Pokoj č. 9

[Victoria]

+vyskočí z křesla a poněkud se klepe vzteky+ Neopovažuj se vydírat mě skrz Byrona. +procedí skrz zuby+ Po dlouhý době mám zas v životě něco dobrýho, tak se neopovažuj mi to zničit, rozumíš? +sykne na něj+ Pro tvou informaci, ano ví to. Přes něj na mě nemůžeš a nedoporučovala bych ti to zkoušet. +položí hrnek zpátky na stůl+ Nicméně... +zaváhá na moment+ máme dohodu. A ne proto, že se mě pokoušíš vydírat. Jenom si myslím, že si ta holčička zaslouží víc než vyrůstat s tvojí nablblou ženou. +vezme si kabát z opěrky+ Uveď mě jako svoji svědkyni. Napiš si ke mně trvalý bydliště. Budeš mít v mým domě připravený pokoje pro sebe a to dítě. Před sociálkou budu tak sluníčková a zářivá, jak to jen půjde. Ale nemysli si, že to znamená, že jsme zase milovaní sourozenci. +koukne na něj studeně+ Nechci tě tam potkávat. Nechci s tebou mluvit. Mám novej život a tebe v něm už nechci. A Byrona z toho koukej vynechat. +oblíkne si kabát a zapne se až k krku+ Jenže ono to jde, Chrisi. Jediný, na čem záleží, je, jestli chceš nebo nechceš bejt můj bratr. A připadá mi, že ses vyjádřil docela jasně.

[Christian]

Počkej. +chytne ji za paži+ To já přece chci. +povzdychne si+ Já už prostě nevím, jak s tebou mám mluvit. Ty se pořád bráníš a odtahuješ, a já pak sklouzávám do... tohohle. +rozhodí rukama+ Chci aby to bylo jako dřív, jenomže nevím, jak na to. Když začnu vzpomínat, akorát mi to připomíná, že teď už to tak není. +kouká na ni tak posmutněle+ Možná... bychom mohli jít někdy třeba na večeři? Někam ven, na veřejnosti se třeba nepohádáme. +ušklíbne se+ Jestli chceš, vezmi s sebou i toho... Byrona. +spolkne, co chtěl říct původně+ Prosím, soeurette. +pohladí ji lehce po paži+

[Victoria]

+povzdychne si, ale pak si říká, že by mu taky mohla někdy vyjít trošku vstříc+ Jo... to bysme asi mohli. +souhlasí nakonec+ Pošlu ti sovu kdy a kde. +vezme si kabelku a pak ji ještě něco napadne+ V sobotu je tady zimní ples, pořádá ho moje kamarádka. Jestli chceš... +zaváhá na chvilku+ no, můžeš jít s náma. +navrhne+ Třeba si tam najdeš kamarády a nebudeš furt zalezlej tady. +ušklíbne se jedním koutkem+ Tak... se uvidíme. +kouká na něj chvilku, jako by pořádně nevěděla, co dělat, pak se natáhne a podá mu ruku+ Jseš blbec. +uculí se trochu+ Ale přeju ti, abys ten soud vyhrál. +dodá potom+

[Christian]

Ples? +pozvedne obočí+ A ty na něj chceš jít? Na, dovolím si tě citovat, "buržoazní zábavu znuděných, duchem nevalně obdařených snobů"? +naznačí ve vzduchu uvozovky a culí se+ Myslíš, že bych si nechal ujít pozornost vidět tě trpět? +mrkne na ni se smíchem a pak se zarazí, jako by si až teď uvědomil, že už jim není patnáct+ Dej mi vědět. +kývne na ni a otevře jí dveře+ Děkuju, Vic. +usměje se ještě trochu, kývne na rozloučenou a zavře za ní dveře. Pak sebou plácne na postel, hodně zhluboka si oddechne, a začne zařizovat potřebný formality+

[Victoria]

Sklapni, tady to je jiný! +vyplázne na něj jazyk+ Pořiď si brusle. +uculí se ještě a pak taky trochu zvážní+ Jo, dám. +kývne na jeho rozloučení, zamíří chodbou pryč a za rohem se přemístí do nějakýho obchodu s oblečením+

[Zaměstnanec]

Hotelová služba důkladně uklidí pokoj a přilehlé části. Na postel položí čokoládky. Pokoj je připraven pro nové hosty

[Charlie Weasley]

+Zpět v Dublinu. Po pěti zatraceně dlouhých letech a ten hotel pořád stojí. Zavrtí hlavou a hodí batožinu na jedno z těch epesních křesílek. Aspoň že na recepci nebyl nikdo koho zná. Pět zatraceně dlouhých let se na něm podepsalo, ne, že ne. Vrásky v obličeji jsou hlubší, ošlehanější od větru a slunce ale výraz zůstal pořád stejný. Ten chlapík, co se na něj vyčítavě dívá z velkého zrcadla na zdi vypadá naštvaně a zdá se, že by ho nejradši poslal... nene, tam rozhodně nemůže. Určitě ne. Jen tak mírnyx týrnyx napochodovat za ní, čau bledule, jsem doma....+ Sakra! +a přitom to byla totální ztráta času, protože neuspěl. Ze zoufalství přehodí přes zrcadlo bundu, aby se na sebe nemusel dívat. Je potřeba ujasnit si priority... horká sprcha, naplnit žaludek, možná pár sklenek tvrdého chlastu a postel. Opravdová měkká, teplá postel.+

[Charlie Weasley]

+Před sprchou zavolal dolů do restaurace a objednal si velký steak s bramborem a pečený kuře. Horká voda dopadající na zatuhlé svalstvo bodá jak drobné jehličky a postupně odplavují nahromaděný stres. Nakonec tam zůstane jen tak stát, opřený o kachličky, protože je neskutečně unavený odtamtud odejít. Zaklepání na dveře. To je teda fofr, nebo mu sprcha zabrala tak dlouho? Zastaví vodu, omotá si kolem sebe ručník a jde si pro jídlo. Při tý vůni mu žaludek udělá kotrmelec, stáhne se bolestnou křečí a vydá ohlušující řev. Předání drobných za donášku a uvolňující samota. Sedne si s tím vším na gauč, pustí se do toho a má pocit, že nic lepšího nikdy nejedl. Pak, až z kuřete zbydou jen kůstky a ze steaku vůbec nic, ho konečně dožene spánek a vytvrdne na sedačce. Postel bude muset počkat na jindy.+

[Charlie Weasley]

+Konečně je zpátky v hotelu. Do hajzlu, to bylo vážně strašný. Nikdy by ho nenapadlo.... Beccy vypadala opravdu.. no strašně. Jako fakt strašně. Z batohu vytáhne několik lahví vodky a nemá ani v plánu pít ho ze sklenice. Co když se mu už nikdy neozve.+ Sakra! +otevře lahev a naklopí ji do sebe. Musí si s ní promluvit, Vlastně, co čekal? že mu padne kolem krku? zahlédne svůj zanedbaný zevnějšek v zrcadle.+Kokote... +zabrčí a otevře okno, aby vyvětral, nebo si pročistil hlavu. No jasně, pročistit si hlavu s flaškama vodky.+

[Gabriel]

+zastaví se přede dveřma a po krátkém vnitřnim boji zavrhne nápad ty dveře vykopnout. Místo toho zcela civilizovaně zaklepe. I když možná mohl trochu ubrat na síle.+