Restaurace

[Rebecca Altamirano]

(hehe, moc mě bavíte, děti, moc moc jen pokračujte, už jsem pryč )

[Jade]

(šmírák! )

+kouří beze slova, pač ví, že nemusí nic dodávat, a jen ji nechá se vnitřně pohádat sama se sebou, jeden koutek má lehce zvedlej v úšklebku a pozoruje ji+
co čumíš? +zvedne na něj obočí, a nechá vajgl zmizet kouzlem, když tam nejsou popelníky, a je děsně okázale otrávená+
jseš nějak drzá. +přimhouří oči a v hlase mu zazní varovný podtóny, i když úsměv ze rtů nesmaže+
ty jseš nějak debil, ale holt musíme vyjít s tím co máme. +pokrčí rameny a zašklebí se na něj, bradu má tak trochu vyzývavě vystrčenou, a pokouší se nějak maskovat to, že je rozhozená, a ví že on to pozná, a to jí ani trochu nepomáhá, tak sáhne po vínu a hodlá se tím večerem prostě propít+
+zúží oči ještě víc, chytne ji za tu nataženou ruku a přibouchne ji zápěstím ke stolu, ne moc silně, ale tak, aby se nemohla vykroutit a trochu to bolelo+ Nějak vlčíš, miláčku. +nakloní se k ní pomalu, jako kdyby se jí chystal zakousnout do krkavice+ Očividně tě nemá kdo krotit. +zasykne tiše, a s uspokojením si vychutná záblesk něčeho poplašenýho, co jí proletí očima, a úplně vespod, vevnitř, možná záchvěv něčeho starýho a známýho+
Bla bla, já jsem děsně děsně nebezpečnej a mám nejdelší péro v okolí, chceš ho vidět. +zašklebí se a napodobuje přitom jeho tón hlasu, i když je v ní teda dost malá dušička, a úplně si není jistá, proč ho vlastně provokuje a zadělává si na průšvih, možná nějakej vnitřní masochismus; a z toho jak mu zlobně blýsknou oči jí poněkud zatrne, tak napůl obavou+
+Jade jí zatlačí na zápěstí ještě víc, až na něm zůstanou bílý otlaky, a spodní čelist mu trochu ztvrdne+ Buď opatrná, miláčku. +zavrčí varovně+ Jestli myslíš, že ti nepřibodnu viličkou ruku ke stolu jen proto, že jsme na veřejnosti, moc dobře mě neznáš. +dodá mnohem lehčím tónem, a na rtech se mu zas usadí ten jeho poloviční mám-tě-na-háku úsměv, ale zápěstí jí pořád svírá až y drobný kůstky protestujou, a dívá se na ni zblízka, jak číhající predátor+
No, mně se to časem zahojí, ale ty budeš debil pořád. +zamumlá, a trochu se odtáhne, protože už je přece jenom trochu moc blízko v její osobní zóně, načež ji vyloženě zachrání příchod číšníka+

[Victoria]

+číšník jim naservíruje talíře s hlavním chodem, a kouká, že se ti dva drží za ruku nějak podezřele, ale je velice taktní, takže zmizí jak pára nad hrncem, ale tu tenzi přece jenom rozbije, a Jade jí věnuje poslední varovnej pohled+
Ubližuješ mi. +sykne na něj zlobně+
dřív ti nevadilo mít ode mě modřiny. +poznamená Jade s jedním koutkem provokativně zvednutým, tím svým způsobem, kterej v lidech vyvolává potřebu ho praštit+ líbilo se ti to. +protáhne tiše a zlehka přejede palcem po těch bílých otlakách, co se jí udělaly na zápěstí, kde ji držel+
to není to samý, a ty to víš. tohle je přesně ten důvod, proč nám to nikdy nešlo.+odsekne, sklopí oči do svýho talíře, chopí se vidličky a začne se nimrat v těstovinách, na který ji úplně přešla chuť, nicméně donutí se jich pár spolykat, i když má poněkud staženej krk+ bylo mi osmnáct a byla sem blbá. +pokrčí rameny, a pečlivě hypnotizuje očima svoje penne+ byla bych pro tebe chodila po žhavým uhlí. +zamumlá a snaží se eliminovat ty hořký podtóny+
No, nejspíš ne ve všem. +ušklíbne se, a už ani nepředstírá lehkou konverzaci, jídlo naopak ignoruje, a dívá se na ni, jak se naproti němu kroutí+
tamto byla jenom poslední kapka. +zvedne k němu oči, a když vidí, jak na ni kouká, trochu se jí zadrhne hlas a zas je honem sklopí a zacpe si pusu těstovinama, a usilovně žvejká, dokud nezdolá polovinu, a už se na ně nemůže ani podívat+ Nikdy jsi to neřek. +zamumlá úplně potichu, a odstrčí od sebe poloprázdnej talíř+
A co myslíš, miláčku? +koukne na ni Jade a oči mu blýsknou, aby si dávala sakra pozor, kam míří+
že mě miluješ. +upřesní mu to velice neomaleně, a nakloní hlavu na stranu, aby věděl, že nehodlá přistupovat na jeho nevyslovený hry+ vždycky jsi to nechal říct mě, "miluju tě, a ty miluješ mě". a prostě jsi to jenom nepopřel. +odfrkne si, a už je jí jedno, že vidí, jak má bolavý oči, a bolavý všechno za nima+

