Komnaty Tonyho Dolohova

[Beatrix]

Zbabělec! Ta vaše hrdost vás všechny jednou zabije!
Tony je...no ne tak úplně přítel, ale je to Smrtijed. +pokrčí ramenama+ Amonovi Smrtijedi...jsou něco jako mí známí. Samozřejmě, že některý ani neznám, ale zrovna Tonyho potkávám - i když jen nadálku - docela často.
+Pousměje se, jak jí to vysvětluje a zastaví se+ Přátelství...nebo dokonce lásku? +stoupne si na špičky, a když tam nikdo okolo není, tak mu něžně olíbne rty mazlivě+ To ráda slyším. +koukne mu významně do očí a zase jdou dál+ To by mě asi moc nepotěšilo, protože by ty mrtvoly asi byli lidi, se kterýma minimálně pracuju...+ušklíbne se+ Mhm...ne úplně tvá...+koukne na něho s úsměvem+ A myslím, že díky tomu bysme to oba mohli i přežít. +zamrká očima, že je možný, že jinak by se zabili+
Dolohov má spoustu přátel...kromě toho, že je Smrtijed má "společenské styky" a tím, že bys ho zabil by to neskončilo. Právě naopak. A i když je Tony občas...trošku... nepříjemnej, není zase tak špatnej, jen se spíš moc neprojevuje. Nedovolil? +zvedne obočí+ Kouzlit se nemusí jenom hůlkou...+zvedne ruku, luskne prstem a jeden z Altairových nožů, kterej nemá až tak po ruce, aby ho mohl chytit - třeba v botě, nebo tak někde - vystřelí k ní, aby ho mohla hezky chytnout+ Kouzla jsou špinavá záležitost. A i když Smrtijedi používají spíš klasiku, tak nehezká kletba...+pokrčí ramenama, že proti tomu nic moc nenadělá nikdo, prohlídne si ten nůž a zase mu ho vrátí+ A i kdybys ho stihl zabít dřív, než cokoliv stihne, jak jsem říkala...přátelé...

[Altair]

Líbilo by se ti víc, kdybych se ho zalekl? +pozvedne škádlivě obočí+ Přesně tak... tak teď už chápeš, proč jsem po něm vyjel? +přitáhne si ji, jak se zastaví a polibek jí víc než ochotně oplatí+ Hm, něco na tom bude... nevím totiž, jestli bys se mnou vydržela +uculí se nevinně a pak si vyslechne to její povídání na téma Dolohov+ Díky, aspoň vím, co můžu od něj čekat +instinktivně vymrští ruku jako útočící kobra, když mu z jeho boty vystřelí dýka a zachytí ji ve vzduchu za čepel, je prostě rychlejší+ Pozor, aby ses neřízla +usměje se na ni a podá jí ji rukojetí napřed a pak zatne pěst, aby ukryl v dlani pár kapek krve, jak se řízl o ostrý břit+ Nedal bych mu šanci lusknout těmi prsty +odpoví umíněně, prostě si s Dolohovem nepadli do oka+ Tak když přátelé... +zamyslí se nad tou její dobře míněnou radou+ tak jsi mu nejspíš zrovna teď zachránila život +vzdá se nakonec odvety a tu jeho smrt zatím odloží na neurčito+ Ale jen kvůli tobě +aby si nemyslela, že se zalekl+ Ale už se nechci bavit o tom mizerovi. Radši mi řekni... +odhrne jí vlasy z ucha a skloní se k němu+ Myslíš, že bys mi mohla po večírku ukázat, kde budu spát? Víš, abych tady náhodou někde nezabloudil... +blýskne se mu pobaveně v očích+

[Beatrix]

Ne...to samozřejmě ne...+přizná+ Ale jo, ale...takhle to přece nejde...+mračí se nespokojeně chvilku, pak se na něho zadívá a prstem mu přejede přes tvář, no pak se odtáhne, ať se tam po něm neplazí+
Ono by to bylo spíš naopak... Já? +vrátí mu dýku, ale vezme jeho ruku, olízne mu z prstu krev a pak ho vezme nachvilku do pusy, než mu přestane krvácet+
Když myslíš...+pokrčí ramenama+ Děkuju. +podívá se na něho vděčně, protože je nechce vidět mrtvýho ani jednoho+
+pokrčí ramenama+ To záleží na tom, jestli přijde Kristián...měl se tu dnes taky objevit...asi bysme měli jít zpátky... Tady se zabloudit nedá...+potřepe hlavou a vykročí k sálu+

