Jídelna

[Locke Lamora]

co to-uh! +vyjekne, když ho vytáhne s sebou, a běží teda taky+ kam běží? co to sakra...? +vykulí oči+ no to nene... +kouká do trávy, poškrábe se ve vlasech a přidřepne si tam+ myslíš, že to je z toho kousnutí? +koukne na ni, a pak se začne uculovat, culí se pořád víc, a pak se rozesmějš jako cvok+

[Wenai Lafayette]

Nesměj se, to je děsně vážný! +koukne na něj a pak na Jeana+ Jaene, poznáváš mě? Nás? +koukne na něj a natáhne k němu ruku protože Jean je tohle:+

[Locke Lamora]

calo a galdo se počůraj. +zazubí se, a nějak se nemůže přestat smát. kotě na ně tak zmateně kouká, a pak vstane a někam se vydá, ale má malý nohy a tráva je docela vysoká, a on to moc neumí, takže se trochu zamotá, a kecne si na zadek, koukne na ně, a schová si packama oči, jako že se stydí+

[Wenai Lafayette]

Nech toho! +plácne trochu Lockeho a klekne si k Jeanovi+ To nic, Jeane, to nějak spravíme. +řekne mu a pak ho opatrně pohladí po hřbetě+ Sylšíš mě? +zeptá se ho+

[Locke Lamora]

ale však to nic, dyť ty ho zase spravíš. +usměje se na ni přesvědčeně Locke, a kotě na ni tak skepticky koukne, úplně jak Jean, což je trochu vtipný, jakože samozřejmě není hluchej, a trochu jí ňafne po ruce, ale napodruhý se už pohladit nechá, a zapřede+

[Wenai Lafayette]

Promiň. +škubne rukou, ale pak ho pohladí+ Já to teda zkusím. +přikývne a pak nad něj zvedne ruce a vyšle na něj proud magie, jenom takovej zkoumavej a pak to zkusí ještě jednou a pak zavrtí hlavou+ Nejde to... je to... jiná magie, jako vlkodlačí nebo tak. +koukne na Lockeho+ Musíš se přeměnit sám.

[Jean Tannen]

to on zmákne, viď že jo? +koukne na Jeana Locke, a podrbe ho pod bradičkou, Jean zaprská, a sekne mu po tý ruce packou, úplně jako když mu normální Jean vrací šťouchance v posteli. magie mu nevadí, chvilku zkouší jeden paprsek ulovit, ale pak se jen tak natáhne na záda, hraje si se stéblem trávy, a nevypadá, že by měl chuť se měnit zpátky+

[Wenai Lafayette]

Jeane... +kouká na něj, úplně tak... zdrceně a nešťastně a má pocit, že se zhroutí nebo tak, když tak na něj, kouká, několikrát k němu natáhne ruku, že ho pohladí, ale pak to nevydrží a uteče pryč, asi do stájí+

[Locke Lamora]

počkej, kam jdeš? +otočí se za ní, a pak si povzdychne+ no vidíš to, ty blboune, teď nám někde brečí. +drcne do kotěte, až se překulí+ tak pojď, jdem ji najít, jo? +uculí se+ ale musíš se přeměnit, že jo. +přikývne, že to je jasný, a Jean na něj koukne jakože až najde ten čudlík, kterým se to vypíná, má se ozvat+ no jo, no jo. +povzdychne si locke strašlivě, a nechá si kotě vyšplhat na rameno+ tak jdem spolu. ale jako... je ti jasný, že ti to už nikdy nikdo neodpáře. +uculí se+

[Wenai Lafayette]

+sedí tam ve stáji na krychli slámy a spíš se mračí, než že by brečela, a přemýšlí, co jako bude dělat, protože chce mít Jeana Jeanem a ne kotětem, i když je děsně roztomilej+