od Rebecca Altamirano » 25 úno 2015 21:36
+když se konečně objeví, trochu toho napětí z ní spadne. Zvedne se a jde pomoct Man s věcmi. Když se vrátí, složí se zpátky do "svého" křesla, tak trochu se tam smotá do klubíčka a pro změnu teď místo vstupních dvěří hypnotizuje dveře do ošetřovny. Hlavou jí mezitím víří tisíce myšlenek, nad všemi ale vítězí jedna jediná - "Věděli o stříbře". Tenhle neveselý kolotoč přeruší až pan Ho. Na okamžik jí připomene doktora, který nese rodině špatné zprávy, rychle ale tuhle představu zaplaší. Pohledem přejede ostatní, aby zjistila, jak se tváří, což jí moc nepomůže, protože jsou všichni v hlídání svých výrazu docela kovaní. Místo toho začne přemýšlet o tom, že by se možná měla přesunout do nějakého hotelu, nemůže se pomoct, ale pořád se tu cítí trochu jako vetřelec, jakoby někoho jiného odtud vyštvala a vecpala se na jeho - její - míst. Zároveň to ale nedokáže, nebo podvědomě nechce, vyslovit nahlas, protože ze všeho nejvíc chce být Tobiášovi co nejblíž a tak svádí tuhle vnitřní, aniž by se dokázala rozhodnout, co udělat...+
There's hell in your eyes
So let your demons dance with mine
We'll kill each other some day
But now is not the time