[Altair]

+diva se ji do oci, kdyz si vezme jeho prst do pusy a mimodek jim projde zachvev vzruseni+ To radsi moc nedelej, nebo si te vezmu primo tady +posepta ji, prejede ji palcem po rtech a pak radsi ten prst vytahne z jeji pusy, aby doopravdy nesplnil svoji vyhruzku+ Mas primo zazracna usta, podivej, po zraneni ani pamatky +ukaze ji, jak se tenka ranka uplne stahla+ To budu muset vyuzit casteji +uculi se na ni+ Ano, Kristian, uplne jsem na nej zapomnel +zamraci se, ale ne nahnevane, spis se smutkem v ocich, snazic se smirit s tim, ze v Beine zivote bude vzdycky az ten druhy+ Staci mi pak jen ukazat ten pokoj. Zbytek necham na tobe +mrkne na ni, ze plne respektuje jeji vztah+ Uz chces jit? +pohledne na ni trochu udivene, sam by tam s ni jeste klidne zustal osamote, ale pusti ji z objeti, nabidne ji galantne rame a vrati se spolu do salu, jakoby se byli jen projit+

[Beatrix]

To by asi taky trochu záleželo na mně, ne? +poznamená a odtáhne se+ No sice to není přímo Postrachova slina, ale lepší než nic...+přikývne+ Jistě...samozřejmě Ti pokoj ukážu. Ono nejde až tak moc o to, co chci já. +podívá se na něho+ To co děláme je chyba...a... budeme za ni platit. Neměla jsem to nikdy dopustit. +myslí spíš to, aby se do něho zamilovala, než ten vztah+ Jsi voják. Assassín. A já jsem ze západu. +ušklíbne se tomu pobaveně, jak byla blbá, když si to snažila neuvědomovat+ Já...+chvílu váhá, no nechce ho urazit, tak se ho chytne, ale oficiálně a je to poznat, zároveň je poznat jak moc ji to bolí, když si to všechno uvědomuje v plným znění+

[Altair]

+odtahne se a trochu zmatene ji kouka do tvare+ Samozrejme, to prece vim. Nevzal bych si te nasilim +ohradi se, trochu popuzen jejim necekane kousavym tonem+ Chyba...? +opakuje po ni nevericne+ Mam tomu rozumet, ze litujes, ze jsme to nechali dojit tak daleko? +chytne ji za obe ramena a uprene ji hledi do oci+ Vedela jsi prece od sameho zacatku, ze jsem Assassin. Stejne jako ja vedel, ze jsi ze zapadu. Ani jednomu z nas to nevadilo. Co se najednou stalo? +kdyz se ho Bea chytne za rame, citi z ni tu povinnost a dotkne se ho to vic, nez kdyby ho odmitla. Vymani si pazi z jeji ruky a ted uz dokonale zmaten chytne ji za bradu a zvedne ji hlavu nahoru, aby se mu musela divat do oci+ Co se deje, Beatrix?

[Beatrix]

Ne...+zavrtí hlavou+ Nelituju. To ani nejde, ale... Akorát si tím oba ubližujeme. +pohledem uhne a smutně kouká do země+ Jo...věděla... A...mně to nevadí, jenom... +povzdychne si+ Myslela jsem, že to bude časem lehčí a budu to brát tak jak to je, +ušklíbne se hořce+ jenže místo toho...neberu no.
+jak se od ní odtáhne, tak trochu obezřetně o krok ustoupí a jak jí zvedne bradu, tak na něho bezradně kouká se slzama v očích a v tu chvíli vypadá úplně bezbranně+ Je mi smutno. +zašeptá+ Ty zase odjedeš a já...tu zůstanu sama...+posmrkne potichu+ A pak na mě zapomeneš.

