Chata

[Jean Tannen]

Já nevim, brácho. +zamumlá a rozhlíží se kolem+ Já nevidím nic, je tu moc velká tma. +otočí se na druhou stranu a hledí zase tam+

[Locke Lamora]

tak kde kurva je. +vykřikne, a práskne lopatou do lodě div ji nezlomí, vytře si z očí vodu, teda déšť, a pak si všimne, že prší nějak míň+ bouřka přestává. +zamumlá, i vlny se trochu zklidňujou, sice ne úplně, ale přece jenom dost na to, aby je to přestalo převracet+ támhle něco je! +ukáže do vody kus od nich a pádluje tam+

[Jean Tannen]

To vypadá jako ona! +Jean zabere a zachvilku jsou u kývající se loďky, kde leží Wenai a děsně se třese, ale nevypadá to, že by byla při sobě, nebo tak nějak, spíš jako by bloudila+ Doprdele, co to s ní je, Wenai! +vyjekne Jean a pokouší se na ni dosáhnout+ Já tu loďku podržínm u naší a ty tam přelez. +chytne loďku a přitáhne ji k té jejich+

[Locke Lamora]

+nakukuje do loďky a zároveň se mu děsně uleví a poněkud přitíží+ u všech bohů. +vydechne, a když Jean chytne loďku, rychle přeleze jak opice do vedlejší loďky a trochu s ní zatřese, jestli je při smyslech+ je úplně studená. +koukne na Jeana vyděšeně, když se jí dotkne, odhrne jí vlasy z obličeje, a kousne se do rtu+ vezmem ji na jedný lodi. +houkne, podebere si ji do náruče, aby ji přesunuli vedle+

[Jean Tannen]

Počkej, +zarazí ho+ Já přelezu k vám, je to lepší loďka a má vesla. +pousměje se trochu, protže je rád, že ji aspoň našli a vleze si k nim do loďky a složí tam aspoň ty lopaty, člun nechá člunem a zabere veslama do směru, kde tuší břeh+ Říká něco?

[Locke Lamora]

Tak jo. +přikývne, a zhluboka se nadechne, aby nepanikařil, taky je moc rád, a zároveň se děsně bojí, jak je celá bledá+ ne. +zavrtí hlavou, a přehodí přes ni svůj kabát, aby se trochu zahřála, nakloní se k ní, aby zachytil, jestli dýchá, a jestli něco neříká+ Jeane, honem. +zamumlá vyděšeně, a má děsnej strach, i když by to nepřiznal, rukama jí tře ty její, aby nebyly tak studený, a kouše si rty+

[Jean Tannen]

Jo. +zafuní a zabírá veslama, jak nejvíc může a zachvilku najedou na kemnitej břeh+ Já ji vezmu. +vyzkočí z loďky a vytáhne ji víc na břeh, aby neodplula a pak vezme Wenai do rukou a už s ní spěchá k tomu domu+

[Locke Lamora]

+trochu to s nima škubne, jak najedou na kameny, ale pak hnedka vyskočí ven do mělký vody a pomůže mu ji vyzvednout. běží s nima, nebo kousek před nima, aby mu aspoň otevíral dveře, rozsvítí, a už táhne přikrývky a peřiny, aby ji pořádně zahřáli+ to nebude dost. +usoudí pak, a rozrazí dveře do koupelny+ sem, polož ji do vany. +volá na Jeana, a pustí teplou vodu+

[Wenai Lafayette]

+třese se jako ratlík, ale je pořád mimo sebe, klepe zubama a když se ocitne ve vaně, tak tiše zasténá a po proudem teplé vody te třes konečkě po nějakým čase povolí, ale neprobere se+

[Locke Lamora]

+je rád, i když se třese, protože to aspoň znamená, že je naživu+ už se trochu zahřívá. +zašeptá, a začne jí svlíkat ty promočený oblečení, aby ji nestudilo, děsně jemně a opatrně+ máš čichací sůl? koukne na Jeana+ třeba jenom omdlela. +zadoufá trochu, a lehce ji poplácá po tvářích, jestli se neprobudí+