[Jade]

A co tě vede k tomu, že to tak bylo? +ušklíbne se na ni tvrdě, protože se mu nelíbí, jak se do toho vrhá, probodává ji očima, a čelist má pevně sevřenou, takže mu pod kůží ostře vystupuje+
Bylo. +pokrčí rameny, a je o tom přesvědčená, sáhne po krabičce s cigaretama a snaží se tak zamaskovat rozechvělý prsty+ ale kdybys prostě... kdybys... +zavrtí hlavou, a potáhne si z cigára než řekne něco čeho pak bude litovat+ Můžem to už ukončit? +koukne na ně tak nějak rezignovaně+
A připravit se o dezert? +pozvedne Jade obočí pobaveně+ na to se moc kouzelně kroutíš. +zavrtí hlavou, a mávne na číšníka, aby jim donesl dezertní menu+ očividně sis udělala vlastní závěry a mý vyjádření k tomu vůbec nepotřebuješ. +protáhne lehce sarkasticky+
nějak mě ta chuť na sladký přešla. +zašklebí se na oplátku+ nejspíš proto, že furt musím koukat na ten tvůj kyselej ksicht. +zamumlá, prohrábne si vlasy, a jen na něj tak lehce nenávistně kouká+ Fakt nechápu, proč si to tak užíváš. Já nemám zájem dělat ti potíže, úplně by mi stačilo, kdybysme si navzájem zmizeli ze života. +žmoulá v prstech konec cigarety, a na Jadea se nekouká+ O co ti teda jde? chceš neporušitelnej slib, že tě neudám? že proti tobě nebudu svědčit? +zvedne k němu oči+ nejsem pitomá. +pokrčí rameny+ nebo tě tak strašně sere vědomí, že bych mohla bejt šťastná bez tebe? +ušklíbne se a vyfoukne kouř+
anebo... +nakloní se k ní přes stůl, a vdechne trochu toho cigaretovýho kouře+ mně prostě baví vidět tě kňučet. +přimhouří oči, a usměje se jedním koutkem, tak svinsky, jak on už to dovede, a vicky s obtížema překoná potřebu natáhnout ruku, a pěstí mu zarazit nos do hlavy+

[Victoria]

+Jade se ušklíbne, jako by to věděl - rozhodně to ví, pozná to z toho, jak jí blýsknou oči, jak sevře krabičku v prstech, je mu jasný, že se musí opanovat, a zašklebí se, protože ho baví strkat ji na hranu+ Nikdy nepodceňuj sílu sebeklamu, miláčku. +protáhne pobaveně a prohlíží si ji skrz kouř+
Hele. +odklepne rázně popel do popelníku, a už nemá chuť s ním hrát ty jeho hry+ Tohleto není Kill Bill, co uděláš, střelíš mě do hlavy? +pozvedne obočí, a docela zdařile napodobí ten jeho pohled "nestojíš mi za slovo"+ Oba víme, že kdybys mě chtěl mrtvou, zařídil by ses už před pár rokama. +sklopí oči k cigáru ve svých prstech+ ani si po deseti letech nepadnem do náručí jak v pitomým románu od rozakundy pilcherový. +zaksichtí se+ tak mě prostě nech bejt. +koukne na něj, skoro prosebně, a dívá se, jak jim číšník servíruje dezerty+
+Jade s chutí zakrojí do svýho čokoládovýho fondánu, a dívá se na její výraz lehkýho znechucení, fondán má fakt ráda ale už ho asi nikdy nepozře+ smrt není ani zdaleka to nejhorší, co se může člověku přihodit. +poznamená téměř v dobrým rozmaru+ jen si to svoje intermezzo užij, ona už tě ta časovaná bomba v tobě trochu usměrní. +ušklíbne se na ni, chytne ji očima, a nepustí+ a taky je fakt zábava dívat se, jak sama sebe rozkládáš zevnitř. +připustí a jeho hlas chytne ten podtón na hraně pobavení a výsměchu+ jak zuřivě popíráš, že ti to chybí. +přimhouří oči+