[Altair]

+ve tvari se mu mihne uleva+ To jsem rad. Mrzelo by me, kdybys litovala toho, co jsme spolu prozili +porad ji prstem drzi bradu zvednutou a nuti ji divat se mu do oci+ Jestli ti tim, co delame, ublizuji, je mi to moc lito, to jsem opravdu nechtel +vyslechne si ji a pak ji pusti bradu, skloni hlavu, chvili pohrouzen ve svych myslenkach. Pak se na ni opet podiva, jeho tmave oci nebyly nikdy smutnejsi, a promluvi trochu priskrcenym hlasem+ Pokud si uz neprejes me vidat, budu to respektovat. Nechci ti nijak komplikovat zivot +slabe se na ni usmeje+ Jen ...obavam se, jestli uz neni moc pozde +slzy, ktere se ji derou do oci, ho trochu vyvedou z miry. Videl uz mnoho slz v ocich svych obeti, ktere ho prosily, aby je usetril a ani jedina ho nikdy neobmekcila. Tohle je vsak jine a pro nej zcela nezname a najednou nevi, co ma delat, jak se zachovat, tak se jen mlcky k ni skloni a zliba ji ty slane kapky z ras+ Ano, odjedu... vis, ze musim... mam povinnosti vuci svemu radu. Ale zase za tebou prijdu, kdyz si to budes prat +slibi ji+ Zapomenout na tebe? +na okamzik se od ni odtahne a pohledne ji do tvare, jestli to mysli vazne+ Ach, Beatrix... +pevne ji obejme, ze ji malem udusi+ Nikdy nezapomenu... za ten rok ses mi dostala az moc hluboko do srdce +posepta ji tajemstvi+

[Beatrix]

Nemůžu litovat něčeho tak krásnýho. To ani nejde. Neubližuješ mi...jenom...to na mě teď nějak padlo a... mám pocit, že... to bude časem bolet. +Sleduje ho s nakrčeným čelem a úplně se jí sevře srdce, jak vidí smutek v jeho očích+ Altair...+udělá krok k němu a opatrně ho pohladí po tváři+ Nepřeju si nic jinýho, než tě vídat. +šeptá+ Jen nechci...+odtáhne se+ být tvoje "západní potěšení". +stylem jako rozptýlení na jednu noc+
+Zavře oči a nechá svoje slzy stíkat po tvářích a tiše fňukne, jak ju dojme, že jí je olíbává+ Já vím...+přikývne+ Vím to...ale to neznamená, že mě to nebolí. Dobře...+posmrkne+ Já...nechci ti tu brečet..ale..+zatváří se zoufale, že s tím nic nenadělá, že taková je+
+Jak se odtáhne, tak se na něho vážně dívá a je vidět, že to myslí vážně, hodně vážně. Jeho objetí ju trochu překvapí, no ochotně se k němu klíštěcky natiskne a se zavřenýma očima ho pevně objímá, jako by to bylo naposledy v životě. Když jí zašeptá, že ji má v srdci, tak se přes pár slz pousměje+ 'ch liebe dich...+zamumle mu do košile tak, že to snad ani nemůže slyšet+ Nepouštěj mě...bitte...+zaprosí+

[Altair]

+chytne ji za ruku, když ho pohladí po tváři a sevře ji+ Západní potěšení? +pozvedne překvapeně obočí+ Jak jsi, pro Alláha, na něco takového přišla? +zamračí se+ Kdybych tě měl jenom jako rozptýlení při svých cestách po Evropě, určitě bys to poznala. Vzpomeň si, co jsem ti říkal o ženách, které jsem měl před tebou. Máš pocit, že s tebou je to stejné? +sleduje ji pozorně, jestli to pochopila+ Poslouchej, co ti říká tvé srdce... jemu věř +řekne už trochu klidněji a když se k němu Bea přiklíští, obejme ji ochranitelsky pažemi, až se mu ztrácí v náručí+ Nepustím +tiskne ji k sobě a hladí ji přitom konejšivě po zádech. Těch pár německých slov samozřejmě uslyší a na okamžik ztuhne, protože tohle absolutně nečekal. Pak se trochu odtáhne a podívá se na ni, jestli se přece jen nepřeslechl+ Myslíš to vážně, Beatrix? +jestli to třeba není jenom tím jejím momentálním rozpoložením+