Black dagger brotherhood vs Lessers

[Vishous]

Vishous - Starý kontinent - Dublin/Irsko

[Rebecca Altamirano]

+objeví se v uličce a hned se zamaskuje zastíracím kouzlem. Přeleze zeď hřbitova a mezi náhrobky se blíží k druhé straně, kam vidí proudit nápadně mnoho albínů. Vítr k ní po chvíli zanese ten jejich puch. Opatrně se dostane co nejblíž, aby si byla jistá, že uslyší všechno podstatný, ale aby ji nějakou náhodou neodhalili, i když má v plánu zůstat pod zastíracím kouzlem co nejdéle.+

[Bezduchý]

+Na laviččce za krematoriem sedí pan T. alias T-Bird v mrazivém ránu, ke krku zapnutou péřovou bundu a pokuřuje cigaretu. Sedí nehnutě a čeká, až se k němu začnou sjíždět jeho ptáčci a donesou mu prachy z toho, co dneska nadealovali v ulicích totoho špinavého města. Občas zvedne vyšisované bledé oči a propátrá pohledem okolí, ale kromě pár krkavců v holých větvích nic zvláštního nevidí. A přesto by dal ruku do ohně za to, že tam ještě někdo je. Ale nic nevidí a mhis necítí, tak asi paranoia. Za pár minut se před branou hřbitova ozve brždění aut a jeho nový rekrutě se začnou šourat za ním. Típne cigaretu než přijdu blíž a tváří se absolutně nepřístupne.+
Prodali jste všechno?
B: jo jo, šlo to jak po drátkách +řekne jeden.+ Teda až...
T: až na co? +zaskřípe zubama a probodne ho pohledem.+
B: No až na ty dva nové, co byli u barů
T: +Propíchne ho pohledem.+ Vyklop to, nebo během deseti vteřin nebudeš mít čím
B: No něco je sejmulo šéfe!
T: Idioti! k čemu kurva máte mobily?! +vyštěkne na ně+ Základna, okamžitě! +rozběhne se k autu a má čím dál tím blbější pocit, že tu něco nehraje. Ale s tím kreténem si to ještě vyřídí.+

[Rebecca Altamirano]

+bez hnutí se krčí za jedním z vysokých náhrobků. Když rozhovor trvá mnohem kratší dobu, než čekala a aniž by se dověděla něco opravdu podstatného, trvá jí jen zlomek vteřiny, než se rozhodne. Počká až všichni nenaskáčou do aut a pak se dostatečným odstupem přemisťuje, kryje se, kde se jen dá a sleduje je až na místo, kde mají novou základnu.+

[Bezduchý]

+Řídí svoje auto a dělá si poznámky o tom, kdo by je mohl likvidovat, že by se bratrstvo konečně probralo a poslalo sem některého z Bratrů? Omega mu přece přislíbil, že starý kontinent je prázdný. Cíl pro nový začátek. Opustí Dublin a ve zpětném zrcátku sleduje, jestli ty pitomce, co je vede aspoň napadlo jet jinudy. Zhruba po čtyřiceti minutách dorazí ke svojí kamené farmě. Z venku se zdá naprosto opuštěná a sešlá, ale dal si záležet, aby to bylo jenom klamné zdání

+Zaparkuje za chatkou, že od příjezdovky není vidět auto. Odemkne a vypne alarm a přechází po dřevěné podlaze sem a tam. Musí ty kretény vycvičit, ten rychlonábor je sice super, ale je mu to k ničemu, když nemají nejmenší schopnosti se organizovat a podávat výkony, jaké se on a Omega představují.+

[Rebecca Altamirano]

+přemístí se kus od opuštěné, kamenné chatky, kdesi uprostřed irské pustiny. Stále pod zastíracím kouzlem se připlíží až k domku a přitiskne se ke zdi; pro jistotu vytáhne s podpažního pouzdra Five-seveN a odjistí ho, kdyby nastala situace, vyžadující okamžitou odezvu; opatrně nahlédne dovnitř oknem, přestože je pod zstíracím kouzlem, stejně si nepřipadá úplně v bezpečí. Z tohodle místa jí bohově vědí proč, přebíhá mráz po zádech, přestože nic podezřelého nevidí.+

[Bezduchý]

+Jeden po druhém začnou zas přijíždět jeho bezduší, odevzdají vydělané peníze, vyfasujou nový matroš, a už už se chystají k odchodu, když je pan T. zastaví.+
Ještě jedna věc, ty... +ukáže na toho posla špatných zpráv, který před něj předstoupí trochu nesvůj.+ Jsi ohrozil celou Vyhlazovací společnost +a tajným trikem šéfa bezduchých ho zmrazí na místě a udělá k němu krok, s 30 centimetrovou ocelovou čepelí.+ Musíte se naučit přemýšlet jak žoldáci, kterými jste. Jsme kurva ve válce a ne na nějaké zasrané dovolené, takže když někoho z vás sejmou příště, budete myslet, tupci +a zarve mu to ostří až po střenku do srdce. Hošík se v záblesku světla rozplyne.+ Doufám, že jsem se vyjádřil dostatečně... +začne ho celé tělo svědit a kůže se napínat, neklamná známka toho, že Omega se blíží. V tu chvíli se mu sevře žaludek při představě...+ Vypadněte zpátky do ulic, okamžitě...+vyštěkne na ně rozkaz dřív, než mu zdřevění nohy.+