[Jade]

víš. +koukne na Jadea lehce skepticky+ asi to pro tebe bude šok, ale i jiný lidi mají sex, nejseš až tak speciální sněhová vločka. +zaksichtí se na něj otráveně, opře se do křesla, založí si ruce na hrudi, a dívá se schválně všude jen ne na něj, protože už ho má plný zuby. a hlavně proto, že bez ohledu na to co říká je každej pohled na něj plnej vzpomínek, tón jeho hlasu se jí plazí do pórů, to jak se mu koutek trochu zvedá, když je samolibě spokojenej sám se sebou; to jak se konečky prstů dotýká svojí cigarety, vůně hřebíčku, co jí hořkosladce zůstává na patře, a nejvíc jeho oči a galaxie náznaků, nevyslovenejch pravd a lží, tisíce momentů, co byly, a dva tisíce možností+ furt máš trochu moc ostrej jazyk. možná bych ti ho měl vytrhnout a pověsit si ho nad krb. +napodobí sarkasticky ten jeho zastřenej, varovnej tón, a koukne přímo na něj+ ani se nemusíš snažit, ty tvoje debilni kecy si odvodím. +odfrkne si, a místo něj propichuje očima chudáka fondán+
+Jade se na ni podívá, tak jak to dovede, s hlavou na stranu a mírným posměchem v očích, víš že nemyslím jenom tohle, mnohem víc než jenom sex+ závislačko. +protáhne pobaveně+ chybí ti ten pocit. +dodá+ a to vědomí, že vím. +roztáhne rty do ještě širšího úsměvu+ chybí ti, že znám všechny tvoje spouštěče, a jak na ně umím hrát. +poznamená s náznakem smíchu+ chybí ti... +přimhouří oči, a nedořekne, jen se na ni dívá, a ví že nic říkat nemusí, že si to přečte sama, a taky ví, jak moc ji to štve, že mezi nima dokáže vyvolat záchvěvy toho spojení, který vytrvale přesekává+
Myslím, že podceńuješ, jak moc tě nesnáším. +šlehne po něm pohledem otráveně+

[Victoria]

Myslím, že podceňuješ, jak dobře tě znám. +pokrčí Jade ležérně rameny a jen se šklebí jedním koutkem, protože ví, že ji má tam kde ji chtěl mít+
No, tak už to tu asi zabalíme, což.+plácne Vicky rukama do stolu, v krku už má lehkej pocit nevolnosti, a na svůj vkus se trochu moc potí+ bylo to vyloženě kouzelný, tak už to radši nebudem opakovat, aby nám to nezevšednělo. +usměje se na něj nehorázně přesladce, a vytáhne z peněženky první bankovku co nahmatá, zastrčí ji pod skleničku+ Myslíš, že tě nechám zaplatit? +odfrkne si, když si všimne jeho pobaveně pozvednutýho obočí+ vůči tobě fakt žádný dluhy mít nechci, je to dost o život. +zašklebí se, pobalí si bleskem cigarety a vstane+ měj se. nejlíp se měj v jiným městě. +popřeje mu, a tak podivně zamává prstama, jak už ho chce mít z krku, otočí se na patě, a mizí tak rychle, jak jen může, aniž by to byl otevřenej úprk. dostane se ven ze dveří, a do chodby, a na chvilku zpomalí, aby vyhrabala v kabelce mobil, což ji trochu zaměstná, pač se jí dost třesou ruce; když se jí kolem pasu omotá cizí paže a zastaví ji v pohybu+
Jenže já... +ozve se jí kousek od kůže krku tichej hlas, v tom tlumeným tónu, kterej jí dokáže rozechvět kosti; na těch pár centimetrech kůže mezi tričkem a kalhotama ucítí dotek konečků prstů+ ...jsem s tebou ještě neskončil. +sklouzne jí horkým dechem přes ohbí krku, a jeho prsty zároveň pomalu vyjedou přes tričko, po křivce páteře, jeden obratel po druhým, až se v ní zadrhne dech. najednou má pocit, jako by vrostla do země, přibitá k parketám a neschopná se pohnout nebo nadechnout, jen v břiše jí roste mrak paniky, a ještě něčeho+

[Jade]

