*prohrábne si rukama vlasy a pak si opře hlavu o stěnu* měl jsem pocit...*zavrtí hlavou, jako by se ji snažil pročistit a znovu se na ně zadívá* neublížil jsem vám? *zeptá se s obavou v hlase, z čehož vyplývá, že si moc neuvědomuje, jak se tam dostal a na okamžik se napřímí v sedu, jak hledá Ulrišku, ale když ji najde stočenou na sedačce, kde ani nedutá, slabě se pousměje a odlehčeně polkne. Pak se zamračí, protože ještě cítí v puse Amandu
. Nadechne se, aby něco řekl, pak zmlkne a uvažuje*