+Poslouchá ho a chvílu se tváří trochu umíněně, že proč by to nebylo možný - chlapi...muslimové, ehm..., ale pak zavrtí hlavou+ Ne...to ne... +sklopí provinile oči+ Chováš se ke mně hezky...nikdo se ke mně už takhle nechová.
+Ona by se v té náruči nejrači fakt ztratila, protože si teď příde hrozně rozhozená a zranitelná, což moc ráda nemá+ Moje srdce mě rádo mučí...+zamrmle si a zhluboka - co to teda jde, když je přimáčklá na něho - vdechuje jeho vůni. Jak ucítí, že se Altairovo tělo napjalo a ještě když se od ní odtáhne, tak se na něho podívá s obavama, spíš by byla rači, kdyby to neslyšel, no byla to její spontánní reakce na to jeho povídání o ní v jeho srdci. Opatrně přikývne+ Promiň, neměla jsem to říkat nahlas... +pousměje se rozpačitě+ Vždycky mi na tobě záleželo. Kdyby to tak nebylo, nescházela bych se s tebou za Kristiánovýma zádama. Neriskovala bych to, že mu ublížím jen pro zábavu. Že si zničím rodinu. +lehce zavrtí hlavou+ Omlouvám se, tohle asi nechceš poslouchat+