+přejede jí prsty až nahoru k lemu trička a sklouzne jí konečky po šíji+
Nech toho. +vydechne tiše, a zavře oči, aby se trochu dala dohromady+ Nech toho. +zopakuje víc nahlas, ale hlas se jí trochu třese+
A proč bych to dělal? +ušklíbne se Jade jedním koutkem, zlehka se ty dotkne jejího krku, a pak se jeho úšklebek ještě prohloubí, za pas ji prudce otočí k sobě a přitiskne si ji k tělu, těsně, a očima se vpije do jejích. Skloní se k ní, až těsně k ústům, ale místo aby se jich dotknul, přejede jí těsně nad čelistí k uchu. Jeho rty se pohnou, jak jí něco tiše zašeptá do ucha, čtyři úplně neslyšný slova, a rty se mu zvlní pobavením, trochu krutým, když jí v reakci na to tělem až do morku kostí proběhne třas. Teprve pak jí sevře pas pevněji a už bez průtahů se vrhne na její rty+
Umhmpf! +vypískne Vicky trochu zaskočeně, ale to už ji líbá, jeho jazyk jí vklouzne mezi rty, její tělo přilne k jeho, a jeho prsty jí vjedou do vlasů, aby si ji přidržel na místě. Zaplaví ji spousta známejch pocitů, který má uložený někde hluboko v sobě, pocit jeho kůže na její, jeho vůně, dravost, s níž ji líbá; převalí se přes ní jako vlna, až má pocit, že se v něm utopí, zase. Jedno jeho stehno se jí vměstná mezi její a otře se o ni s intimní důvěrností, přesně tak správně, že jí z hrdla uteče vzdech, který on spolkne v polibku. Líbá ji divoce a skoro hrubě, s vášní, která v ní probouzí napůl zaprášený instinkty a krade dech a ona se tím nechá smést, líbá ho nazpátek, s určitou pachutí hořkosti+
Jade. +vyhrkne jeho jméno udýchaně, a je to napůl prosba, možná o to, aby přestal, a možná o něco jinýho+ Prosím. +vydechne trochu zoufale, když se od jejích rtů, co ještě brní z jeho polibku, přesune k tomu místu na krku kde pod kůží prudce buší její tep, její prsty se mu zaryjou do boků. A pak Jade udělá těch pár krok ke zdi a přitiskne její tělo na tvrdou stěnu, jako tisíckrát předtím, jeho tělo na jejím+
Pojď se mnou nahoru. +odvětí Jade tím tichým tónem, o kterým ví, že jí sjede přímo do podbříšku, a lehce ji do toho místa na krku kousne a vynutí si tím další, ještě silnější vzdech+
Prosím. +zopakuje roztřeseně, kousne se do rtu obolavělýho jeho agresivním přístupem. Její tělo se snad o vlastní vůli vyklene proti jeho, okopíruje jeho známej tvar. Jeho dlaň jí vyjede po žebrech a přes triko stiskne obrys ňadra+ Já… +pokouší se zformovat slova a najít je v tý mlze, co se jí usadila na mozku a proudí jí tělem až do klína+ Já čekám dítě. +vydechne mu do vlasů+

[Syriana Spinnel]

(Žjů!)

[Victoria]

+jen tak to z ní vypadne, a ztuhne, ostražitá, napjatá. Instinktivně k němu zvedne pohled dostatečně včas na to, aby viděla, jak mu zamrznou oči, jako kdyby se to horký cosi, čím jí schválně provokuje, okamžitě pokryla vrstvička neprostupnýho ledu. Polkne, a žaludek jí sevře opravdová panika, studenej a lepkavej strach, kterej se jí plazí do krku jako prudká vlna nevolnosti. Dívá se na něj, úplně neschopná uhnout očima, a srdce jí buší až ve spánkách, tvrdě, skoro bolestivě. uvědomuje si jeho prsty na kůži, ostřejc než by měla, jejich přesnou polohu, a podvědomě počítá, jak dlouho by mu trvalo přesunout je k jejímu krku a vymáčknout z ní život; nebo hůř, sjet dlaní k hůlce+ Pusť mě. +vymáčkne ze sebe, když se jí podaří aspoň trochu nastartovat mozek, a soustředí se na to, aby se udržela nějak pohromadě+ neublížíš mi. +řekne si spíš pro sebe než pro něj, a pomalu uvolní křečovitě sevřený dlaně a pustí z nich jeho tričko, který z jejích zpocenejch rukou poněkud zvlhlo+ pusť mě. +zopakuje tišejc, a dívá se na něj, jak se nad ní tyčí a mlčí a je slyšet jenom její mělkej nervózní dech, opětuje mu ten mrazivej, upřenej pohled, kterým se jí zavrtává až někam do morku kostí, a docela hodně ji znervózňuje, že se jinak ani nepohne. stojí tak možná minutu, možná dvacet, tiše čeká, a hledá v jeho očích jestli ji zabije rovnou, nebo jak; neříká nic, protože už mu to stejně všecko řekla, obzvlášť to nepříjemný. když jeho stisk lehce povolí, úplně skoro nepatrně, skoro se jí podlomí kolena úlevou, snaží se to moc nedat najevo, ale je jí jasný, že on ji má přečtenou. vyklouzne zpod něj, ještě se po něm ostražitě podívá, kdyby si to náhodou rozmyslel, a už se ani neotočí, naopak odtamtud vystřelí jak nejrychlejc dovede. sotva vyběhne ven z hotelu, přemístí se z vedlejší uličky pryč+