[Rebecca Altamirano]

+oknem sleduje a poslouchá tu show a musí uznat, že se s tím teda moc nesere. Pečlivě si ukládá do paměti všechno, co viděla a slyšela. Pak ale ucítí něco, co jí zježí všechny chloupky na těle a vlasy ze zátylku se jí pokusí sešplhat po zádech a zmizet. A kurva, tohle není dobrý. Zdá se, že je nejvyšší čas vyklidit pole. Bleskne jí hlavou a v té chvíli zastírací kouzlo zničehonic zmizí. Do hajzlu a do prdele, co se sakra...?!+

+dveře do chaty se z prásknutím otevřou, ale nikdo jimi nevejde. Před nimi se zhmotní postava v bílém, nepochybně mužská; vypadá jakoby se jen vznášel několik centimetrů nad zemí a pod bílým rouchem se rozlévaly po zemi stíny a temnota, jako zhmotnělá noční můra. Odporný, nasládlý zápach byl silnější, než cokoliv, co doteď cítila, stokrát horší než puch v hangáru v lese. Takhle páchne čisté, krystalické Zlo. V tu chvíli pochopila, kdo, nebo spíš, co to je+ Pane T. možná by vás zajímalo, že tohle místo není až tak soukromé, jak jste myslel. +ozve se do ticha hlas, ze kterého ji zamrazí po celém těle. Zmizet. Musí zmizet a to okamžitě...+

[Bezduchý]

+Polije ho ledový pot, fyzicky se mu udělá zle od žaludku, i když kolik let už nic nepozřel a nemá tedy co vyzvracet. Chlad prostoupí místnost, až se teploměr na zdi zavrtá daleko pod nulu. Přišla návštěva.+ Můj pane +ukloní se mu, ví, že Omega má rád poslušnost. Pak se ale zatváří překvapeně a kvapně se podívá ze dveří, okénka..+ to je nemožné! +vydechne užasle a ví, že tenhle trest bude zatraceně bolet. Pak se mu oči rozšíří.+ Ženská? +Na tváři se mu rozlije škaredý úšklebek, takový, co dává znát, co bylo dřív náplní jeho práce. Och jak mu to chybí. Představu teplého těla, přiškrceného, pod sebou... Z myšlenek ho vytrhne jeho pán, který vpluje dovnitř.+ Já to zařídím, můj pane... +vydá se ke dveřím a v tom okamžiku je ta žena pryč. Ještě než stihla zmizet, všiml si dýky na jejím stehně. Nemožné. To nemůže být nikdo bratrstva. Třeba si toho...+
Ale jistěže jsem si všimnul +pousměje se stvořitel bezduchých a s prásknutím dveří si podrobí tělo i duši svého velitele.+

[Rebecca Altamirano]

+cítí ten pokles teploty, jakoby ponořila ruku do tekutého dusíku; chlad který zmrazí veškerý život, chlad, který zabíjí; pomalu a bolestivě. Připomíná jí to děs, který dokáží vyvolat mozkomorové a napadne ji, že On je možná i důvodem toho, proč se zhroutilo její zastírací kouzlo. Když se bezduchý podívá ven, na okamžik se mu dívá přímo do očí a to co tam vidí, se jí ani trochu nelíbí. Vidí, jak bíle oděná postava vplula dovnitř a bezduchý udělal krok ke dveřím a to je víc, než potřebuje. Dneska ne, v žádným případě tady nehodlá umřít. Protože ví, naprosto jistě, že by se to stalo. Posbírá veškerou svou vůli a moc a přemístí se pryč.+

+objeví se o několik desítek kilometrů dál a psychicky úplně vyčerpaná se opře o nějaký osamocený strom; zhluboka vdechuje chladný vzduch, ale po mrazu, z kterého právě unikla, jí přijde příjemně teplý, na tvář si nechá dopadat drobné kapky deště, který se právě spustil a snaží se vzpamatovat. Instinktivně tuší, s kým se právě setkala a vyděsilo ji to víc, než by kdy považovala za možné. Klesne do mokré trávy a znovu se zhluboka nadechne; musí si vyčistit hlavu, je to jako ochromení po setkání s mozkomorem, jenom asi stokrát horší. Dostat všechno z hlavy, soustředit se na magii a místo, kam se chce přemístit. Je to jednoduchý, dělala to už milionkrát. Pomalu, kontrolovaně vydechne a přemístí se znovu a ví, že teď už se to povede+