Salón

[Byron]

+kouká na ni, když ho líbá do dlaně a pak vypustí spolu to světýlko+ Ty, kočko. +usměje se na ni pěkně+ Už víš, že tě děsně, ale děsně moc miluju? +zeptá se jí a pousměje se+

[Victoria]

mám takovej pocit, že jsi mi to už někdy řek. +zazubí se+ ale stejně je děsně pěkný to slyšet to od tebe. +pousměje se, a vtiskne mu pusu na rty, co chutná trochu po vanilkovým cukru, a pak se mu trochu stulí do náruče, a zavře oči, a soustředí se na hezký věci+ je mi trochu smutno, víš? +pošeptá mu tam+

[Byron]

+pousměje se, obejme ji a úplně si ji krásně stulí k sobě+ Jo? A pročpak, kočko? +hladí ji po vlasech a po zádeh+ Můžu s tím něco udělat? +pousměje se a dá jí pusu do vlasů+

[Victoria]

no, protože jsou vánoce. +usměje se omluvně+ chybí mi máma. +přizná se mu, a trochu si hraje s jeho prstama, aby se na něj nemusela dívat+ a teďka obzvlášť, víš, chtěla bych aby tu byla, a poradila mi s prckem, a tak. +pousměje se+ to bude dobrý. fakt, je to lepší každej rok, co jsme na vánoce spolu. +usměje se, a dá mu pusu+

[Byron]

To je pravda. +přikývne+ Taky bych chtěl, aby tu s náma byla tvoje máma. +pousměje se+ A poznat ji a mít z ní trochu strach. +uchichtne se+ Protože je to tvoje máma, že jo. +usměje se na ni a dá jí ještě pusu+ Pžříští rok to zas bude lepší, že budeme čtyři. +uculí se na ni+

[Victoria]

děsně by ses jí líbil. +uculí se na něj trochu+ to je spíš tím, že letos nemůžu na hřbitov, jako vždycky, protože se nesmím přemístit, a na normální cestu je to děsně daleko. +usměje se+ stavíš se tam po porodu. +přitulí se k němu ještě trochu+ jo, to budem. +uculí se a pohladí si břicho, Robin je tam určitě s nima, a pobíhá s děckama+

[Byron]

A nestavíme se tam spolu po porodu? +usměje se na ni a pohladí ji po tváři+ No... jestli chceš, můžeme jít tady na ten hřbitov... a smát se legračním jménům. +uculí se na ni, protože ji děsně nerad vidí smutnou+

[Victoria]

jestli chceš, tak můžeš jít se mnou. +usměje se taky+ já tě s tím nechci moc otravovat. +pousměje se a dá mu pusu na krk+ jo? +uculí se+ no to můžem, třeba zítra před večeří. +zazubí se na něj+ já večer zapálím svíčku, to bude muset stačit. +usměje se, a obejme ho pevnějc+ děkuju. +pohladí ho nosem na krku+

[Byron]

No tak jasně, že chci jet s tebou a vezmeme tam i prcka? Asi bysme někdy měli. +koukne na ni tázavě a pak se usměje+ Nemáš zač, kočko, víš, že pro tebe cokoliv. +pousměje se a přitulí si ji+

[Victoria]

jo, časem to mám v plánu. uvidíme, jak to vyjde. +usměje se na něj+ já jsem fakt ráda, že to chápeš. +pohladí ho vděčně po ruce, a palcem po prstýnku+ já se budu snažit bejt veselá. +uculí se, opře se o něj a vzpomíná jak se tam loni rozhodli, že si pořídí prcka+