu postaví před Beccy a druhou před sebe. Naleje jim porci, že by to útlocitnější povahy přimělo protočit pohoršeně zrak, láhev zas zavře a kopne půlku do sebe, až se otřepe* fuj, to je hnus...*ale sklenku nepustí*

[Rebecca Altamirano]

+jak začnou tak prudce stoupat, chytne se opěrek, až chudinky trochu zaskřípou a zavře oči.+ Zakroutím mu krkem...+zavrčí když se letadlo srovná a letí už tak, že může předstírat, že je v autobusu:D+ Tak se na to mrkneme...+otočí se k Tobiášovi a zatímco sosá, začne ošetřovat nejhůř vypadající rány. Zároveň se zájmem pozoruje, jak se ty menší hojí doslova před očima.+ Hezký. Nejspíš budeš stále prost jizev. +pousměje se a přejede zlehka prstem jednu už jen mírně narůžovělou jizvičku. Když jí Ulriška na stoleček postaví panáka, vděčně se na ni usměje. Dokončí ošetření zbylých zranění, sedne si zpátky a chopí se skleničky, kterou do sebe po vzoru Ulrišky, hned způlky obrátí. Ona se neoklepe, ale jen zašklebí a pak se zadívá na Postracha. Má pocit, že vypadá nepatrně líp, ale to může být způsobeno jen jejím zbožným přáním.+

(hehe, dočkáme se víííce japonských zbraní, těším těším )

[Manori]

(japonských zbraní není nikdy dost )

*ošetří Postracha a kriticky se na něj zadívá*zdá se mi, že trochu chytá barvu..*pronese nadějně, skoro jako kdyby to měla začít být pravda, když se to vysloví nahlas. Pak si sedne vedle* Krkem pilotovi kruť, až přistaneme v Praze...*mrkne na Beccy*

[Tobiáš]

Prost jizev? A já se těšil, jak teď budu vypadat chlapácky...*protáhne obličej a někde v něm se ozve, že jak kdo, tak se mírně zamračí, chvíli to vypadá, že se chce na něco zeptat nahlas, ale pak to polkne a radši dorazí sváču* díky...*pousměje se znaveně na Beccy a taky se zadívá stejným směrem*určitě...Postracha nic nepoloží...a už vůbec něco, čemu velí taková nafintěná...*spolkne to, co chtěl doříct a zavrtí hlavou a znovu se zamračí, tentokrát zmateně, jak uvažuje, co se s ní vlastně stalo a v hlavě má guláš*

[Noční Klub]

*když se Tobiáš zmíní o Amandě a jejím komandu, Ulriška se ošije a strčí nos hlouběji do sklenky, furt ji žere, jak jim vypadl v kritické chvíli signál*

[Postrach]

*leží na lehátku a ani se nehne, ale opravdu se zdá, že ztrácí takovou hrozivou mrtvolnou ztuhlost, skoro mohou slyšet, jak mu žilami proudí čistá krev a hojí zranění, ale na rozdíl od Tobiáše není navenek vidět žádná velká změna*

[Rebecca Altamirano]

Jasná věc, kroutit krkem až na zemi. Nebo bych si mohla dát svačinku...+zamyslí se nad tím, ale koutky jí pobaveně cuknou+ No jo, máš teda pech, žádnej drsňák s jizvama. +polituje ho přehnaně+ Hmm, to teda jo, vypadala jak kdyby zabloudila z nějakýho módního časopisu. +ušklíbne se, ale neujde jí, jak se Tobiáš tváří. Vezme ho za ruku a jemně ji stiskne+ Nelam si hlavu. Aspoň zatím. Na to bude dost času po přistání. +usměje se a pak pohlédne na Postracha+ A až se dáte dohromady. +samotné jí vrtá hlavou momentálně jediná věta. Ta Postrachova, těsně před tím, než ztratili spojení. O stříbře...+

[Tobiáš]

Možná si popletla kariéru...*prohodí a zkoumavě ji chvíli mlčky pozoruje, jako by jí mohl z tváře vyčíst pravdu, nakonec to ale nechá být * Dobře...prozatím...*opře se pohodlněji do sedačky a zavře oči, ruku jí nepustí ze svého sevření. Snad aby měl jistotu, že se mu tohle nezdá a že se zas neprodbudí na nějakém zpropadeném lehátku*

[Manori]

Jo sváču...ale jenom cucnout...je to ten, co nás má učit ovládat tuhle potvoru...sušený by nám toho už asi moc nepověděl...*zasměje se* i když vypadá na docela poživatelný zákusek...*poznamená a Ulriška se vedle zakucká pitím a zrudne u toho*

[Postrach]

*a Postrach mlčí a leží a nechává si svá tajemství pro sebe....chvíli letí mlčky, za okýnky je tma a mraky....když se najednou letadlo propadne o několik metrů, světla probliknou a do trupu se opře prudký lehce namrzlý déšť. Pak přijde další turbulence a to už se jim pilot ozve, aby se přivázali....letadlo se naklání a propadá ve vzduchových vírech, vzduch kolem skučí a aby to nebylo málo, tak se za okny zableskne a zachvíli bací hrom jako z děla...to už se v letadle kutálí všechno ,co není pevně uvázané*